Článek
Senátní volby v České republice se blíží, a je proto důležité se zamyslet nad tím, koho volit, ale také nad otázkou, zda je nastavení platů senátorů adekvátní vzhledem k současné ekonomické situaci a finančním možnostem našeho státu.
Existují různé názory na to, jaký by měl být plat senátora, a jedním z častých argumentů je, že by neměl přesahovat průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře. Tento pohled je zvláště silný mezi občany, kteří mají pocit, že současné platy a výhody senátorů jsou neúměrné vůči jejich výkonu.
Dnes se plat senátora včetně náhrad a dalších příplatků může vyšplhat na velmi vysoké částky.
Řadový senátor, i ten který nemá žádnou funkci, pokud je z Moravskoslezského kraje a má ubytování v Praze a kancelář v Ostravě si přijde na zhruba 309 400 korun měsíčně. K tomu přistupují další výhody, jako je odchodné po skončení mandátu, které může dosahovat až pěti (!) platů, nebo fakt, že v době nemoci nemusí senátoři vůbec dokládat pracovní neschopnost a stačí jim omluva z osobních důvodů.
Rovní a rovnější?
Mnozí voliči se proto ptají, zda je tato finanční zátěž pro státní rozpočet opodstatněná, zejména v době, kdy se mluví o nutnosti šetřit. Argument, že vysoký plat je pojistkou proti korupci, je často považován za absurdní. Korupce je totiž ze zákona trestná bez ohledu na výši platu.
Navíc samotný volební proces by měl být dostatečně zárukou, že voliči vyberou kvalitní kandidáty, kteří nebudou náchylní ke korupčním praktikám, a to bez ohledu na to, zda jejich plat činí průměrnou mzdu nebo je podstatně vyšší.
Jde také o princip. Zákonodárci by měli být představiteli lidu a jejich odměny by měly odpovídat ekonomickým možnostem většiny obyvatel. Pokud je plat senátora výrazně vyšší než průměrná mzda, vytváří se pocit, že je politická elita vzdálena realitě běžných občanů. Tento odklon může vést k oslabení důvěry ve veřejné instituce a zvýšené nespokojenosti se způsobem, jakým jsou veřejné finance spravovány.
Závěrem
Návrh, aby se plat senátorů omezil na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, má tedy své opodstatnění. Byl by to krok směrem k větší spravedlnosti a úsporám v rozpočtu. Ale také k větší transparentnosti a zodpovědnosti politiků vůči svým voličům.
Možná jsem naivní, ale senátoři by měli být především služebníky lidu, a ne lidmi, kteří si své pozice vybírají kvůli vysokým odměnám a výhodám.
Sečteno - v období, kdy se často zmiňuje potřeba šetřit, je právě nastavení platů politiků jedním z možných míst, kde lze začít.
