Článek
Páteční Události, komentáře České televize byly opravdu výživné. K současné ekonomické situaci se za SPD přišel vyjádřit děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. Hned v úvodu se střetla potyčka mezi Ševčíkem a moderátorem Jakubem Železným. Padla slova o tom, že Ševčík byl člen Komunistické strany, vystupoval na akcích ODS, byl ekonomický poradce Trikolory. Tohle všechno jsou fakta, ale poměrně zbytečné bylo, že navzdory důvodu, proč Ševčík dorazil, nemalá část přenosu se zabývala tím, proč přišel za SPD, když není členem strany, a jeho minulostí. Problém za mě byl v tom, jak Jakub Železný stále na Ševčíka útočil, a strhlo se to v šarádu mezi nimi, navzdory tomu, že v debatě mělo být ještě několik dalších osob.
O profesionalitě Jakuba Železného jsem přesvědčena, je to zkušený moderátor, ale to, co se mu stalo se Ševčíkem, byla vlna emocí a vášní, která se neměla objevit, koneckonců ať si o Ševčíkovi osobně myslí, co chce, ale nemělo to být vidět v živém vysílání.
Ovšem u Ševčíka, byť ho osobně považuji za velmi kontroverzního člověka, zaznělo pár myšlenek a faktů, které bychom přehlížet neměli, a je to něco, co v konsolidačním balíčku a rozpočtu na příští rok nedává absolutně žádný smysl.
Jedná se o výdaje na obranu, které v příštím roce vzrostou o 100 procent oproti roku 2023. Od roku 2021 se výdaje na obranu pohybovaly okolo 75 miliard, pro rok 2024 to bude 151 miliard. Oproti tomu ve školství se bude škrtat, ministerstvo bude operovat s rozpočtem menším o 11 miliard korun, což je naprosto šílené. Ministerstvo práce a sociálních věcí má od roku 2021 nárůst svých výdajů o 29,6 procenta, což je 3× méně než obrana. Přitom v době, kdy je inflace na vysoké úrovni, klesá reálná mzda, by právě sociální sféra měla získat vyšší podporu, a obrana by měla být brána až jako sekundární.
Tohle je bezesporu něco, co Ševčíkovi jako ekonomovi vzít nemohu, že je pravda. O jiných politických názorech spolu spíše souznět nebudeme. Ovšem v tom, že vláda dělá rozpočet, kde opomíjí primární sektory pro rozvoj státu, to asi nepochopím nikdy.
Vedou se tu debaty o vínu, zda má zůstat v nulové sazbě, či ne. Naopak se zvyšují sazby na léčiva. Neprobíhá dostatečná valorizace důchodů, v nulové sazbě se DPH objeví knihy, které, jak deklarují nakladatelství, velmi pravděpodobně ani díky přesunu z vyšší sazby nebudou zlevněny kvůli vysokým výrobním nákladům. Tohle je něco, čemu vláda dává priority. Vidím naprosté nesmysly v dotační politice, kdy stát bojuje s obřími schodky, ale vláda rozdává dotace na opravu starých domů, tohle je oblast, kde bych z ekonomického pohledu začala škrtat jako první. O tom, jak extrémně nákladnou celý tento proces nese byrokratickou zátěž, nemluvě.
Místo toho se tu nedávají peníze na vzdělání, platy učitelů a dalších zaměstnanců škol. Ministr školství Bek otevřeně říká, že proto, aby v České republice zajistil kvalitní vzdělání, chybí mu téměř 25 miliard korun, vláda mu však místo alespoň poměrné částky naopak peníze ubere.
Jedná se tu o úspory, ale ty úspory nepřijdou, to je bohužel něco, co lze poměrně jednoduše vypočítat. Ty částky, které deklaruje vláda s tím, že je díky konsolidačnímu balíčku vybere, nejsou reálné. Reálně se v dalších letech počítá dále s vysokým schodkem, ke kterému se však musí přičíst ještě úroky, které jen za rok 2024 nepokryje ani předpokládaná výše částky, kterou by měl konsolidační balíček přinést.
Řešení by byla například progresivní daň, která by zvláště u zdanění právnických osob zajistila, že malí podnikatelé by nebyli tak zatíženi, jako velké firmy. O tom, že se tu nijak neoperuje ani s daní z mimořádného zisku, kde například firmy, které podnikají ve zbrojařství, dosahují díky válce na Ukrajině nadměrných zisků, je více než znepokojivé. Ovšem to jsou návrhy, které jsou ambicióznější, než má vláda schopnosti.
