Článek
Bylo nebylo
Na Proseku bydlím už téměř 30 let. Jedno z nejstarších sídlišť v Praze mě tehdy okouzlilo vzrostlými stromy v parku a klidem. Občanská vybavenost staršího sídliště byla pro mladou rodinu požehnáním. Obchody, doktoři, školka, škola, hřiště i kus přírody nadosah. Časem přibyly dvě stanice metra a z této části Prahy se stala vyhledávaná lokalita.
Garáž s procházkou
Kdysi mi sousedova vlastní garáž, vzdálená 20 min od bytu, připadla jako čirý nesmysl. Vyložit nákup, děti. Nechat je samotné doma nebo je táhnout s sebou? Radši jsme riskovali nějaký ten škrábanec dole před domem. Dvakrát nám auto také vykradli. Auta přibývala a začalo se parkovat ve dvou řadách.
Anketa
Na šteklích auto neodtlačíte
Lidé jsou vynalézaví. První řada aut se parkovala čumákem k chodníku. Druhá řada za nimi vodorovně, ale nesměli jste zatáhnout ručku. Ráno nahodíte outfit, kozačky na podpatcích a před domem zjistíte, že máte odtlačit 1500 kg. Zkusila jsem, stálo mě to nové boty.
Zpoplatněné zóny
Nové parkovací zóny nám přinesly akorát stres. Dobře si rozmyslíte, jestli někam vůbec vyjedete. Nechcete ztratit dobrý flek. Jestli pracujete jako většina 8-16 h a bez auta se neobejdete, je mi vás upřímně líto. Já auto potřebuji až na víkend a svou chvilku beznaděje si užiju v neděli večer. Člověk se neváhá uchýlit dokonce k magii. Ale občas nevyjde ani parkovací mantra.
Žlutá není zeď
Celkem pravidelně tedy na konci týdne pod rouškou tmy parkuji na žlutou čáru. Nejčastěji v křižovatce nebo hned u přechodu, kde mi spoluobčané nechali těch povinných 5 metrů z každé strany. Nepotáhnu přeci tašky jako soumar třeba z Hloubětína. Brzy ráno ale musíte co nejdříve zmizet, milovníci pořádku nastupují do služby.
Jsme pohodlní a rozmazlení. Když bychom se více pověnovali minimalismu a nepřeváželi sem a tam tašky s jídlem a oblečením, mohli bychom se přesouvat pešky, veřejnou dopravou a nebo na koloběžkách. Ušetříme za pohonné hmoty a pročistíme vzduch. Byli byste ochotní se vzdát svého automobilu?
Zdroj:
