Článek
Minulý týden se skupina zemí BRICS sešla v Johannesburgu, aby zkritizovala světový řád západních kolonialistů a přijala nové členy, jako je Saudská Arábie, Írán, Emiráty, Egypt, Etiopie a Argentina. Poslední jmenovaná země zůstává jedinou zemí, která není diktaturou. Hlavním momentem byl Putinův projev, v němž obviňoval Západ z neo-kolonialistické války na Ukrajině. To může působit nepředstavitelně, neboť Putin vojensky napadl sousední stát, který měl podle mezinárodní smlouvy chránit, a nyní obviňuje NATO z agresivního postupu. Je to sice překvapivé, ale státy ucházející se o členství v BRICS to braly vážně, včetně států ve středu a na jihu Afriky. Tato témata jsou zvláště citlivá v oblastech, které byly kdysi zasaženy kolonialismem. Putin dobře ví, jakým způsobem může oslovit tyto skupiny.
Během studené války Sověti pravidelně útočili na Západ kvůli jeho snaze o světovou dominanci. Leninova teorie imperialismu, zmiňující rabování kolonií a krizi kapitalismu, stále rezonuje ve třetím světě. Mnoho korumpovaných režimů stále obviňuje západní imperialismus za své problémy. Navzdory tomu, že mnoho afrických států nespočívá na socialistických nebo komunistických základech, stále mají vůdce s vzděláním z bývalého Sovětského svazu a udržují aktivní vztahy s Ruskem. Zároveň mají silný odpor vůči Západu, což místy přechází až v nenávist. Právě v těchto oblastech se budují vazby.
Uskupení BRICS již nemá takový vliv jako dříve. Zájmy Číny a demokratické Indie se střetávají, ale diktátoři nacházejí v této skupině platformu proti Západu a liberálnímu řádu. Putin i jeho předchůdci kritizují „duchovní“ buržoazní demokracii a degeneraci západní společnosti, což nalézá sympatie jak mezi autoritáři napravo, tak nalevo. Pro Čínu je BRICS stále zajímavé uskupení, zejména s ohledem na novou hedvábnou stezku, která otevírá obchodní příležitosti. Indie, která pravděpodobně již koncem roku 2022 předběhla Čínu v počtu obyvatel, bude potřebovat tyto příležitosti. Někteří světoví výrobci a značky přesouvají své továrny z Číny právě do Indie, a to nejen kvůli zlepšujícím se ekonomickým podmínkám, ale také kvůli demografickému vývoji.
Skutečně někdo věří, že oligarchické Rusko pod vládou zločinného diktátora je lepší než svobodomyslná západní civilizace založená na právu? Nedávný průzkum mezi ruskými aktivisty v Německu a Francii ukázal, že jen menšina Němců a Francouzů obviňuje Putina z války na Ukrajině. Většina vidí Západ jako agresora.
Od 60. let minulého století byl Západ kritizován revolucionáři z třetího světa. Západní univerzity poskytovaly útočiště marxistickým kritikům a oslavovaly je. Toto sebezničení Západu je důsledkem ztráty důvěry v reprezentativní vládu. Lidé hledají alternativu v autoritářství a později si uvědomí ztrátu svobody pod diktaturou sociální spravedlnosti. Avšak tato dynamika se stále opakuje, svět stále hledá nové tváře, lidi, kteří mají sílu čelit moderním výzvám a novému uspořádání světa. Namísto toho však pravděpodobně brzy budeme svědky souboje osmdesátníků o prezidentské křeslo ve Spojených státech. Je to ta správná volba? Spíše naznačuje neschopnost dosadit nebo najít vůdce, kteří by měli potenciál politiku měnit základně.
