Článek
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 992/2023 řeší neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru mezi dvěma herečkami a Slováckým divadlem v Uherském Hradišti.
Dohody byly uzavřeny 26. března 2021, avšak herečky tvrdily, že byly uzavřeny v tísni a pod nátlakem, čímž došlo k porušení jejich svobodné vůle.
Okresní soud v Uherském Hradišti určil neplatnost dohod o rozvázání pracovního poměru s odůvodněním, že podmínky rozvázání pracovního poměru nebyly splněny – obě herečky měly po skončení poměru hrát v dalších inscenacích. Navíc byly při jednáních překvapené, rozrušené a pod časovým tlakem, což znemožnilo jejich uvážené rozhodnutí.
Divadlo jednalo v rozporu s dobrými mravy podle § 6 odst. 1 občanského zákoníku. Použilo manipulativní přístup – herečky například ujišťovalo, že k propouštění nedojde, a následně jim sdělilo nepravdivou informaci o jejich nadbytečnosti.
K podpisu dohod je přimělo mimo jiné tím, že bez podpisu by nemohly dokončit již nazkoušené inscenace. Tento nátlak byl navíc zesílen nepříznivou situací během pandemie COVID-19. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že tyto okolnosti vedly ke stavu, kdy herečky nebyly schopny svobodně rozhodovat a jejich rozhodnutí tak bylo učiněno v tísni.
Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně, zde v pozici druhé instance, rozhodnutí okresního soudu potvrdil, přičemž se ztotožnil s hodnocením skutkového stavu, avšak právní posouzení obohatil o další aspekty.
Obrat u Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud ovšem nepotvrdil závěry nižších soudů.
Dohody o rozvázání pracovního poměru tak nebyly shledány neplatnými. NS ČR mimo jiné argumentoval tím, že hrozí-li někdo tím, co je oprávněn provést a čím je oprávněn hrozit za tím účelem, aby druhou stranu přiměl k určitému jednání, nejde o bezprávnou výhrůžku, ale o tzv. oprávněný nátlak, který nemůže být důvodem neplatnosti právního úkonu.
NS ČR dále autoritativně konstatoval fakt, že i když je třeba všímat si i osobních poměrů a osobnostních rysů toho, kdo byl pracovně-právně „zastrašován“ , nelze souhlasit s přístupem odvolacího soudu, že by v posuzované věci takovou roli hrála specifika herecké profese. Nejvyšší soud zde na rozdíl od nižších soudů popřel výlučnost herecké profese.
Možnost, že umělecká realizace na základě přislíbené licenční smlouvy (a na druhé straně ztráta této realizace) by byla pouze omezená, musela být oběma zaměstnankyním zřejmá už při předložení výše uvedeného rozpisu rolí.
Případné nebezpečí nebylo tedy v posuzovaném případě natolik intenzivní, aby bylo způsobilé vyvolat důvodnou obavu zaměstnankyň, bez níž by zaměstnankyně dohodu o rozvázání pracovního poměru neuzavřely.
Viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 992/2023, ze dne 29. 8. 2024
Závěrečné poučení
I když vyhrajete u nižších soudů (např. městský, okresní, krajský), a třeba i dvakrát, jako v tomto příkladě, tak se předčasně neradujte, vše se ještě může otočit.
Tři právníci mají čtyři různé názory. Tak to bylo, je a bude. Může se nám to nelíbit, ale to je tak všechno, co s tím v právním státu můžeme dělat.
A ještě partikulární poučení na úplný závěr – i když jste herec/herečka či jiný umělec, neznamená to, alespoň dle judikátu NS ČR, že s vámi má být nakládáno nějak výrazně citlivěji než s obyčejnými smrtelníky.
Prameny a více informací naleznete:
Občanský zákoník
Zákoník práce
zakonyprolidi.cz
Judikát Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 992/2023, ze dne 29. 8. 2024
Bělina, M a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání, C. H. Beck, 2023
