Článek
Izraelská armáda oznámila, že země je ve válečném stavu. V noci 6. na 7. října na území Izraele Palestinci vypálili přes pět tisíc raket. Palestinci pronikli na území Izraele, k teroristickým útokům se přihlásilo hnutí Hamás. Bojuje se ve městě Sderot, kde jsou podle oficiálních informací mrtví i zranění.
Sirény se rozezvučely po celém Izraeli, a stav nouze je vyhlášen 80 kilometrů v pásmu Gazy. Muhammad Díf, vedoucí ozbrojenou frakci palestinského hnutí Hamás oznámil, že tato skupina zahájila vojenskou operaci v oblasti. Zároveň vyzývá, aby se i ostatní muslimské země připojily proti útoku na Izrael. Vůdce Hamásu taktéž tvrdí, že nastal den největší bitvy, paradoxně na výročí Jomkipurské války.
Jomkipurská válka byla jedním z nejvýznamnějších konfliktů v dějinách Izraele. Probíhala od 6. října do 25. října 1973 a měla zásadní dopady na vztahy mezi Izraelem a Palestinou. V průběhu války stály na jedné straně arabské státy, především Egypt a Sýrie, a na druhé straně Izrael. Příčinou konfliktu byla nespokojenost arabských států s výsledky Šestidenní války v roce 1967, ve které Izrael obsadil území včetně Sinajského poloostrova a Golanských výšin.
Arabské státy se rozhodly, že je nezbytné znovu získat ztracená území a proto symbolicky zahájily útok v den židovského svátku Jom Kippur. Arabští útočníci dosáhli počátečního úspěchu, když překvapivě překročili izraelské hranice a pronikli hluboko do Izraele. Izrael se však brzy vzpamatoval a začal získávat strategickou převahu. Docházelo k intenzivním bojům na mnoha frontách, zejména na Sinaji a Golanských výšinách. Izrael byl nucen mobilizovat většinu svých rezervistů, což mělo vážné hospodářské a sociální důsledky, které později měly taktéž vliv na vznik ropné krize, kdy ceny stoupaly i o 300 procent a státy musely přistupovat k radikálním úsporným řešením, jako bylo například vypínání veřejného osvětlení.
Spojené státy sehrály klíčovou roli v zastavení konfliktu a dosažení příměří. Americký prezident Richard Nixon a jeho tajemník státního úřadu Henry Kissinger začali masivní diplomatickou aktivitu, aby ukončili boje a dosáhli míru. Klíčovou diplomatickou a strategickou roli sehrála i první premiérka Izraele Golda Meir, o které byl letos natočen velmi úspěšný životopisný film v hlavní roli s Helen Mirren. Konflikt vedl k obrovskému zvýšení cen ropy na světových trzích a válka, která trvala dvacet dní, poznamenala celou světovou ekonomiku.
Jomkipurská válka ukázala, že Izrael není nepřemožitelný, což vedlo k většímu arabskému sebevědomí a následným mírovým jednáním. Významným výsledkem byla Egypto-izraelská mírová smlouva z roku 1979, ve které se Egypt zavázal uznat Izrael a obě strany uzavřely mír. Tato dohoda položila základy pro budoucí mírové úsilí v regionu. Jomkipurská válka otevřela význam palestinské otázky. Organizace pro osvobození Palestiny, pod vedením Jásira Arafata, se stala aktivnější a získala mezinárodní uznání. To nakonec vedlo k mírovým jednáním mezi Izraelem a palestinskými vůdci, které však nelze dodnes považovat za relevantní, jelikož jsou nepřetržitě ze strany Palestiny a zejména muslimských radikalistů porušovány.
Včera tomu bylo přesně padesát let, kdy Jomkipurská válka začala, a Izrael opět čelí masivnímu útoku. Technologie jsou jiné a jejich síla více devastující než před půl stoletím. Gaza je však neklidná i přes veškerá příměří, která se kdy domluvila. Je to místo mých předků a kultury, kterou si nesu v srdci. Izrael je země, která má neskutečnou odvahu a sílu, která přichystá silnou odvetnou akci a cestu k vítězství proti teroristům.
