Článek
Řada starých mládenců se dnes nespokojí jen s namazaným rohlíkem s paštikou či dovozovou Nutellou, ale ráda si dopřává i složitější pokrmy, úplně jako ženatí lidé.
Například gulášek, rizoto nebo svíčkovou.
Nalijme si čistého sojového latté - dělat se jim s tím samozřejmě opakovaně nechce, nicméně nyní 2024 po zjevení Ježíše K. nebo 15,2 miliard let po Velkém třesku (záleží zcela na čtenáři jak to vnímá raději) lidstvo disponuje, a to dokonce i v Česku, řadou technických vymožeností, které usnadňují život.
I když vynálezů většina je určena pro rodiny - ostatně je to základ státu, jak tvrdili již komunisté, demokraté či fašisté - občas se najdou i vynálezy, které se více či méně propíší do života obyčejných singles, a to dokonce i v české kotlině.
Jedním z nich jsou jídla určená pro mikrovlnné trouby. Ty si dokáže udělat skutečně každý trouba.
Časy, kdy se za minulých (Zemanových, Sobotkových, Štrougalových, Nečasových či Babišových) vlád mohli staří mládenci ze střední třídy stravovat pravidelně v českých a moravských restauracích jsou dávno pryč. Dnes se v nich pravidelně stravuje jen homeopatické množství chlapů.
Pozor, tím samozřejmě nijak nekritizujeme dnešní pravicovou čtyřkoaliční vládu, která se vyznačuje zase vysoce položenou etickou laťkou, takže její ekonomické neúspěchy jsou omluvitelné. Každému jde něco jiného, to platí v politice, stejně jako v životě. To mi věřte, dámy a pánové.
Super vychytávka pro mikrovlnky
Konec politicko-ekonomického mudrování a zpátky do kuchyně. Tedy k výše zmíněným pokrmům pro mikrovlnné trouby.
Ergo kladívko i zde existuje řada vychytávek (mladí lidé by řekli life hacků nebo tak nějak). Dnes si řekneme jednu zásadní.
V rámci fair-play autor přiznává, že ji nevynalezl sám, na to by neměl ani čas, ani energii, ani žádný grant z EU či z Prahy nebo od hejtmana Grolicha z Velatic city.
Objevil jsem ho v textu jednoho vlámského gastro-hiphopera.
Bez zdržování jdu rovnou k věci. Většina návodů doporučuje propíchnout folii hlavního vchodu, pardon, chodu před vložením do mikrovlnky třikrát!
My folii propíchneme ovšem pětkrát. Víme, je to více práce, ale ve finále se naše námaha opravdu vyplatí.
Zaprvé ušetříme skoro 20 sekund o které může být jídlo kratší dobu v mikrovlnném aparátu. Což za rok činí 365 krát 20 sekund - neuvěřitelných 7300, což za 40 let v součtu dělá 292 000 sekund! Pro korektnost musíme pokaždé odečíst jednu sekundu, po kterou činíme díry navíc. Čas se ovšem každým dnem zkracuje, jak stoupá naše kuchařské mistrovství.
Opotřebení vidličky nepočítáme, nota bene většina staromládeneckých domácností má vidličky zdarma získané u příbuzných, od bývalek, z restaurací či kantýn. Takže náklady jsou zde většinou nula.
Kratší doba vaření, nadto nejen šetří náš drahocenný čas, ale je také méně energeticky náročná, tedy ekologičtější. Máme jen jednu planetu!
Lichý počet
Ale nezapomínejme na notorickou skutečnost, že počet děr do folie pokrmu určeného pro mikrovlnné trouby a singles musí být vždy lichý.
Jak radí i pan doktor Drozd ve svých kurzech etikety - počet děr musí být lichý stejně jako počet květin nebo počet očí středověkých husitských válečníků. To si zapamatujme, gentlemani.
Výmluva, že nás při vaření nikdo nevidí, ve slušné společnosti neobstojí. Stejně jako si před jídlem umýváme ruce, tak pokrmovou folii vždy proděravíme lichým počtem vpichů. Koneckonců věděla již Agáta Hanychová, když vařila na tom Ostrově zamilovaných nebo ta bezzubá paní ve Výměně manželek, kterou manžel chtěl vyměnit za dvě basy Ostravaru.
Lichý počet výše navržená suma - pět - dokonale splňuje.
Nicméně tato rada se může hodit i ženáčům, když jejich manželku bolí hlava, a tudíž nefunguje ani v kuchyni. Nezapomínejte - propíchnout (folii, ne manželku) pětkrát! Třikrát je málo, a sedmkrát je již moc!
Dobrou chuť!
