Hlavní obsah
Názory a úvahy

Milion chvilek pro totalitu

Foto: Petr Hloušek/ Profimedia

Skupina Milion chvilek, o které se myslelo, že upadla v zapomnění, nedávno opět upoutala pozornost veřejnosti svým postojem k odvolání ministra spravedlnosti Blažka. Jejich akce naznačila nesouhlas s jeho chováním, ovšem lehce nedemokraticky.

Článek

Milion chvilek, skupina, o které jsem si myslela, že je již dávno za zenitem, o sobě dala po dlouhé době vědět a to v souvislosti s odvoláním ministra spravedlnosti Blažka. Demonstrace, setkání, či o co se vlastně jednalo, měla dát společnosti najevo, že chování a činy Blažka nemají zůstat bez potrestání. V těch nejdivočejších představách si Milion chvilek představuji jako politický soud středověkého typu.

Blažek dostal varování, pomyslnou žlutou kartu, a udělá-li ještě jednu chybu, přijde na scénu karta červená. Jestli by byl opravdu Petrem Fialou odvolán, či je to nějaký podivný tah a pouhé uklidnění volajících po spravedlnosti, nevíme. Každopádně víme, že pan Blažek je v politice opravdu velmi dlouhou dobu. Jeho pokus o vystoupení na akci Milionu chvilek však nedopadlo pravděpodobně dle jeho představ.

Foto: Milion chvilek

Jestli premiér Blažka v případě dalšího faulu odvolá, je otázka. Avšak o demokracii se můžeme bavit i v případě vystoupení na akci Milionu chvilek pro demokracii. Kde je problém? To slovo „demokracie“. Toto slovo by si měli chvilkaři z názvu odstranit, protože jejich počínání v jistých ohledech příliš demokraticky nepůsobí, spíše dramaticky.

Blažek dostal na akci zákaz vystoupit, navzdory tomu, že právě oněch Milion chvilek kdysi dychtivě zastávalo právo na svobodu projevu. Na sociálních sítích následně byly z řad stoupenců hnutí k vidění komentáře, které naznačovaly, že Blažek je někdo, kdo za paktování s proruskými šváby, by neměl mít něco jako je demokracie k dispozici.

Ředitelka Milionu chvilek, Marie Jahodová, vlastně nedokázala ani vysvětlit, proč Blažkovi bylo odepřeno vystoupení na podiu a vyjádření se k celé situaci. Odvolávala se na jakési zástupce státu, což se osobně snažím doteď rozluštit, co přesně znamená. Je to zvláštní, možná pouhé dychtění po pozornosti, ani ne tak po spravedlnosti, či touze po státě, kde se dodržují právní normy.

Co si z toho odnést? Blažek dostal sprchu do Milionu chvilek pro demokracii velmi nedemokratickým způsobem. Nicméně setkání s Nejedlým, ať už bylo sucho nebo déšť, zkrátka chytré nebylo. Avšak ani výroky členů Občanské demokratické strany, kteří popisují jeho setkání jako nešťastné, nebyly úplně vhodné.

Blažek a jeho konec jsou otázkami jeho dalších činů, které rozhodnou zcela o jeho osudu. Na další deštivý den bude asi lepší jít s deštníkem než se schovávat v restauraci zrovna s Nejedlým. Ovšem to není pointa celé věci. Pointou je nedemokratické podání demokracie Milionu chvilek. Ti spíše zneužívají jejího jména, protože to chování, které na této akci předvedli, bylo všechno, jen ne demokratické.

Možná je to až přehnaný pocit, ale toto uskupení ve mně vzbuzuje spíše touhu po moci, mít v ruce otěže a ovlivnit společnost, než touhu po spravedlnosti. Ovšem to je úhel pohledu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz