Článek
Na území dnešního města Třebíč na přelomu 11. a 12. století založila moravská knížata benediktinský klášter nad řekou Jihlavou, ta dnes tvoří přirozenou osu města.
Třebíč byla v minulém století nevýznamným okresním městem, v současnosti má 40 tisíc obyvatel a je významným a prosperujícím centrem regionu.
Nejen díky aktivním a podporujícím představitelům nabízí město mnoho zajímavých možností v malebné krajině podhůří Vysočiny.
Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, kvůli devastaci během válek byl objekt přes 200 let užíván jen ke světským účelům. Po obnově církví byla bazilika zasvěcena sv. Prokopovi. Z nejcennějších částí baziliky jsou krypta s původním, přes 700 let starým dřevěným stropem. Dnešní interiér baziliky je dílem Kamila Hilberta dokončený po 11 letech práce v roce 1935.
Třebíč byla kdysi významným centrem židovské kultury na Moravě, unikátně zachovaná židovská čtvrť svědčí o soužití židů a křesťanů. V hustě zastavěné židovské čtvrti je zachováno přes 120 obytných domů, ty doplňují objekty bývalých židovských institucí - radnice, škola, rabinát, chudobinec. synagogy a židovský hřbitov.
Každý den několikrát jsem zamířila do Židovské čtvrti přes lávku, okolo řeky Jihlavy v samém centru města se vyskytovali rybáři.
Přemostění nad řekou Jihlavou okolo skály vede přímo k bývalým koželužským dílnám a továrně na výrobu kůží rodiny Subaků. V Třebíči se výrobě kůží věnovalo mnoho Židů již od roku 1649, v 19. století zde ovládla koželužnictví rodina Subaků v čele s J. H. Subakem. Od roku 1871 směla firma nést císařský znak, rok poté zde začali používat parní stroj, v roce 1878 se firma prezentovala na Světové výstavě v Paříži.
Výtvarnice Margaret Subak z New Yorku odkázala své plastiky v závěti rodné Třebíči.
Bývalá továrna, dům a náhrobky na židovském hřbitově pojí rodinu Subak k Třebíči. Ve městě patřila k těm významným a jeden z členů rodiny starostoval v někdejší samostatné obci Podklášteří. Margaret Subak nezapomněla na rodnou hroudu ani v USA. Pamatovala na ni i v závěti.
Koncem 30. let 20. století byli Subakovi, podobně jako další židé, nuceni uprchnout před nastupujícím nacismem. Paní Margaret Subak se dostala do Spojených států, další větve rodu zakotvily například v Kanadě nebo třeba ve Vídni.
Paní Margaret žila v New Yorku a měla tam své studio, kde vyráběla keramiku. Na Třebíč, kde se narodila a prožila mládí, nezapomněla. Ve své závěti odkázala městu tři předměty, které se stanou součástí expozic v Zadní synagoze v Třebíči. Jsou to plastiky Rodina, Autoportrét a Lampa.
„Tato umělecká díla vytvořila Margaret během třiceti let. Měla je v bytě a v závěti je odkázala Třebíči, kde se narodila a město považovala za svůj domov,“ prohlásila Kate Subak, neteř paní Margaret, která předala starostovi Třebíče Pavlu Heřmanovi tři plastiky.
„Náš problém je, že máme židovské město zapsané v seznamu UNESCO, ale bez židovských obyvatel. Jsem rád, když nacházíte cestu do míst, kde vaši předkové zanechali významné stopy,“ řekl třebíčský starosta paní Kate Subak.
Umělčina neteř přijela na Vysočinu spolu s další příbuznou, Hope Subak Kašparovou. Ta pochází z vídeňské větve rodu a nyní žije s manželem v Praze.
Subakova továrna, která leží na východním konci třebíčské Židovské čtvrti, se stala pojmem v odvětví zpracování kůže. Už v 19. století koželužství v regionu ovládla rodina v čele s J. H. Subakem. Z manufaktury vybudoval začátkem 20. století významnou továrna. Po Subakových je dnes pojmenována v Židovské čtvrti ulice. Původní továrna byla přestavěna na malometrážní byty.
Na pochůzky po třebíčské Židovské čtvrti si nezapomeňte vzít pevnou obuv, chůze po kamenné dlažbě, neustálé stoupání a klesání vyžaduje dobrou fyzickou zdatnost a vhodnou výbavu. V parných letních dnech je posezení na chladivých kamenech opravdu osvěžující.
