Článek
V digitálním věku, kdy je internet základním zdrojem informací pro mnoho lidí, se stává dezinformace stále významnějším problémem. Dezinformační weby, které šíří nepravdivé nebo zavádějící informace, mohou mít značný dopad na veřejné mínění. V České republice a na Slovensku působí podle dostupných zdrojů přes 120 takových webů.
Jedním z hlavních zdrojů příjmů pro dezinformační weby je reklama. Podle analýzy Nadace Open Society Fund si dezinformační weby v Česku a na Slovensku mohou přijít na reklamě na 24 až 32 milionů korun ročně. Celkově mohou mít tyto stránky z reklamy příjem odhadem 2,3 miliony korun měsíčně, tedy 23,9 až 32,4 milionu korun ročně.
Otázka, jak se vypořádat s tímto problémem, je složitá. Některé firmy, jako například Česká spořitelna, firma James Cook Languages, T-Mobile ČR a globálně firma Vodafone, v minulosti svou reklamu z podobných stránek stáhly.
Pozitivní výjimkou je český Seznam, který ve své službě Sklik umožňuje klientům pro zobrazování reklam vyloučit weby své partnerské sítě, které jsou známé jako konspirační nebo dezinformační.
Pokud by došlo k zákazu reklam na dezinformačních webech, mohlo by to mít významný dopad na jejich fungování. Bez příjmů z reklam by tyto weby mohly čelit finančním potížím, což by mohlo vést k jejich úpadku. Na druhou stranu, pokud by byly tyto weby nuceny hledat jiné zdroje financování, mohlo by to vést k dalším problémům, jako je například šíření placených dezinformací.
Dezinformace se v České republice nejčastěji šíří na témata související s válkou na Ukrajině a stále se zpochybňují národní postupy při pandemii covidu. Mezi nejznámější dezinformační weby patří Parlamentní listy, EUportál, Euserver, Free Globe, První zprávy, Protiproud, AC24, AE News (známý jako Aeronet), server Nová republika a Sputnik CZ.
Jednou z nejvíce zmiňovaných osob na dezinformačních webech byl europoslanec za SPD Ivan David, který je také držitelem domény Nová republika. Většina článků se alespoň do jisté míry věnovala dění v zahraničí, případně Evropské unii. Velká část se zabývala například neshodami mezi Řeckem a Tureckem. Tyto texty byly různými způsoby zasazovány do probíhající pandemie – například konspirační teorie, že Turecko záměrně vyslalo k řeckým hranicím loď s migranty nakaženými covidem‐19, kteří měli být použiti jako „biologická zbraň“.
Je důležité si uvědomit, že boj proti dezinformacím není jen otázkou regulace reklamy. Je to komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení. To zahrnuje vzdělávání veřejnosti o tom, jak rozpoznat dezinformace, podporu kvalitní žurnalistiky a transparentnost v online reklamě. Zatímco zákaz reklam na dezinformačních webech by mohl být součástí tohoto řešení, neměl by být považován za jediné nebo konečné řešení.
