Článek
V době, kdy probíhaly protesty proti rasové segregaci ve Spojených státech, se odehrál významný příběh, který pomohl odstartovat revoluci. Rasová segregace v té době ještě přetrvávala, a tyto protesty vyvrcholily pochodem. Klíčovým okamžikem byl dlouhodobý bojkot městské dopravy v Montgomery. Zde měli Afroameričané povoleno sedět pouze vzadu v autobusech a na předních sedadlech bylo rezervováno místo pro bílé, které bylo vyhrazeno i v případě, že by žádní bílí pasažéři nejeli. Bojkot byl iniciován poté, co Rosa Parksová 1. prosince 1955 odmítla uvolnit své místo pro bílého pasažéra a byla následně odsouzena k pokutě za porušení vyhlášky. Drtivý rok trvající bojkot, jehož organizaci se zúčastnil i Martin Luther King, skončil v prosinci 1956, kdy byla segregace v autobusech oficiálně zrušena.
I přesto se praxe segregace na jihu země nadále udržovala, což vyústilo v šedesátých letech v takzvané Jízdy svobody. Studenti cestovali na jih, kde se míchali v prostorách rezervovaných pro bílé, a bílí vstupovali na plochy určené pro Afroameričany. Významným místem dalších protestů se stalo alabamské město Birmingham, kde byla většina obyvatelstva Afroameričany, ale segregace přetrvávala v různých sférách, včetně policie a hasičů. Cílem protestů bylo ukončit segregaci v obchodech, což vedlo k bojkotu obchodů a následně k poklesu tržeb. Následovaly demonstrace, při kterých Afroameričané usedali na místa rezervovaná pro bílé, a ačkoliv na výzvy k odchodu nereagovali, ale nebránili se zároveň ani zatčení.
Samotný King byl také zatčen v dubnu 1963. Kvůli problémům s kontaktováním právníka oslovila jeho manželka ženu prezidenta Kennedyho, což upoutalo pozornost médií a způsobilo další vlnu bojkotů obchodů. V důsledku mediálního tlaku byl King propuštěn krátce poté.
Na pozadí toho, že většina Afroameričanů zúčastněných v protestech v Birminghamu byla zadržena a nucena zaplatit pokuty, se aktivista James Bevel rozhodl zapojit do protestů i studenty. King měl pochybnosti o této strategii, ale nakonec ji podpořil. Během jednoho dne bylo zatčeno 1200 studentů, což vedlo k přetížení vězení. Starosta Eugene Bull Connor následně nasadil psy a vodní děla proti demonstrantům, což vyvolalo velký ohlas, zejména po zveřejnění fotografií útoků psů na klidné demonstranty.
V květnu 1963 byla kvůli tlaku veřejnosti zrušena rasová segregace v obchodech, jídelnách a na toaletách. Afroameričané byli nyní také oprávněni pracovat jako prodavači. Od nového školního roku byl také konec segregace ve školách a probíhaly přípravy na zákon, který by zajišťoval rovnost.
Slavný Pochod na Washington byl uspořádán až poté, co byly rozjitřeny vášně. Tyto události se setkaly s kritikou militantního černošského aktivisty Malcolma X, který jej označil za výsměch. Nicméně téma tohoto pochodu bylo palčivé. Do Washingtonu dorazily desítky speciálních vlaků a dva tisíce autobusů, a všechny byly naplněny účastníky. Zatímco Národní organizace na podporu barevných lidí (NAACP) vnímala tento pochod jako podporu plánovaného zákona o občanských právech, King chtěl tímto pochodem upozornit na rozšířený problém rasové nerovnosti v různých sférách společnosti.
Pochod započal u Washingtonova monumentu a došel až k Lincolnovu památníku. Během této události promluvili vedoucí osobnosti hlavních občanských hnutí i náboženských skupin. Přestože tato akce proběhla bez násilí, vystoupili zde také písničkáři jako Bob Dylan. Reprezentanti jednotlivých skupin, které stály za pořádáním pochodu, včetně samotného Kinga, měli možnost se setkat s prezidentem Johnem F. Kennedym v Bílém domě téhož dne.
King byl oceněn Nobelovou cenou za mír v roce 1964 za svůj nenásilný boj proti segregaci. O necelý rok později, v roce 1965, podepsal prezident Lyndon Johnson Zákon o občanských právech, který zakazoval diskriminaci na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávacích institucích na základě rasy, vyznání a pohlaví. Tento zákon začal platit od 2. července 1964. Následující rok byl přijat Zákon o volebním právu, který ukončil diskriminaci Afroameričanů při volbách. Tímto zákonem jim už nebylo vyžadováno složit zkoušku gramotnosti ani prokázat znalost ústavy. Rovněž byl přijat Zákon o imigraci a občanství, který otevřel dveře imigraci do USA i lidem různých ras. V roce 1968 byl zaveden Zákon o spravedlivém bydlení, který zakázal diskriminaci při nabízení ubytování.
Krátce před přijetím Zákona o spravedlivém bydlení byl King zastřelen v Memphisu 4. dubna 1968. Jeho angažmá zahrnovalo i protesty proti vietnamské válce. Jeho smrt vyvolala rozsáhlé protesty po celých Spojených státech. Na jeho pohřbu se shromáždilo 300 000 lidí. Dva měsíce po atentátu byl v Londýně dopaden James Earl Ray, který byl odsouzen k doživotnímu vězení za spáchání této vraždy.
Přestože byly přijaty nové zákony, úsilí o dosažení rovnoprávnosti pro Afroameričany nebylo ukončeno. Rasismus zůstal v zemi přítomný a stále je to kontroverzní téma. Mnozí Afroameričané stále cítí jeho důsledky, zejména v konfrontaci s tvrdšími postupy bezpečnostních složek. To vedlo k nepokojům v roce 1992 a k vzniku hnutí Black Lives Matter. Na druhé straně nelze ignorovat, že míra kriminality v afroamerické komunitě je zvýšená.