Stoupáme s průvodcem k bývalé židovské nemocnici a dále na židovský hřbitov.
Původní židovský hřbitov byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek, dnes je tam přes 3 000 kamenných náhrobků, nejstarší z roku 1631. Součástí hřbitova je obřadní síň z roku 1903 s unikátním dochovaným interiérem.
Charismatický Tobiáš Smolík nás provedl židovským hřbitovem, sdělil některé zajímavé informace o židovských náhrobcích a také o osobnostech zde pohřbených.
V bývalém židovském ghettu i jeho blízkém okolí můžete strávit příjemné chvíle v několika půvabných kavárničkách v autentickém prostředí.
Prohlídka místa s erudovanou průvodkyní o jeho historii i současnosti je opravdovým zážitkem.
Zahájení festivalu se tradičně odehrává na prostranství před Zadní synagogou s přilehlým bývalým rabínským domem, dnes zde naleznete městské informace a galerii.
Také již tradičně na zahájení přítomným tančí soubor Yocheved, na kamenné dlažbě a s tanečními střevíčky na nohou je to opravdu těžký úkol, ovšem s výborným výsledkem.
Za doprovodu židovské hudby jsme si užili autentické povedení židovských tanců.
V Zadní synagoze se odehrává většina festivalových akcí. Prohlídka Židovského ghetta zahrnuje i její návštěvu . Matka s dcerou sledují program z ženské galerie v patře.
Česko-slovenské hudební uskupení s názvem Hudba na talíři/tanieri zahrálo na závěr festivalu a taktéž při té příležitosti připravili poluchačům stylové pochoutky podle kuchařské knihy s názvem Jeruzalém. Nemusíte se bát, kniha vyšla v češtině, do přípravy a vaření se můžete pustit i vy.
Členové souboru po celou dobu festivali připravovali židovské dobroty a nápoje v bývalém krámku Seligmana Bauera. Výborné snídaně, letos nově si můžete můžete dát brunch také na dvorku za domem.
Snídáme a koukáme z okna na provoz, většinou se uličkami židovské čtvrti prochází davy návštěvníků, teď je ráno, a tak si v klidu vychutnáváme kávičku a sladké rohlíčky bohatě plněné ořechovou směsí. Také pejsek si v klidu vychutnává procházku svou čtvrtí.
Publicista a spisovatel Stanislav Motl, úplně vlevo, představit svůj dokument a přednášku s názvem Česká stopa Adolfa Eichmann o tom, jak si Adolf Eichmann namluvil v Jižních Čechách manželku německé národnosti a pak si ji vzal, také o tom, proč elitní izraelská zpravodajská služba Mossad nemihla dlouho najít stopu „architekta“ holokaustu.
Vedle něj sedí pan Naftali Ďuro Fürst žijící v Izraeli, jeden z téměř tisíce zachráněných dětí v koncentračním táboře Buchenwald třebíčským rodákem Antonínem Kalinou. Pan Fürst promluvil o svém osudu, na festival přijel s manželkou.
Další v řadě je ředitel Muzea holokaustu v Seredi Martin Korčok, muzeum se nachází v jednom z baráků a v areálu bývalého slovenského koncentračního tábora.
Pan Naftali Ďuro Fürst poté trpělivě podepisoval knihy a hovořil s návštěvníky, zejména mladými lidmi.
Večer nám zahrál, zpíval a povídal Melamed Klezmer Band.
Závěrečný koncert česko-slovenského uskupení Hudba na talíři/na tanieri, to spojuje židovskou hudbu s gastronomií.
Charismatičtí členové souboru mi byli vděčnými objekty pro fotografování.
Na závěr koncertu i festivalu členové souboru připravili ochutnávku například jednohubek s pomerančovou směsí ochucenou česnekem a olivami. Další recepty jejich lahodných dobrůtek naleznete v kuchařce s názvem Jeruzalém.
Také charismatická a výborná zpěvačka Adela Hradilová je úžasným objektem k fotografování.
Nezapomeňte se začátkem srpna vydat do Třebíče. Od 3. 8. do 5. 8. 2023, navštivte tu festival ŠAMAJIM – שמים a prožijete dny plné zážitků, poučení a zábavy.
