Článek
Kde by se mělo škrtat? Některé výdaje jsou zbytečné, dotace se rozdávají s otevřenou náručí, bez ohledu na to, jestli jsou užitečné. Evropské dotace tvoří kolem 700 miliard korun, pak jsou tady národní dotace, které se rozdělují podle určitých plánů a programů. Evropské dotace se musí přerozdělit a vyčerpat. Například Polsko evropské dotace dává do infrastruktury, dávají důraz na to, aby infrastruktura byla kvalitní. Česko navzdory tomu, že potenciál využít evropské dotace na toto odvětví mělo, nevyužilo jej.
Proces dotací je extrémně finančně náročný. Byrokracie, která sebou nese proces schvalování dotací, je samozřejmě taktéž hrazena z rozpočtu, který jednotlivé typy dotací mají. Některé firmy si právě na dotační byrokracii postavily business. Právě byrokracie spojená s dotacemi, kterou jsme si v Česku nastavili, je extrémně prodělečná a finančně zátěžová.
Jedna žádost na jeden projekt nejsou kusy formuláře, ale šanony, které musí úředníci přečíst, vyplnit, posoudit a kontrolovat. Následně na tomto procesu se přiživí firmy, které žadatelům pomohou s jejich zpracováním. Deficit je přibližně kolem 400 miliard korun, strukturální je přes 200 miliard korun. Ušetřit na dotacích se dají desítky miliard korun. Dotaci v podstatě dostane každý, kdo zjistí, že na ni nárok má; dotace se nadužívají a vláda jim je vesele dává dál. Firmy za to však nemohou, logicky využívají situace, aby snížily své náklady.
V národních dotacích se dá škrtat. Naopak v evropských dotacích se dá seškrtat zatěžující byrokracie a proces schvalování. To je však něco, na co se vláda vůbec nezaměřuje, přitom tohle je přesně ta oblast, kde by se dalo získat nemalé množství prostředků. Například v Nizozemí funguje výborný způsob, jak v tomto procesu ušetřit díky systému, který dokáže odhalovat během byrokratického procesu propustné chyby. Takto Holanďané ušetřili několik milionů eur.
Například, kdyby se stát zaměřil na digitalizaci, ušetřil by zejména v byrokratické oblasti. V komerční sféře digitalizace proběhla poměrně rychle a dobře. Některé firmy ušetřily na zjednodušení byrokracie pomocí digitalizace miliony korun, a zjednodušily tak svoje procesy. Komerčnímu sektoru se to nejen povedlo a vyplatilo, ale zároveň se tím otevřel příjemnější prostor i pro zákazníky.
Údajně se měl počet úředníků snižovat o 13 procent. V Česku také panuje zajímavý trend, že v případě, kdy státní správa zvýšila digitalizaci v některé své sféře, dokonce zvýšila svoje stavy zaměstnanců, než aby je díky digitalizaci snižovala.
Stát si musí ujasnit, kde jsou priority. Čemu se budeme věnovat? Polsko si toto uvědomilo a evropské dotace jasně přidělilo oblastem, které si stanovilo. Právě této oblasti věnuje i zvýšenou pozornost v oblasti digitalizace, aby se odvětví dané dotace do budoucna vyplatily.
Vláda a ministerstva by si měly více kontrolovat, jak instituce, které pod ně spadají, zda fungují, a jestli se jim vyplatí. Vláda nemá odvahu udělat tu kontrolu, navzdory tomu, že deklarovala, že stavy sníží. Je pravda, že současný stav je pozůstatek vlád minulých, ale pětikoalice slíbila, že se na tuto oblast zaměří, tudíž nelze teď následně naříkat nad tím, že tento stav podědila a neví, co s ním. Je to o komunikaci, prioritách a dodržování slova. Čísla se mění, inflace je extrémní, reálná mzda poklesla nejvíce od devadesátých let, zvyšuje se dluh. Je to velmi smutný trend, občané si zvolili tuto vládu, aby něco změnila, zatímco jim dokazuje, že odvahu a náboj pro změnu nemá.
