Článek
Narodili se v jiném pohlaví, než ve kterém se ve skutečnosti identifikují. Podstoupí operace, navštíví nespočet lékařů, oznamují to rodinám a přátelům, snaží se zvyknout si na nový život a novou identitu. Za mě osobně má každý z těchto lidí obrovský respekt už jen za tu odvahu, kterou musel mít, když se k této velmi dlouhé a složité cestě odhodlal.
Pak ovšem přijde otázka transgender sportovců, a tam už tolik optimismu bohužel nemám. Na olympiádě v Tokiu v roce 2021 poprvé v historii startovala transgender žena v kategorii silových sportů. Vzpěračka z Nového Zélandu se kvalifikovala v kategorii nad 87 kilogramů. Pomýšlíte teď na fair play? Nejste sami, nelíbilo se to ani jejím soupeřkám.
Představte si, že se připravujete na tuhle chvíli celý život. Většina sportovců sní už od sportovních příprav o tom, že jednou budou stát na olympijském stadionu a reprezentovat svoji zemi. Ovšem nyní se jim do cesty staví aktivismus, který poráží biologii.
Muži jsou fyziologicky o 30-45 % silnější a o 10-20 % rychlejší než ženy. Mají přibližně o 40 % vyšší množství svalové hmoty a méně tukové tkáně, což je výhodou v silových, kolektivních i vytrvalostních sportech. Mají lepší pákové poměry končetin, vyšší hustotu kostí, vyšší srdeční výdej a aerobní kapacitu. Tím výčet fyziologických výhod zdaleka nekončí. Právě na tomto principu byla olympiáda už v roce 1900 rozdělena na mužské a ženské kategorie. Ve vzpírání je rozdíl mezi ženskou a mužskou kategorií dokonce až téměř 37 %.
V roce 2015 stanovil Mezinárodní olympijský výbor jako hlavní podmínku pro účast transgender sportovkyň na Olympijských hrách hladinu testosteronu do 10 nmol/l po dobu nejméně 12 měsíců před OH. Tímto opatřením se předpokládalo, že snížením hladiny testosteronu na tuto úroveň během hormonální léčby dojde ke smazání biologických výhod mužů oproti ženám. Avšak hladina testosteronu není jediným rozdílem mezi mužským a ženským organismem, a tak umělé snížení hladiny TST neodstraní všechny výhody.
V důsledku hormonální léčby a umělého snížení hladiny testosteronu může dojít ke snížení hladiny hemoglobinu již během několika týdnů. Nicméně hustota kostí, velikost srdce, množství svalové hmoty, síla a další faktory se významně nesníží ani po dokončení transitu.
Je tedy správné transgender sportovce nechat závodit v ženských kategoriích? Aktivisté bojující za rovnoprávnost, různé lidskoprávní organizace nás přesvědčují, že inkluze je nutná i ve sportu, ale opravdu je správné nechat vyhrát aktivismus nad biologií? Můžeme se v tomto případě bavit ještě o fair play ve sportu?
Celosvětově jsou zakázané jakékoli dopingové látky, ale přirozené hladiny hormonů, které v sobě má muž, který je nyní žena, povolené zůstávají, jelikož je to zcela přirozená věc. Ano, přirozené to je, ale pro muže, nikoli pro ženu. Některé organizace postupně zpřísňují pravidla pro účast transgender sportovců v soutěžích, ale pro olympijský výbor je to stále velké tabu, které se opírá zejména o fakt, že rozhodnutí chtějí nechat na jednotlivých sportovních organizacích. Plavecká organizace FINA například zakázala trans ženám, které prošly mužskou pubertou, vstup do plaveckých soutěží s rozenými ženami.
Osobně tento postup považuji za příkladný. Společenské přijetí transgender je podle mého názoru dnes zcela normální, ale ve sportu by se mělo k této problematice přistupovat jinak. Je otázka, jestli časem přibude další kategorie, ve které by například mohli soutěžit transgender sportovci, ale do té doby by se mělo dbát na to, co je ve sportu v podstatě nejdůležitější, a to fair play.
