Článek
Ve dvaceti je brzy
Mně se povedlo z mých rodičů po čtyřicítce udělat babičku a dědečka. Oba samozřejmě pracovali, naštěstí měl manžel ještě čilé prarodiče, kteří nám občas s hlídáním pomohli. Já odmaturovala, našla si práci a šup na mateřskou. Nestihla jsem si zvyknout na nějaké leháro. Vstávat, až se mi bude chtít, pařit, kdy se mi zachce. Ze školní rutiny a brigád na 3 měsíce do práce a dril pokračoval. 3 roky s miminem doma, pak na 4 roky zpět do zaměstnání a před třicítkou druhé dítě. Letos mladší syn dostudoval a nastoupil do práce. Všem se ulevilo a já si už několik let užívám své první svobody.
První dítě po čtyřicítce?
Přemýšlím, co za tím odkladem mateřství je. Někdo dělá kariéru, najít vhodného partnera je taky oříšek. V dnešní době svatba vyjde na stovky tisíc a jen její přípravy trvají často celý rok. Pro potomka pak budoucí matky potřebují mít vše, co vidí na sítích, aby se tam taky nestyděly vystavit. Někdy jen příroda odsouvá jejich plány.
Anketa
Vymodlené dítě
Když se konečně zadaří a mamina vytoužené dítě donosí, malý (ne)tvor obrátí jejich život vzhůru nohama. Žádná, ani dvacítka ani čtyřicítka, není dost připravená vstávat co dvě hodiny v noci a kojit. Zažila jsem ve svém okolí maminky, co daly přednost umělé výživě, protože se o krmení v noci mohly podělit s partnerem. Nebo celý den čekaly, než partner přijde domů a pohlídá dítě, aby se mohly najíst, umýt. Nezvládaly nic navíc než péči o dítě.
Vidina voňavého miminka vás vymaže ze světa
Každá si představuje ty jemné zpocené vlásky a roztomilé baculaté miniaturní nožičky. Nikdo vám neřekne a stejně byste nevěřily, že se dalších 15 let pořádně nevyspíte. Z domu za zábavou se dostanete jen s povolením (když vám někdo pohlídá). Finanční situace asi nebude ten nejpalčivější problém. Za to permanentní strach vás už nikdy neopustí.
Jsem ráda, že jsem se rozhodla mít děti brzy. Naopak díky nízkému věku jsem měla silnější pocit všem dokázat, že v nové životní roli obstojím. Mateřská dovolená, hlavně ta druhá, pro mě byla vážně dovolenou. Těšila jsem se na změnu. Nemuset dojíždět do kanceláře, cestou nakoupit, vytáhnout dítě ze školky a ještě stihnout uvařit večeři. Na všechno mít celý den času. Je mi líto těch dětí, jejichž matky nedokázaly překonat své sobectví a vlastně trpí tím, že se o ně musí starat.
Zdroj:
