Článek
Jak to máme v Praze
Obecně závazná vyhláška č. 14/2000 Sb. hl. m. Prahy zakazuje žebrání na konkrétních místech. V metru, MHD, železničních stanicích, na zastávkách linkové osobní dopravy, na letištích, u mateřských, základních škol a u zastupitelských úřadů cizích států.
Jaká je realita
Úplně nehorší je pro mě, když uzavřeným prostorem vagónu metra postupuje žebrák a každému cestujícímu přistrčí svůj kelímek. Někdy je tělesně postižený. Jindy na první pohled v pořádku, a ještě cestující pobaví hrou na tahací harmoniku. Dříve na přestupu stanice Florenc sedávala stará žena zabalena v několika vrstvách hadrů na klíně dřímalo děcko. Součástí vestibulu stanice metra Pankrác je ohnutý starší muž s plnovousem, postávající vedle trafiky.
Potřebují pomoc?
Můj pohled na věc je jednoznačný. Nechci u každého chudáka přemýšlet, jestli vybírá na krabicové víno, fet, jídlo nebo noclehárnu. Takže já peníze nedávám. Češi umí být solidární, jak často vidíme při různých veřejných sbírkách. Žebrák v Praze dokáže nasbírat až 4 tisíce korun za hodinu. Takových štědrých hodin asi nemá osm denně, ale kdyby to byla jen tisícovka, přijde si na krásných nezdaněných 30 tisíc za měsíc. A to už by mu mohli pracující za minimální mzdu, ten jeho kelímek závidět.
Anketa
Peníze nebo jídlo
Lidem bez domova často jejich situace na ulici vyhovuje. Závislost na alkoholu a jiných látkách je drží mimo společnost. Málokdo z nich opravdu stojí o pomoc a návrat do „běžného“ života. Vstávat do práce, platit za bydlení, dokonce za to, že si něco vydělají. Bývalý bezdomovec Václav Bural, strávil na ulici dobrovolně 4 roky. Tvrdí, že lepší než peníze, je darovat potřebnému jídlo. Tím také záhy můžete zjistit, že o jídlo nestojí. Hlad bývá jen převlečená žízeň.
Dnešní cestu z práce metrem nám zpříjemnil pohledný mladík pěknou melodií, kterou nám zahrál na akordeon. V rytmu známé lidovky se ladně propletl mezi cestujícími. Každý, koho míjel uhýbal očima. Výběrčí se vždy zkušeně naklonil, aby bylo patrné prázdné dno jeho kelímku. Náš vagón nebyl solidární, tak hned na další zastávce hudba utichla. Šel hledat štěstí jinam. Dvě šikovné ruce, zdravé nohy, štíhlý, vysoký, pěkně oblečený. Asi si zjistil, že bez práce může mít nejen koláče…
Zdroj:
