Článek
Poslední dny nad tím extrémně přemýšlím. Je to, jako kdyby se svět rozpadal na svých už tak chatrných základech. Jako kdyby se nic nezměnilo, jako kdyby neskončil Holokaust, nebo Studená válka. Mám pocit, že události jsou historicky a kontextově zacyklené a pouze se opakují následně v reálném čase. Co je jinak? Vlády se mění, zbraně inovují a důsledky jsou více zničující. Prakticky jedno je jisté, pokud budeme pokračovat, dojdeme zcela jistě ke svému zániku.
Evropská unie, společenství, které je podle mého názoru na křižovatce, paradoxy, co v posledních dnech předvádí, však nemají logické opodstatnění. Vezměme si situaci, že Hamás si lidé v Palestině zvolili ve volbách v roce 2006, to je 17 let a od té doby žádné nové volby neproběhly. Hamás byl dokonce do voleb dosazen Katarem, od kterého dnes Němci kupují plyn. Rusové si zvolili Putina v roce 2000, od té doby, pokud opomeneme symbolické vystřídaní s Medveděvem, se nezměnilo taktéž nic. Nutno poznamenat, že od Rusů Němci už plyn zkoušejí přestat brát, ačkoli kvůli jejich zelené politice se jim to moc nedaří.
Co mají Hamás a Rusko společné? Jsou to agresoři. Rozdíl je však v tom, že v reakci na napadení Ukrajiny Evropská unie okamžitě stopla veškeré transakce a peněžní toky. Naopak v případě Palestiny okolo sebe máchá humanitární pomocí a finance odmítá zastavit, pouze je hodlá prošetřit. Takže v praxi jedněm teroristům peníze zastavila, zatímco druhým je posílá vesele dál. Posílat peníze Palestině je naprosto to samé jako posílat peníze Rusku.
Je to strašně bizarní situace, kdy Evropská unie zastavila peníze Rusům, aby se zhoršila jejich ekonomická situace a neměli z čeho financovat válku, zatímco Palestina peníze dostane, aby válku mohla financovat a Hamásu oblíbenost vzrostla. Jak by mu koneckonců oblíbenost vzrůst nemohla, staví za mezinárodní peníze školy, silnice, nemocnice, lidé mají v Gaze Hamás rádi, protože se o ně jejich pohledem stará. Že pak za zbytek peněz jde do Iránu nakoupit zbraně a munici už je vedlejší a přehlížející se sekundární záležitost.
Nesmíme také zapomenout, že Hamás v Gaze vybírá daně, které samozřejmě jdou taktéž na nákup zbraní a podporu celého radikálního hnutí. V Palestině neexistuje přímo adresovaná pomoc, korupce je neměřitelná, pokud chceme, aby terorismus ustoupil a jeho intenzita se v dané oblasti zmírnila, nesmíme tam posílat nic.
Stále se dokola snažím pochopit tu myšlenku, kdo vymyslel, že když pošle někomu peníze, aby se neradikalizoval, opravdu se tak stane. Ti lidé tam kolikrát nemají ani přístup k pitné vodě, pokud vidí, že Hamás jim zajistí, byť elementární potřeby, udělají cokoli.
Brzy bude nutné otevřít i otázku ohledně Kataru a jejich partnerství s Němci v oblasti energetiky. Němci se chtějí dekarbonizovat, povypínali si jaderné elektrárny a najednou zjistili, že to není tak úplně jednoduchá cesta. Nejdřív brali plyn od Ruska a tím sponzorovali válku na Ukrajině, a teď ho berou od Kataru a sponzorují válku v Izraeli. Úmysl to zcela jistě není, ale je to pouze důsledek špatně nastavené zelené politiky, kterou prosazují nejvíce v rámci Evropské unie, a nyní můžeme vidět, jaké to má důsledky.
Tyhle války, jak na Ukrajině, tak v Izraeli, budou mít obrovské důsledky na to, jakým směrem se Evropa nakonec v energetické otázce vydá, aby mohla mít čisté svědomí a zároveň ji to finančně nezruinovalo.
