Svobodná Palestina? Spíše boj za pomstu, smrt a bolest

Tento terorismus je z velké části podporován naoko nevinnými palestinskými civilisty, včetně žen, dětí, místních zaměstnanců organizací, jako je OSN, nebo novinářů z mnoha západních mediálních agentur, či z řad obyvatel pásma Gazy. Takže stejně jako mluvíme o Německu a jeho pronásledování Židů, Romů, homosexuálů nebo lidí méněcenných neárijských ras a kultur od roku 1945, podobně bych mluvila i o palestinském terorismu, který neprobíhá od letošního října, ale od padesátých let dvacátého století.

Terčem teroristických činů jsou zpravidla civilisté. A zde je zásadní rozdíl. Palestinci útočí především na civilisty a teprve, když se dostanou do konfliktu s vojáky, útočí na ně až v tu chvíli, cílem však nikdy nejsou. Izraelská armáda útočí především na ozbrojené teroristy a bohužel někdy způsobuje civilní oběti, často proto, že je palestinští ozbrojenci využívají jako živé štíty. Proč? Mrtvé dítě poslouží Hamásu lépe než živé, bude bojovníkem v mediální válce.

To v žádném případě nesnižuje tragédii jejich obětí, ale vždy je třeba jasně říci, že se jednalo o oběti vůdců palestinských teroristických a radikalistických skupin. Ti totiž zpečetili jejich osud, protože je záměrně obklíčili a velmi pečlivě umístili svá vojenská zařízení v jejich blízkosti.

V této souvislosti považuji za zajímavé, že v souvislosti s bezmyšlenkovitým přijímáním informací od teroristů, které se ukázaly jako mylné nejen v tomto konfliktu, ale i v mnoha předchozích konfliktech, byly často hlášeny údajné izraelské útoky na civilisty a civilní cíle, a Palestinci, kteří opakovaně odpalovali rakety na Izrael proti civilním cílům, včetně škol a nemocnic, jsou zcela ignorovány. A nejde jen o dny po 7. říjnu, ale děje se tak již mnoho let. Po mnoho let nedošlo k žádné reakci ze strany mezinárodního společenství.

Většina lidí, kteří se stali odborníky na Izrael a Blízký východ během letošního října, nikdy v dané oblasti nebyla. Nevidí to, co je tam za události na denním pořádku. To, jak islámští radikálové z řad Hamásu, ale i jiných organizací, někoho zastřelí na ulici, jak se odpálí na autobusové zastávce, unesou děti z izraelských rodin. Tohle je něco, co se děje roky, bez toho, aniž by se o to Evropská unie, která tak vřele podporuje Palestinu a Gazu, zajímala, natož OSN. Uvědomuje si někdo z leaderů Evropské unie, že v Gaze po tom, co zabijete Žida, budete nadosmrti hrdina?

Proč Západ přijímá bez mrknutí oka čísla, která publikuje Hamás? Proběhnou médii, pracují s nima politici, kteří ovlivňují naše mínění. Proč se zveřejnila naprosto absurdní čísla o počtu obětí v nemocnici Al-Ahli Arab Hospital? Později vyšlo najevo, že raketa nejenže nemohla zabít tolik lidí kvůli její menší síle, ale zároveň ji vypálil islámský džihád, nikoli Izrael.

Je velmi důležité si uvědomit, kdo je agresor a kdo oběť. To se teď plete, média tomu nepomáhají, a propalestinské organizace už vůbec ne. Protesty o ničem, o boji za svobodu? Spíše to nazývejme pravým jménem, o boji za bolest, zášť a pomstu.