Článek
„Děti, svačina!“ zavelela vedoucí tábora Jaruška.
Slunce stálo vysoko, trávník se zelenal a v dálce zpíval kos.
Idylka? Jen chvilku.
Z houfu přiběhl asi dvanátiletý hoch. Sáhl po jogurtu, přečetl obal, a pak – prásk s ním o zem.
Následoval efektní došlap podrážkou, bílá stopa na trávě.
„To nejím!“ oznámil tónem, který nenechával prostor pro diskuzi.
Vedoucí, žena z generace, která ještě chodila ven bez mobilu a pila mléko bez etikety „bio“, se zhluboka nadechla: „To uklidíš!“ zvýšila hlas.
Hoch sáhl do kapsy. Nevytáhl kapesník, ani sáček, ale chytrý telefon. Namířil ho na ni, oči zúžené, prst na spoušti nahrávání: „Mám Tě, ty stará komunistko, natočit a dát na sítě?“ procedil pomalu, aby účinek byl dokonalý.
Tábory se změnily
Pryč jsou doby, kdy největším průšvihem bylo, že si někdo nalil čaj do ešusu s polévkou. Dnešní táborový program obsahuje i crash kurz mediální gramotnosti pro vedoucí – jen o tom ještě neví.
Někde mezi hrou na schovávanou a střelbou z luku se totiž vkradla nová disciplína: přežití v éře sociálních sítí.
Vedoucí už nepotřebuje jen lékárničku a píšťalku, ale také právníka, psychitra a krizového manažera. Jeden špatný pohled, jedno zvýšení hlasu – a vaše tvář se ocitne v sestřihu „Top 10 vedoucích, kteří nesnáší děti“, se soundtrackem z Vorlova Gymplu.
Možná bychom měli k přihlášce na příměstský tábor přidat kolonku: „Prohlašuji, že během tábora náš syn/dcera/nebinární osoba nebude vydírat vedoucí virálním videem.“
Nebo aspoň upozornění: „Zakazuje se šikanovat vedoucí“.
Závěrem
Přitom je to škoda. Místo toho, aby se děti učily, že když něco nechci, tak to slušně vrátím, trénují nové dovednosti: jak proměnit běžný konflikt v online senzaci.
A možná i proto se dnešní vedoucí vrací domů unavenější než ti dřív. Nejen z her a běhání, ale i z pocitu, že musí přežít v džungli sociálních sítí.
Možná i proto roste sebevražednost nejen dětí, ale i učitelů a vychovatelů.
Kdo ví, třeba ten hoch jednou vyroste, založí rodinu a pošle své dítě na tábor. A když mu vedoucí nabídne jogurt, usměje se a řekne: „To nejím, děkuju.“
Hezké léto, skautíci!
