Článek
Kritická reakce na článek Richarda Pokorného „Může být volič nejslabším článkem demokracie?“ musí rázně začít rozborem základní premisy, že voliči jsou nejslabším článkem demokracie.
Autorova povýšená a současně neoriginální úvaha má poněkud elitářský podtext, protože automaticky předpokládá, že voliči nejsou schopni rozlišovat kvalitu politických kandidátů a že často volí na základě emocí nebo manipulace.
Citovaný dávno odborně překonaný pohled však ignoruje skutečnost, že voliči mají legitimní právo rozhodovat na základě svých vlastních priorit a zkušeností, a v tom tkví prapodstata demokracie.
Zatímco publicista Pokorný zmiňuje negativní důsledky populismu, je důležité si uvědomit, že politiky jako D. Trump, Andrej Babiš a Alena Schillerová nezískali svou popularitu jen na základě prázdných slibů, ale především proto, že oslovují konkrétní problémy občanů.
Jejich sociální cítění a orientace na zlepšení životních podmínek běžných lidí nejsou jen prázdnými gesty, ale skutečnými kroky k tomu, aby byli sociálně zranitelní lidé lépe chráněni.
Babišova vláda například zavedla několik opatření na podporu rodin s dětmi a důchodců, což jsou klíčové sociální skupiny, které by jinak mohly být přehlíženy. Alena Schillerová jako ministryně financí byla schopna hájit zájmy těchto skupin při sestavování státního rozpočtu. Jejich práce není o manipulaci voliči, jak článek naznačuje, ale o reálné politice, která reflektuje skutečné potřeby obyvatel.
Jinak Pokorný se hluboce mýlí, že Trump je "kamarád Putina a Ruska. cituji RP - V zemi, která je dlouhodobým geopolitickým protipólem Ruska (a dříve SSSR) a klíčovým členem NATO, otevřeně hlásá vstřícnost k Putinovi a jeho režimu navzdory mezinárodním zločinům, které Rusko páchá na Ukrajině.
Kdo se hlouběji zajímá o mezinárodní politiku tak ví, že Trump razí pouze jinou doktrínu postoje k Rusku, ale rozhodně nebyl a není Putinův spojenec, jak se mu snaží perfidně podsunout jeho konkurenti. Paradoxně za vlády Trumpa, si Putin agresi vůči Ukrajině nedovolil, naopak za vlády slabého Bidena ano. Hodnoťme činy, ne řeči. Jak říká jeden můj americký kamarád - zkušený právník z Texasu: Demokrati a Demokratky mají vždy milion řečí a skutek utekl, podobně jako Vy Evropané. Nic ve zlém. Republikáni jsou naopak lidé činů a mravenčí práce. Kdyby v osmdesátých letech minulého století nevládl republikán R. Reagan, ale blátiví žvaniví Demokraté, tak dodnes máte ve Východní Evropě komunismus. Trump občas sice říká blbosti, ale spíše on vyjedná mír pro Ukrajinu než Demokraté. (konec citace)
Závěrem
Pokorného článek tak svým elitářským tónem riskuje odtrhnutí od reality běžných voličů a přehlíží důležitou roli sociálně orientovaných politiků, kteří skutečně naslouchají lidem, jejichž problémy jiní často ignorují.
Lhostejno zda se Pokorný naváží do politiků českých (A. Babiš) jako v řadě jeho minulých jednostranných článků nebo do republikánského kandidáta D. Trumpa, kterého podporují desetimiliony Američanů, našich spojenců z NATO.
Povšimněte si na úplný závěr, že R. Pokorný zpravidla útočí na ty, kteří nejsou u moci, ale v opozici. Patrně je rád na straně vítězů, ale to je již námět zase na jiný text, možná spíše z pera psychologa.
