Článek
Každý tam chce zajít
Covid pohřbil hodně prosperujících zařízení, převážně těch gastronomických. Tak se stalo, že se objevila nová restaurace na Pankráci u metra, kde kolem oběda vždy stojí fronta hladových. Každá fronta evokuje něco extra nebo cosi nedostupného, co každý chce zažít, koupit, ochutnat.
Má výhodnou polohu
Pracuji za rohem. Když se objeví příležitost něco oslavit nebo se setkat a pokecat s kamarádkou, napadne mě to místo na první dobrou. Budu tam za 5 min a metrem pak za 20 minut doma. Vyzkoušela jsem zajít na oběd, to je rychloobrátková záležitost. Za krk vám dýchá dlouhá fronta, která se těší na vaší židli. Změním radši čas, ať si užijeme jídlo bez stresu.
Anketa
Odpoledne nebo večer
Další pokus proběhl také ve všední den kolem 17 h, samozřejmě bez rezervace se nechytáte. V tuto dobu není restaurace přeplněná. Bohužel obsluha je zřejmě motivovaná k co nejužšímu kontaktu se zákazníkem. Některé z nich nezastaví ani že jste zcela pohlceni důvěrným rozhovorem. Mnohokrát nás vyrušili s nabídkou čehosi, o co jsme neměli zájem. Nakonec nás začal upozorňovat, že už bychom měli odejít. Končí nám prý rezervace.
Poslední a nejhorší zážitek, co se týká prostředí jsem zažila včera. Mnohokrát odložená oslava svátku Matěje. Měli jsme 2 rezervace, dobu strávenou v restauraci totiž na některé prodloužit nejde. Přesto jsme čekali 10 minut na usazení ke stolu. Vyčekali jsme si ale parádní omluvu v podobě šnapsu s malinou. Jídlo bylo vynikající. Lidí však tolik, že když obsluhují stůl vedle vás, musíte se uhýbat. Pro bohaté degustační menu nám stoleček 60×60 cm opravdu byl malý. Já vím, mobil ani brýle na stůl nepatří.
Takže závěrem, už nikdy více. Jídlo mají vymyšlené geniálně. Ochutnáte brambory na všechny možné způsoby, ceny jsou standardní. Pokud si budete chtít s někým popovídat, tady to nepůjde. Míra hluku je enormní. Včera jsem přišla o hlas a to jsme seděli naproti sobě u malého stolečku. Každé zboží má jistě svého kupce a komu nezáleží na prostředí, ale na žvanci, bude spokojen.
Zdroj:
