Článek
Byl jedním z nejslavnějších amerických soudců 20. století. Přesto neměl ani klasické právnické vzdělání, ani snadný rodinný život.
A jeho soudní rozhodnutí se četla skoro jako literatura.
Když se řekne Benjamin N. Cardozo, většina právníků zbystří. Tento newyorský právník a později soudce Nejvyššího soudu Spojených států patří k nejvýznamnějším osobnostem amerického common law.
Narodil se v roce 1870 v New Yorku a zemřel v roce 1938. Mezitím stihl vytvořit něco, co se podaří jen málokterému právníkovi: ovlivnit nejen právo, ale i způsob, jakým právníci o právu přemýšlejí.
A jeho život skrývá několik pozoruhodných detailů.
1. Práva vlastně nedostudoval
Dnes by to znělo téměř neuvěřitelně.
Cardozo nastoupil na Columbia Law School v roce 1889, ale po dvou letech školu opustil – bez právnického diplomu. V tehdejším New Yorku však pro připuštění k advokátní zkoušce nebylo nutné absolvovat celý několikaletý právnický program. Cardozo tak v roce 1891 složil advokátní zkoušku a začal praktikovat.
A rozhodně nešlo o nějakého průměrného advokáta.
Specializoval se především na odvolací řízení a postupně si vybudoval pověst mimořádně schopného „lawyer's lawyer“. Jeho znalost judikatury byla podle současníků až neuvěřitelná.
Zkrátka: někdy nepotřebujete diplom, abyste se stal legendou právnické profese.
2. V patnácti letech nastoupil na univerzitu
Cardozo nebyl pouze mimořádným právníkem. Už jako dítě byl považován za mimořádně nadaného.
Na Columbia University nastoupil už v patnácti letech a bakalářský titul získal v roce 1889. Byl členem prestižní Phi Beta Kappa.
Jeho vzdělávání navíc nebylo zrovna obyčejné. Jedním z jeho domácích učitelů byl Horatio Alger, známý americký spisovatel. Cardozo měl mimořádnou paměť a obrovský zájem o literaturu. A právě literární talent se později projevil v jeho soudních rozhodnutích.
Cardozo totiž věřil, že soudní rozhodnutí nemá být pouze správné. Mělo by být také dobře napsané.
3. Do Nejvyššího soudu ho jmenoval prezident, který nebyl z jeho politického tábora
V roce 1932 prezident Herbert Hoover jmenoval Cardoza soudcem Nejvyššího soudu USA. Nahradil legendárního Olivera Wendella Holmese mladšího.
Hoover byl republikán, zatímco Cardozo byl svérázný poměrně radikální demokrat.
Ještě zajímavější je, že Cardozo už tehdy nebyl žádným mladým začátečníkem. Bylo mu 61 let a za sebou měl téměř dvě desetiletí na nejvyšším soudu státu New York. Od roku 1927 byl jeho předsedou.
Na Nejvyšším soudu USA ale strávil jen šest let. Zemřel v roce 1938 ve věku 68 let. (fjc.gov)
Jeho největší právnický význam proto nevznikl ve Washingtonu. Vznikl už předtím v New Yorku.
4. Jeho soudní rozhodnutí byla tak dobrá, že se dodnes čtou jako právnická literatura
A možná právě tady je Cardozova největší výjimečnost.
Nebyl pouze soudcem, který „správně aplikoval paragrafy“. Zabýval se otázkou, co vlastně soudce při rozhodování dělá.
Jeho přednášky na Yale University z roku 1921 vyšly později jako kniha The Nature of the Judicial Process. Dodnes patří mezi klasická díla právní filozofie a jurisprudence.
Cardozo odmítal představu, že soudce je jakýsi automat, který do jedné strany vloží skutkový stav a do druhé vypadne rozsudek.
Právo podle něj není mrtvý systém pravidel. Musí reagovat na měnící se společnost, nové technologie i nové společenské poměry.
Právě proto měl takový vliv na vývoj amerického common law – zejména v oblasti smluvního práva a deliktního práva.
Jeho slavné rozhodnutí v případu Palsgraf v. Long Island Railroad se například dodnes probírá na amerických právnických fakultách.
Právník, který zanechal stopu i mimo paragrafy
Cardozo zemřel před téměř devadesáti lety. Přesto jeho jméno nezmizelo z právnických učebnic.
Možná právě proto, že jeho přístup k právu byl překvapivě moderní.
Ergo kladívko, neviděl soudce jako mechanického vykonavatele zákona. Viděl v něm člověka, který musí v konkrétním případě hledat rovnováhu mezi pravidlem, spravedlností, společenskými potřebami a vývojem práva.
A ještě jedna věc je na Cardozovi pozoruhodná.
Právník, který nedokončil právnickou školu, se nakonec stal jedním z nejcitovanějších soudců amerických dějin. To je kariéra, kterou by si nevymyslel ani hollywoodský a možná ani brněnský scenárista.
Prameny (primární i sekundární):
https://www.fjc.gov/history/judges/cardozo-benjamin-nathan
https://en.wikipedia.org/wiki/Benjamin_N._Cardozo
Kaufman, Andrew L. (1998). Cardozo. Harvard University Press.
Cardozo, Benjamin N". Great American Judges: An Encyclopedia. ABC-CLIO. 2003.
Cardozo, Benjamin N. (1957). An Introduction to Law. Cambridge: Harvard Law Review Association.
Posner R.A.: (1990). Cardozo: A Study in Reputation. University of Chicago Press
https://history.nycourts.gov/biography/benjamin-nathan-cardozo/
