Článek
Jiří Janda (1865–1938) byl zakladatelem a ředitelem pražské ZOO v letech 1931–1938. Působil jako středoškolský profesor, ornitolog a první předseda Československé společnosti ornitologické.
V mládí se zajímal o zvířata a zejména o ptáky a tento jeho zájem se ještě více prohloubil, když během nemoci svého otce pobýval v Poděbradech u svého dědečka na statku. Po otcově smrti se vrátil do Prahy, začal zde navštěvovat novoměstské gymnázium, kde v roce 1894 složil maturitu.
Studoval přírodní vědy na Filosofické fakultě UK (tehdy ještě přírodovědecká fakulta neexistovala). Navštěvoval přednášky zoologie u významného přírodovědce Antonína Friče. Během studia absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě ve Štýrském Hradci.
Po odchodu z univerzity působil několik let jako středoškolský profesor na Moravě. Později se vrátil do Prahy, V letech 1926–1930 vyšel v Ottově nakladatelství jím redigovaný překlad Brehmova života zvířat, v němž 4 svazky o ptácích přeložil.
Janda již v 19 letech snil o ZOO v Praze po návratu z cest po evropských zoologických zahradách. V roce 1904 se otázka vybudování ZOO v Praze stala aktuální, Jiří Janda byl poté pověřen primátorem Prahy přípravou vybudování zoo v hlavním městě království (tehdy se uvažovalo o jejím umístění na vltavském ostrově Štvanici).
Nedostatek vhodných pozemků a válka však odsunuly realizaci na pozdější dobu. V roce 1919 byla ustavena komise k založení pražské zoologické zahrady. Mezitím v roce 1922 daroval velkostatkář Alois Svoboda pozemky v Troji městu s podmínkou, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada.
Jiří Janda organizoval výstavbu prvních pavilónů, terénní úpravy a další přípravné práce, také musel čelit útokům oponentů, například spisovatele Ignáta Hermanna.
Během výstavby dorazila první zvířata, některá byla pro nedostatek místa umístěna ve vile Jiřího Jandy v Troji, známou se stala mladá lvice Šárka, kterou zoo daroval majitel cirkusu Rebernigg.
28. září 1931 byla zoologická zahrada slavnostně otevřena a Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem. Pod jeho vedením probíhala výstavba dalších expozic a pavilónů.
Jiří Janda také usiloval o založení společného československo-polského přírodního parku ve Vysokých Tatrách, Tatranský národní park byl na Slovensku založen až v roce 1948, jeho polský protějšek – Tatrzański Park Narodowy – o 6 let později).
ZOO je v tomto období plná školních dětí, s kloboučky proti slunci jsou zaujaté zejména exotickými zvířaty, dětem ovšem stačí k radosti a nadšení třeba kotě, štěně, motýl.
Paní učitelky organizují odpočinek a svačinku. U vchodu lze výborně nejen poobědvat ve vynikající samoobslužné restauraci. Mají i dobrotu pro vegetariány, výborné zeleninové placky s pažitkovými bramborami a lehkým dipem namísto tatarky. Obědvá zde také celá třída, samozřejmě řízek.
K přírodě patří také myšky, můj kocourek mi je již mrtvé nosí ukázat skoro každý den, ale ne všichni mají to štěstí.
Bohumil Král (1941–2020) v letech 1990 až 1997 byl ředitelem ZOO Praha. V letech 1998 až 2020 poté působil v ZOO Brno. Bohumil Král studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Za svůj život navštívil RNDr. Bohumil Král přes 400 zoologických zahrad po celém světě. Za jeho působení v Zoo Praha vznikla též myšlenka vybudovat Indonéskou džungli, která byla dokončena v roce 2004 jeho nástupcem v podobě biotopového pavilonu postaveného na místě 50 let starého pavilonu opic.
Od dětství mám doma v knihovně kompletní pětidílnou šestisvazkovou encyklopedii Svět zvířat, první díl Savci sestavil další z ředitelů pražské ZOO Zdeněk Veslovský. S těmito knihami vždy konzultuji nejen místní ptáky, motýly a další tvory.
Zdeněk Veselovský (1928–2006) byl z nejvýznačnějších českých zoologů. Byl zakladatelem české etologie a autorem mnoha odborných článků a populárně naučných knih z oblasti zoologie a etologie.
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy (1952), pak tam působil jako profesor zoologie obratlovců. V roce 1959 se stal ředitelem pražské ZOO, tím zůstal až do roku 1988.
Naši předkové z opičí říše nás stále přitahují, asi nám připomínají naši minulost.
Od roku 1964 vykonával vysoké posty v Mezinárodní unii ředitelů zoologických zahrad, v letech 1971–1975 byl prezidentem této prestižní organizace. Z jeho největších úspěchů je záchrana koně Převalského. V roce 1988 byl pro konflikt s komunistickými představiteli města Prahy na hodinu vyhozen, což mělo za následek protesty a spontánní bojkot pražské zoo ze strany mnoha zoologických zahrad západního světa, to naštěstí brzy ukončila sametová revoluce.
Zastavení během několikahodinové až celodenní prohlídky naší úžasné ZOO s fantastickým výhledem na naše hlavní město.
Busta Jiřího Jandy připomíná osobnost zakladatele naší největší a nejvýznamnější zoologické zahrady.
Poté pracoval pro Fyziologický ústav Akademie věd a přednášel na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Byl žákem nositele Nobelovy ceny a zakladatele etologie Konráda Lorenze. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v hrobě rodiny Šámalových.
Amfiteátr s celosvětově oblíbenými a hravými delfíny v bazénu přitáhl v horkém dni nejen nás fotografy, také školní děti a další návštěvníky.
Prý si máme vzít mašli, aby nás našli, tady se školní třída vybavila jednotnými a nápadnými žlutými kšiltovkami, tak mohla vzniknout tato moje fotka do žluta.
