Článek
Od neděle platí zákaz čtyřadvacetihodinových směn, který byl novelou implementován do občanského zákoníku. Česko v Evropské unii jedná o tom, abychom dostali výjimku. Jedním z hlavních argumentů je fakt, že pro většinu nemocnic by se zákazem celodenních směn silně zhoršil provoz. Faktem rovněž zůstává i to, že řada lékařů celodenní směny preferuje oproti kratším úvazkům.
Otázkou však zůstává, zda se Česku výjimka povede prosadit, a pokud ne, jaký by měla novela zákoníku práce vliv na chod a fungování nemocnic. Směny se mnohdy plánují měsíce dopředu, personál má roky naučený systém, podle kterého se řídí, a nyní mu to Evropská unie zakáže.
Jedním z rizik spojených s touto novelou je omezení provozu neakutní péče, jelikož zkrátka nemocnice nebudou mít personál na to, aby její chod zajistily v takové míře jako doposud. To se projeví samozřejmě do čekacích lhůt, které i v současné době zvláště na některých odděleních jsou poměrně problematickou záležitostí.
Co se stane pak? Jednou z variant, kterou já považuji za reálnou, je nárůst soukromé péče. Vznik nových soukromých ordinací a klinik, které sice budou mít smlouvy s pojišťovnami, ale jejich chod se bude opírat i o vstupní či pravidelné poplatky. V Česku na tento systém zdravotnictví nejsou doposud příliš zvyklí, ačkoli na Západě je tento systém běžnou praxí.
Zákoník s novelou však v sobě ukrývá ještě jednu, v mých očích lehce paradoxní část, a tou je možnost zdvojnásobení počtu přesčasů, které lékaři mohou odsloužit během jednoho kalendářního roku. Dosud mohli lékaři sloužit nad rámec běžné pracovní doby až 416 hodin přesčasů ročně, nově je možné až 832 hodin za rok. Právě zvýšení počtu hodin přesčasů je dvojnásobné a pro mnohé, zvláště mladé lékaře, alarmující.
Bavíme se tu o faktu, že jsou zakázány 24hodinové směny, ale místo toho lékař bude moct sloužit dvakrát tolik přesčasů, než mohl doposud. Zvláště mladí lékaři, kteří teprve dělají atestace, často v nemocnicích dostávají přesčasy a i ty nejhorší směny, často slouží v noci nebo o víkendech. Od prosince na protest přestane téměř 5 tisíc lékařů z přibližně 23 tisíc sloužit přesčasy nad rámec své standardní pracovní doby. Co to znamená pro nemocnice? Že jim budou chybět lékaři, kteří by měli odsloužit přibližně 24 tisíc hodin přesčasů.
Legislativa si v tomto směru jde silně proti sobě, jelikož zkrátka nedokáže lékařům vykompenzovat nic. Spousta absolventů lékařských fakult mizí na pracovním trhu v Německu s vidinou vyššího zisku, ale zároveň i lepších pracovních podmínek.
Evropská unie komplikuje chod nemocnic a do toho zároveň umožňuje zvyšovat množství povolených přesčasů, což je velmi paradoxní a nepochopitelné. Lékaři tedy nemají už teď motivaci, nemají odpovídající finanční ohodnocení ve státních nemocnicích, a tímto jim vláda, pokud nezlepší platové ohodnocení a výjimky v nařízení Evropské unie, svým způsobem hodí klacky pod nohy.
Jít na lékařskou fakultu nebude do budoucna nic lukrativního s vidinou budoucnosti, kterou by mladý lékař prožil určitým pohledem jako otrok za mizerné peníze a v šíleném nasazení. O tom, že by to mělo dopad na kvalitu péče a pacienty, ani nemluvě.
