Článek
Jiří Sovák byl typ herce, který dokázal zahrát všechno – od studenta večerní průmyslovky Jiřího Kroupy, přes kouzelníka pana Viga v seriálu Arabela až po cholerického chalupáře pana Humla.
Jiří Sovák totiž nebyl jen komik, on byl životní pozorovatel s mimořádně rychlou odpovědí na vše, v tom byla jeho síla.
Na plátně ho známe jako revizora, kriminalistu, úředníka, kouzelníka i otce rodiny, který se tváří, že má všechno pevně v rukou – a přitom se mu svět rozpadá pod nohama.
V životě však měl jednu zvláštní vlastnost: i v těch nejvážnějších chvílích si dokázal zachovat ironický nadhled. A občas ho to přivedlo do potíží. Ale do potíží velmi zábavných.
Zemřel jim soudruh
Skvělá je historka ze hry Ohně na horách, kde Jiří Sovák hrál jednoho z partyzánů. Volalo se z kopce na kopec – bylo to krátce po smrti hrdiny dramatu Jána Švermy: „Umřel nám soudruh!“ Až se ozvěna přiblížila k Sovákovi. Ten nezaváhal a zařval: „Umřel jim soudruh!“
Bylo jasno. Herec sice splnil dramatickou povinnost, ale zároveň si dovolil luxus jazykové drobnosti, která zněla v tehdejší době skoro jako ideologická diverze. Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Sováka pak tahali po schůzích, kde se vysvětlovalo, co tím vlastně chtěl autor výroku říci.
A Sovák vysvětloval po svém: „No co, chtěl jsem do věci zapojit všechny složky Národní fronty, nejen soudruhy, ale i nestraníky!“
Logika železná, úsměv nevinný, argument neprůstřelný. Přesně v tom byl Jiří Sovák jedinečný – dokázal si dělat legraci i tam, kde se oficiálně „sranda“ nenosila.
Závěrem
Možná právě proto máme „pana Humla“ dodnes tak rádi. Protože v každé roli, ať už filmové nebo životní, nám připomínal, že humor je někdy poslední zbraní zdravého rozumu.
PF 2026.
Buďte s námi, jsme s Vámi.
