Článek
Zkušenost má téměř každá rodina
Nevím, jak se na seriál koukalo těm, kteří si nemocí prošli nebo procházejí. Spoustu známých kolem mě se záměrně tomuto tématu vysílanému každou neděli v televizi vyhýbalo. Já hltala každý díl. Vím, že se na tak těžkou situaci nejde předem připravit, ale nahlédnout a pochopit, co musí celá rodina řešit, mě hodně zajímalo.
Léčba „konfekční“ a personalizovaná
Medicína je ve výzkumu a léčbě rakoviny už hodně daleko. Především dětským pacientům, kterým osud postavil do cesty takhle těžký úkol, často pomůže až personalizovaná léčba. Léky na míru, konkrétnímu pacientovi, které se vyrobí na základě analýzy jejich nádoru. Většinou ale všichni musí předem projít léčbou standardní, obecnou. Člověk si až v tomhle zápasu s chemoterapiemi uvědomí, jak je silná jeho touha žít.
Psychická odolnost
Pochopila jsem, že nejdůležitějším lékem a podle mého názoru i prevencí různých nemocí je dobrá psychická kondice s pozitivním sklonem. Jak přesvědčit hlavu, že všechno dobře dopadne, když se tělo svíjí v bolestech, je tím nejtěžším a nejhrdinštějším krokem. Na druhou stranu, špatně to může skončit vždycky, aniž by o to někdo usiloval. Jak najít motivaci pro naše úsilí? Obdivuji všechny, kdo se probojovali zpět do života.
Anketa
eHealt – duševní pomoc pacientům
Masarykův onkologický ústav vyvinul první českou aplikaci MOU MINDCARE pro onkologické pacienty, kteří léčbou procházejí nebo prošli. Tato nemoc může pro řadu pacientů znamenat konec normálního života. Řeší jen léčbu, termíny a výsledky vyšetření. Pacientům se může často zdát, že se jejich život zastavil. Pozitivní aktivity odkládají na dobu neurčitou, například až po léčbě. Hlava je tak zahlcená nežádoucím obsahem. S touto aplikací lze přijít na jiné myšlenky. Pomalu na sobě pracovat a přeladit se. Pacient dostává na každý den malé úkoly a tipy, jak postupovat. Kam nasměrovat svou pozornost, a tak si cíleně pro sebe vybudovat silnější duševní stabilitu a pohodu.
Tak jako máme být při učení vděční za chyby, které nám ukazují místa ke zlepšení, lze i k nemoci přistupovat jako k informaci. Není to trest. A my nejsme oběť. Měli bychom v našem životě rozvíjet takové znalosti, dovednosti a postoje, které nám pomohou si od nemoci nenechat vzít to nejvzácnější - plně a smysluplně prožitý čas.
Zdroj:
