Článek
Rodinné tajemství aneb Tchýně, co omylem svedla vlastního manžela
Život občas napíše příběh, který by se do běžného scénáře rodinného seriálu ani nevešel. Ne proto, že by byl příliš dramatický, ale protože by mu nikdo neuvěřil.
Představte si, že se na rodinné oslavě tchýně opije, ztratí zábrany, a skončí v posteli s vlastním manželem. Ano, přesně tak.
Ne s cizím, exotickým svůdníkem, ne s kolegou z práce, ne s protestanským farářem či farářkou ani se stokilovým sousedem odnaproti, ale s mužem, se kterým už dávno sdílí jen schránku a nedopitou konvici ranního kafe.
Boženka, čerstvě devětapadesátiletá dáma, učitelka z brněnské základní školy s rozšířenou výukou jazyků a mediální výchovy, by rozhodně nečekala, že se stane hlavní postavou takového příběhu. Oslava se konala v kruhu rodiny, nálada byla víc než přátelská, sklenky se plnily a vyprazdňovaly s takovou pravidelností, že by to i zkušenému barmanovi udělalo radost.
A někde mezi druhým sektovým přípitkem a čtvrtou višňovkou se stalo to, co Božena s odstupem času označila za „momentální zkrat řízený vínem a sentimentem“.
V mlze opilého večera vypadal Miloš, její manžel podezřele mladě, dokonce až atraktivně. Zřejmě pomohlo tlumené světlo, dávka alkoholu a fakt, že manželské povinnosti odložili na neurčito někdy v období, kdy Andrej Babiš teprve vstupoval do politiky.
A tak se stalo, že ráno Božena otevřela oči, rozhlédla se po známé ložnici — a místo, aby vedle sebe našla hříšného cizince, objevil se tam starý známý. Miloš. Manžel.
Zmatený, ale spokojený, s pohledem, který říkal: „Tolik let nic — a najednou taková vichřice do postele.“
Zatímco Miloš si tuto událost vyložil jako možný restart manželství, Božena se propadla do hluboké morální kocoviny. Ne snad kvůli samotnému skutku, ale kvůli tomu, co by na to řekly kolegyně z kabinetu. Že se s někým vyspala — to už se v kolektivu kantorů odpustí.
Ale že šlo o vlastního manžela? To už zavání neodpustitelnou společenskou ostudou. Přece jen, učitelky z ZŠ třída Boleslava Polívky 69 v Brně už zažily ledacos, ale „návrat k manželovi po pěti letech půstu“ by mohl být příběhem, který by se v kabinetu tradoval po generace.
A tak se Božena rozhodla pro jediné správné řešení: mlčet, tvářit se, že nic nebylo, a doufat, že Miloš během příštího týdne vše zapomene. Přeci jen — paměť mužů jejího věku už není, co bývala, a pokud se příliš neohřeje atmosféra u nedělního guláše, celá aféra tiše vyšumí.
Poučení z krizového sexuálního vývoje
Jisté je jedno: rodinné oslavy jsou nevyzpytatelné. A někdy stačí jen pár skleniček, aby člověk zjistil, že toho „cizího chlapa“ už dávno dobře zná.
Ještě, že se tento dechberoucí příběh nedostal k panu Petru Vydrovi, jistě by o něm napsal fejeton do Vlasty.
