Článek
Není to tak dlouho, co se veřejnosti přístup k projektu chatovací umělé inteligenci zvané Chat.gpt3. Od té doby si někteří z nás ani nemohou představit si svůj život právě bez této inteligence. Pomáhá nám v různých oborech: psát emaily, vymýšlet slidy v prezentaci, chodíme se s ní poradit.
Nejspíše nejvíce to bylo vidět u mladší generace. Za několik týdnů se na základních školách vyklubalo překvapivě mnoho nových Shakespearů a Kafků. Samozřejmě netrvalo dlouho, než si toho učitelé všimly a podvodníky dostaly do problémů.
Tady však nastává problém: jak rozeznáme, že se dítě opravdu snažilo a napsalo mistrovský kousek, nebo jenom podvádělo. Pokud se učitelé rozhodnou, že každá dobrá práce je zásluhou umělé inteligence, bude tak zbrzďovat opravdu nadané a talentované děti. To by jenom zvýšilo už jak moc školy zamezují kreativitě, což už je dost velký problém teď.
V historii si vždy lidé představovali, že roboti a umělá inteligence si je buď zotročí, nebo bude jejich namáhavou práci dělat za ně. Avšak momentálně se AI angažuje hlavně v kreativní činnosti. Psaní lyriky či epiky, generování umění nebo i skládání hudby. Takové jsou momentálně nejpopulárnější práce pro umělou inteligenci.
Nejspíše je to jenom začátek, Díky psaní se AI učí komunikovat lidsky, generováním umění se učí o vzhledu světa a co může znamenat co (př. symbolika) a díky hudbě se může naučit jeká slova mají jaký hlubší význam. Teď je umělá inteligence ve stádiu, kdy toho do sebe musí co nejvíce nasát a naučit. Až potom ji budeme moci zaměstnat v pořádnější práci.
Momentálně můžeme AI přirovnat k dítěti na základní škole. Teď má čas, aby se toho naučil co nejvíce informací a až potom, se bude moct nechat zaměstnat.
