Rusko je vyjednávač, obilí vymění za SWIFT

Jde o pouhé formulace, avšak i ty v politice znamenají mnoho. Na summitu zemí G20 v Dillí byla v každoročně vydávané deklaraci i pasáž týkající se války na Ukrajině. Oproti minulému roku však došlo k jedné a zcela, z mého pohledu, zásadní změně. Válka a Rusko již nejsou jasně slovně v dokumentu odsuzovány. Deklarace v aktuálním znění pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Na dojednání formulace měli zásadní podíl představitelé Brazílie, Jihoafrické republiky a Indonésie. Jsou vám tyto země povědomé? Měly by, jelikož dvě z nich jsou součástí uskupení BRICS a Indonésie je jedna ze zemí, která by do něj ráda vstoupila.

Rusko se v polovině července jednostranně stáhlo z tzv. obilné dohody, která předtím umožňovala Ukrajině relativně bezproblémový vývoz zemědělských produktů. Od té doby se Moskva aktivně snaží znemožnit pravidelný vývoz z Ukrajiny tím, že systematicky bombarduje ukrajinské přístavy u Černého moře. OSN chce obilí za výměnu omezení blokády systému finančních transakcí SWIFT či přístupu ruských lodí s obilím do evropských přístavů. Opodstatňuje tento krok tak, že se bojí vypuknutí hladomoru v rozvojových zemích.

Za obilí bojuje na summitu G20 i turecký prezident Erdogan, který jej chce taktéž vyměnit za ústupky v sankcích vůči Rusku. Nesmíme rovněž zapomenout, že Putin právě koncem srpna navštívil Turecko, a naopak Erdogan navštívil jeho v pondělí v Soči. Jestli je tato akce v režii tureckého prezidenta, nebo za nitky tahá Kreml, můžeme spekulovat. Avšak jedno je jasné, a to, že přes obilnou dohodu se Rusko v podstatě po velmi dlouhé době dostává do poměrně výhodné vyjednávací pozice.

V případě, že jim toto vyjednávání vyjde a opravdu se opět připojí k mezinárodním transakcím SWIFT, Rusové dostanou ruky poměrně vlivnou zbraň. Co by to znamenalo? Pokud se Rusko plně připojí zpět, v podstatě opět nastartuje svoje zahraniční obchody a bude mít z čeho válku financovat další roky. Válečný konflikt se tak bude prodlužovat do nekonečna a Rusko bude zkrátka spoléhat na to, že Západ přestane Ukrajinu podporovat v takové výši.

Tohle je v podstatě jedna z věcí, na kterou Kreml čeká. Navzdory stále se opakujícím výhrůžkám pomocí jaderných zbraní, u kterých se vysoká pravděpodobnost použití nepředpokládá, čas může být jednou z klíčových možností, jak by Rusové válku mohli vyhrát. Už teď ve velkém sledují chování v zemích, které Ukrajinu aktivně podporují, nebo ve kterých žijí ukrajinští migranti. Využívají tamních politických situací k rozkolu společnosti a zvýšení občanské nevole vůči ukrajinské pomoci.

Ukrajina není součástí Ruska a nikdy nebude. Západ by si měl uvědomit, že Rusko je teroristický stát a s teroristy se nevyjednává. Tohle jsou přesně ty ústupky, na které Kreml čeká. Nakonec sankce povolí, Západ nebude pomáhat v takové výši a Rusové Ukrajinu sežerou. Pro západní státy je velmi důležité si uvědomit, že je třeba být v ústupcích obezřetný. Koneckonců, kdyby Rusko 24. února 2022 Ukrajinu nenapadlo, vůbec by se tu teď žádné takové politické diskuse nevedly.

Rusko za hranici zašlo, naznačovalo, že se něco takového stát může už v roce 2014, když anektovalo Krym, ale tenkrát si OSN asi ještě dost dobře neuvědomovalo, že něco takového jako rozpoutání válečného konfliktu je možné. Tohle jednání porušilo snad všechny mezinárodní úmluvy, které mohlo, a právě to je důvod, proč by OSN žádné ústupky dělat nemělo, zejména ne ze strachu. Tohle je přesně reakce, kterou Kreml hladově vyhlíží. Rovněž je velmi zvláštní fakt, že na summit G20 nebyla pozvána Ukrajina, které se valná část jednání týkala. Občas platí rčení „o vás, bez vás“.