Článek
Na českých sociálních sítích se rozmáhá mezi mladými lidmi nový trend, který prezentuje formu odporu, jenž iniciátoři nazývají antikapitalismem, ale nejde o nic jiného než starý dobrý komunismus a jeho ideály. S ním se pojí i téma podpory Palestiny, feminismu, nebo ekologie, jako témata, která rezonují nejvíce zejména mezi mladými lidmi.
Je to důsledek povrchnosti, extremistické propagandy a nevzdělanosti, hlavně v oblasti historie a geopolitických vztahů. Jsem žena, jsem i feministka? S tímto termínem začínám být opravdu velmi opatrná, protože to poslední, co bych chtěla, je, aby mě někdo spojoval s ideály hnutí jako je například Druhá směna. Tam je feminismus v jasné rovnosti s radikalismem, na který se nabalují další témata, která však s daným spojením nedávají absolutně žádný smysl.
O kom je řeč? O podpoře Palestiny a označování Izraele jako státu, který v pásmu Gazy provádí genocidu. Na argumenty typu, že kdyby Hamás Izrael nenapadl, nebylo by nutné se bránit, nebo, kdyby Hamás nepoužíval civilisty jako živé štíty, nemusely by jich denně stovky umírat, jsou tito příznivci rezistentní. Je to nízká dávka obecné vzdělanosti, o tom, jak to tenkrát s Izraelem vlastně bylo, jak vznikl, proč má na dané území nárok, a o tom, že všechny konflikty, které kdy od vzniku státu Izrael v dané oblasti vznikly, iniciovali palestinští extremisté. O tom však v kruzích Druhé směny, či dalších organizací podporujících feminismus, Palestinu, queer a další, nepadne ani slovo.
Osobně to nazývám výkladem dějin ve své režii. Je hezké, že každý máme fantazii si vyložit dějiny po svém, aby se nám koukalo dobře. Za myšlenky nás nemůže odsoudit nikdo, ve chvíli, kdy dané myšlenky začneme prezentovat veřejně a publikovat jako jedinou pravdu, trest by přijít měl. Často se v komentářích pod příspěvky organizací podporujících odpor Palestiny objevuje alibismus, který poukazuje na to, že se nejedná o antisemitismus, nebo že se dané organizace distancují od výroků, které publikují jednotlivci, kteří však byli ovlivněni informacemi z jejich zdrojů.
Nemůžete nést zodpovědnost za jednání každého jednotlivého člověka, ovšem to, jak prezentujete názor na Izrael na sociálních sítích, podle teorií, nikoli relevantních zdrojů, právě tyto osoby ovlivňuje, v tomto případě se nelze zdržet zodpovědnosti, ať už přímé, či nepřímé.
Feministky bojující za práva Palestiny ignorují fakt, že po útoku Hamásu 7. října bylo ze strany Hamásu zabito, znásilněno a mučeno stovky žen. Odkazují na irelevantní, a hlavně teoretické zdroje, které nebyly nikdy uznány jako historicky a politicky podložené. Queer for Palestine, výrok, který zcela odporuje Islámu. Stejně tak feminismus v Islámu je něco, co ve zvláště v konzervativnějších muslimských zemí nemá žádné místo. S tím, že dané organizace přijdou s někým, kdo je muslim, či muslimka a prezentuje se jako feministka nebo queer, by mělo být vždy uváděno na pravou míru. Ano můžete být feministka, či queer osoba, ale zpravidla vždy v jiné než muslimské zemi. Kdybyste se takto prezentovali v zemi, která uznává islámské právo Šaría, jdete do vězení, bohužel ještě v tom lepším případě, v konzervativních zemích za tyto projevy můžete dostat i trest smrti.
Kdo nese vinu? Tohle není jen výplod české společnosti, děje se to celosvětově. Vinu nese z mého pohledu nedostatečná edukace zejména v oblasti dějin, která v českém školství pokulhává. Sama si nepamatuji, že by na základní škole, či gymnáziu byly probírány dějiny dvacátého století, což vidím jako obrovskou chybu, protože právě tato historie formuje naši dobu a nejvýrazněji nás dodnes ovlivňuje.
Právě z tohoto důvodu pak jsou především mladí lidé náchylní na ovlivňování ze strany těchto radikalistických skupin, které se prezentují jako bojovníci za svobodu všech, ale vlastně nikoho, a edukaci doplňují svým příznivcům po svém. Je to práce s informacemi, ale i schopnost ovlivňovat a nenechat se ovlivnit. Na svobodu slova má právo každý, ale to, že něčí výklad historie v teoriích vede k antisemitismu, násilí a šíření extremismu, by zákon ignorovat neměl.
