Článek
Skončily přijímací zkoušky, žáci jsou přijati na střední školy a zřejmě je to důvod k tomu, aby se ve školách zastavila výuka. No, řekněme si to na rovinu. Před přijímacími zkouškami se zase výuka soustředila jen na přípravu na zkoušky. Předměty, které nehrály hlavní roli v přijímacím řízení, byly upozaděny a všechny síly byly vrženy na přípravu na zkoušky. Hlavně, aby se žáci umístili a mohli od září pokračovat na středních školách a učilištích. To je sice dobře, ale ostatní předměty jsou také důležité a není důvod se jim nevěnovat.
Výuka pokračuje, ještě není konec června
Naštěstí je určitě hodně dobrých učitelů, kteří jen zhodnotí situaci, je po zkouškách a čeká nás ještě další práce na dokončení školního roku. Takže pokračujeme, vážení. A žáci mají pocit, že oni už nic nemusí. Bohužel je dost takových, kteří už se jenom vezou. Už se jim nechce učit. Chápu, je půlka května, chystají se výlety, exkurze, rozlučka deváťáků. Mezitím však běží výuka podle plánů. Nebo už ne?
My jsme taky museli před lety složit zkoušky na střední školy
Když zavzpomínám na naši přípravu na přijímací zkoušky, tak to se chodilo ráno od sedmi nebo odpoledne na rozšířené opakování matematiky a češtiny. Ostatní předměty probíhaly ve svém běžném režimu. Nebyly ani přípravné kurzy, které by nám rodiče platili. Prostě jsem se připravili na přechod na střední školu v rámci naší školní docházky. A to naše třída končila v 8. ročníku. Střední školy přijímaly lepší studenty. Tím myslím ty, co se dobře učili. Ostatní žáci, kterým učení tolik nešlo, se hlásili na učňovské obory.
Dnes už mají mít všichni maturitu a všichni jdou studovat na vysokou školu. Ale vážně je to dobře?
K čemu je devátý ročník základní školy?
V dnešní době mi připadá, že chodit do deváté třídy je naprosto zbytečné. Nic tak důležitého a nového se tam neučíte. Více se soustředíte na opakování a procvičování. Také je hlavní náplň devátého ročníku příprava v matematice a češtině na přijímací zkoušky. Ostatní předměty se už nemají dál vyučovat? Ne, to určitě ne. Jen se vytváří prostor, aby byli žáci připraveni na přijímačky. A po nich? Už nic neděláme? Nechápu. Zkusím počítat, vychází mi, že tedy od 15.5, kdy jsem přijata na střední školu, mám volno až do září, kdy jsem v prvním ročníku a začínám studovat. I s prázdninami, během nichž si samozřejmě musím odpočinout, je to tři a půl měsíce nečinnosti. /Tedy kromě těch, kteří se učí i o prázdninách/. Tak mají žáci sice delší prázdniny, ale je tady otázka, zda je to správně. Vypadnou ze svého pracovního rytmu, a než se zase v září aktivně zapojí, je tady skoro 1. čtvrtletí na střední škole. A přichází hodnocení. Pro mnohé nastanou krušné chvíle. Nestíhají.
Mnozí prváci si jaksi nechtějí připustit, že ze střední školy se také vyhazuje. Prostě se nesnažíš, studijní výsledky nemáš, tak to bohužel, to budeš muset naši školu opustit. Najednou musejí zabrat a učit se, po tak dlouhé „pozkouškové“ přestávce. Myšleno pauze od půlky května do září. Najednou zjišťují, že na střední škole už nemají tolik známek, a pokud prošvihnou nějakou kontrolní práci, buď se musí aktivně snažit a dopsat ji v náhradním termínu, nebo se snažit nebudou a bude jim známka v hodnocení chybět. A to na střední škole bývá problém.
Tak co s tou devátou třídou na základní škole? Žáci se odnaučili učit po skončení přijímacího řízení, protože „nic neděláme“. Už se učit nechtějí, mají po přijímacích zkouškách a mají si snad odpočinout nebo se nemají už zatěžovat. To jsou jen zbytečné řeči a výmluvy. A nelze jim to dovolit.
Život nechystá jen samé příjemné chvíle, život je boj, ale pokud budeme „nic nedělat“, bude k vítězství a úspěchu v životě cesta velmi trnitá.
