Lhář nebo odvážlivec aneb slova bulharského prezidenta o Ukrajině: „Oni válčí, my platíme.“

Během nedávné návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Sofii došlo k roztržce mezi oběma zeměmi. Bulharský prezident Ramen Radev v pátek přiživil spor tím, že prohlásil, že Kyjev trvá na pokračování války s Ruskem a Evropa za to platí. Radevova výroky vyvolaly odsouzení ze strany bulharského premiéra Nikolaje Denkova a ukrajinské ambasády v Sofii.

V pátek Radev před novináři prohlásil: „Ukrajina trvá na pokračování této války, ale celá Evropa za ni platí účet.“ Tato slova bulharského prezidenta ohledně konfliktu byla připomenuta ve vysílání Svobodné Evropy. Radev, který dříve vyzýval k neutrálnímu postoji Bulharska, nyní vyjadřuje jiný pohled na situaci.

Má Radev v něčem pravdu? Posíláme peníze, letadla, zbraně, ale válka pokračuje dál a mělo by to takto být? Radev se setkává s nepochopením i ve vlastní zemi, kde ho obviňují z proruského smýšlení a proputinovské politiky. „Jediný, kdo trvá na vedení této války, je kruh kolem Putina. Oni válku začali. Znovu opakuji, že nejrychlejší způsob, jak ji zastavit, je, aby tentýž kruh řekl svým vojákům, aby se stáhli,“ reagoval premiér Nikolaj Denkov na Radevovy výroky.

Putin válku začal, to je fakt, který musí uznat všichni, ať se na něj podívají z jakéhokoli úhlu. Může ji také ukončit a odejít z napadeného území. Ukrajina se brání, protože bojuje za svou půdu a lidi, za svobodu a autonomii tohoto státu.

Evropská unie i NATO, ve kterých je Bulharsko členem, mají jasný postoj proti válce. Sám Radev se podílí na podpisu několika dokumentů, které jednoznačně vyjadřují postoj těchto společenství vůči Rusku a válce. Ve své deklaraci státy NATO potvrdily svou bezpodmínečnou podporu ukrajinské nezávislosti a územní celistvosti a zdůraznily, že Rusko představuje nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost NATO.

Je velmi zvláštní, jak rychle se postoje mění, ale v případě bulharského prezidenta to není první výrok, který by nesl alespoň lehké známky proruské propagandy. Tvrdí totéž, že válka nemá vojenské řešení.

Ano, myšlenka diplomacie by byla krásná, jelikož diplomacie by byla ideálním řešením v každém konfliktu a válce. Ovšem musíme se zamyslet nad tím nejpodstatnějším – jestli daný agresor chce vyjednávat. Od vypuknutí války se NATO, OSN a turecký ministr Erdogan pokoušeli o diplomatické řešení, ale bez úspěchu. Diplomatické řešení je možné, ale dokud Rusko nevyjádří otevřenost, pravděpodobnost takového vyřešení konfliktu je velmi nízká.

Proč Ukrajina potřebuje zbraně? Rusko je ve srovnání s Ukrajinou gigantem z hlediska velikosti, počtu obyvatel, rozvoje průmyslu a finančního kapitálu. Pokud by Ukrajina nedostala pomoc, rychle by se dostala do rukou Ruska. Prezident Zelenskyj předložil zajímavou myšlenku: Co by dělal prezident Radev, kdyby se Putin za pár měsíců objevil v Bulharsku? Bulharsko je ještě více zranitelné než Ukrajina - jeho HDP je téměř poloviční a průmysl by válku nevydržel ani několik měsíců, natož přes rok.

Toto je něco, co nikdo z nás nemůže plně pochopit, dokud se s takovou situací nesetká. Pamatuji si velmi dobře 24. únor 2022, kdy nikdo nevěřil, že se něco takového může skutečně stát. Dnes je válka již 509 dní, a přesto prezident Zelenskyj zůstává ve své zemi, snaží se shromáždit pomoc, brání se. Jeho vytrvalost a odvaha si zaslouží obdiv, mohl odejít již 25. února loňského roku, ale neudělal to.

Kdyby státy přestaly posílat zbraně Ukrajině, jediným důsledkem by bylo to, že Putin by vyhrál. Ukrajina by se stala součástí jeho území a on by se tak dále přibližoval Evropě. Je to snaha obnovit bývalé rozdělení světa a Sovětského svazu?