Součástí programu je expozice věnovaná třebíčskému rodákovi Antonínu Kalinovi, zachránci téměř tisíce židovských dětí v koncentračním táboře Buchenwald. V Pamětní síni Antonína Kaliny je instalovaná stálá výstava s názvem Děti Antonína Kaliny, během festivalu ji můžete navštívit zdarma.
Již tradičně můžete zajít na nějaké ty dobroty do bývalého krámku obchodníka s textilem Seligmana Bauera.
Během festivalu probíhají prohlídky třebíčského ghetta a židovského hřbitova s průvodcem.
Poslechnete si přednášku edukátora Tobiáše Smolíka o významném třebíčském rabínovi Joachimu Josefu Pollakovi.
Festival již tradičně zahajuje mimo jiné vystoupení třebíčského tanečního souboru Yocheved, ten slaví letos 20 let činnosti. Během festivalu proběhne přednáška a beseda o židovských a izraelských tancích, můžete se zde také naučit některé z nich.
Bude zasazen strom u příležitosti výročí zápisu třebíčských památek na seznam UNESCO v roce 2003.
Návštěvníci festivalu se mohou také těšit na vystoupení česko-slovenské hudební skupiny Hudba na talíři/tanieri. Představí menu s písněmi vlastními a také staré sefardské, zpívané v ladinu a v hebrejštině.
Také letos je součástí festivalu divadelní představení v Zadní synagoze, tentokrát vystoupí loutkové divadlo pro děti s příběhem Eliášovy housle, podobný Aladinově lampě s židovskou hudbou v podání slovenského souboru Divadielka Galéria z Nového Mesta nad Váhom.
Určitě se můžete těšit na besedu s autorkou komiksového průvodce zemí zaslíbenou Tak jsme tady, Mojžíši Pavlínou Šulcovou.
V Domě Seligmanna Bauera si zájemci během workshopu mohou vyzkoušet vlastníma rukama přípravu bagelů a zvědět „know how“ tohoto jedinečného výrobku. Vznik bagelu sahá až do počátku 17. století, kdy je poprvé připravila polská židovská komunita v Krakově. Slavná tradice newyorských bagelů začala roku 1910 vznikem spolku Bagel Bakers Local 338. Jako bonus vám tam prozradí jak vzniká naše koloniální káva a jak si ji můžete doma upražit i vy.
Publicista a spisovatel Stanislav Motl letos pohovoří na téma Trosečníci z Evianu aneb o jedné utajené židovské konferenci.
Do švýcarských lázní Evian je v červenci 1938 svolána konference, které se účastní zástupci více než 30 zemí světa. Cílem je dohodnout se na „uprchlických kvótách“. Jinými slovy - dát možnost ohroženým židům z Německa a dalších nacismem ohrožených zemí vystěhovat se do bezpečných států. Konference však skončila fiaskem. Ohrožené židy totiž téměř nikdo nechtěl. Z dlouho utajovaných dokumentů se dnes můžeme mimo jiné dozvědět, jak i mnozí přední evropští diplomaté a další veřejní činitelé hrozbu nacistické rasové politiky podceňovali, dokonce i zlehčovali. Tehdy to byla poslední šance demokratického světa na odvrácení holocaustu. Proč byla tato šance nakonec promarněna?
Mladé ženy z prvního transportu do Osvětimi. Promítání filmu Dokument 999 o prvním transportu z Popradu do koncentračního tábora Osvětim, hudba k filmu vznikala i v Třebíči. Po skončení promítání následuje beseda s autory hudby Máriou Volárovou a Ivanem Kudrnou.
Během přednášky známého architekta - památkáře působícího v rámci brněnské židovské obce - Jaroslava Klenovského se posluchači dozví o vývoji synagogální architektury na Moravě.
Také letos vás ve workshopu o hebrejštině seznámí se základy jednoho z nejstarších jazyků na světě lektorka Kristýna Zubčáková.
Taneční představení Bejachad - Rut a Canticum váš společně okouzlí poutavou taneční variací na hebrejské písně v podání taneční skupiny Rut z Prostějova a pevěckého souboru Canticum.
Na závěr v pořadu Jidiš ve třech vystoupí hudební uskupení známé české herečky a zpěvačky Hany Frejkové. Hudebníci Milan Potočka a Slávek Brabec ji doprovází kouzelnými tradičními písněmi v jidiš jazyce o lidských radostech a strastech.
Zdroj: https://www.mkstrebic.cz/ostatni/samajim/
