Článek
Rum je zrádný, rum je divný,
po třetí sklence
člověk zcepení.
Po čtvrté už objímá strom
a huláká: „Jsem císař! Jsem Rom, jsem dron!“
Ráno hledá levou botu,
v ledničce má kapra, tetu
a v kapse účtenku až z Brna-západ,
ač přísahal: „Jen dvě deci… to byl zase nápad“
Pivo, to je nápoj český,
kulatý, poctivý a hezký.
Sedne k řízku, sekané, guláši, utopenci,
smíří zlou tchýni se zetěm v kleci.
Pivo člověka tak nezradí,
jen tiše bříško pohladí.
Dá mu barvu do tváře,
chuť debatovat v hospodě o víře
i sestrách Mašínových
Po rumu nemáme dost rozumu
bývá svět moc šikmý,
každý chodník podezřelý,
neklidný.
Kdežto pivo? To je brácha,
co tě domů dovést umí,
to věděl již Hácha.
Tak pozvedněme půllitr vzhůru,
ať máme pevnou českou
víru:
Když už člověk něco pije,
ať po tom aspoň
nezdivočí
jak nutrie!
Nebe rumové chcíplo?
