Článek
Jedna zácná Tóra z vypálené olomoucké synagogy se vrátila do Olomouce již v roce 2017. Tato Tóra byla první, která se u nás po anabázi natrvalo vrátila na původní místo, olomoučtí Židé ji slavnostně vnesli do své modlitebny. Z toho posvátného svitku z roku 1880 místní Židé četli v synagoze z roku 1897 až do doby, kdy byla v noci na 16. března 1939 vypálená místními nacisty.
Tuto Tóru se podařilo zachránit. Posvátný svitek po válce komunisté prodali a na náklaďáku s dalšími 1563 Tórami odvezli v roce 1963 z nevyhovujících podmínek v synagoze v Michli do londýnské kongregace Westminsterské synagogy. Tam provedli jejich záchranu a restaurování a následně je zapůjčili židovským komunitám po celém světě. Tóra z Olomouce tak od roku 1970 sloužila ve Foster City v Kalifornii. Tamní židovská komunita tuto Tóru nechala opravit u sofera na Floridě, kde se opět stala košer.
Součástí olomoucké Univerzity Palackého je řada výstavných paláců, klenotem mezi nimi je někdejší jezuitský Konvikt, barokní připomínka historie nejstarší moravské vysoké školy.
Členové Tovaryšstva Ježíšova byli do Olomouce povoláni zdejším biskupem v roce 1566, aby zajistili výuku v biskupském semináři s výhledem založení jezuitské koleje. O rok později byl založen jezuitský Konvikt, zařízení pro ubytování a stravování studentů šlechtického původu.
Univerzitní komplex byl kvůli třicetileté válce dokončen až v roce 1668, olomoucký architekt Petr Schüller zde postavil budovu tzv. Starého konviktu. Později byl Konvikt rozšířen včetně vybudování kaple Božího Těla. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 objekt využívala armáda až do roku 1994, po rozsáhlé rekonstrukci zde v roce 2002 zahájilo činnost Umělecké centrum Univerzity Palackého.
Židovskou bránu v Olomouci, jednu z jeho tří středověkých městských bran a věží, nalezneme na parkánu za bývalým jezuitským Konviktem v Univerzitní ulici. Tato brána byla vybudována asi ve 14. století a spojovala středověkou židovskou čtvrt se synagogou s vesnicí Závodí za hradbami.
Během archeologického výzkumu v roce 1967 bylo zjištěno, že barokní strážnice je ve skutečnosti Židovskou bránou. Její dnešní podoba je z doby nedávné rekonstrukce Konviktu, v bráně jsou dodnes viditelné otvory pro řetěz padacího mostu.
Rabín a sofer Zeev Waxberger z města Bnej Brak v Izraeli napsal novou olomouckou Tóru a právě ji v doprovodu manželky přináší do prostoru parkánu nad Židovskou bránou.
Bnej Brak leží u Tel Avivu v hustě osídlené a etnicky zcela židovské oblasti. Město bylo založeno v roce 1924, jeho název odkazuje na biblické město Bené-berak z knihy Jozue jako jedno z měst kmene Dan. Toto město leželo asi 5 km jižně, ovšem na počátku 20. století zde stála arabská vesnice Ibn Abrák. Židé zde od Arabů zakoupili pozemky k založení novodobého Bnej Brak. V antice Bnej Brak bylo centrem rabínské učenosti, dlouhou dobu zde sídlil rabín Akiva a jeho žáci.
Bnej Brak je jediné izraelské velkoměsto s převahou ultraortodoxních Židů s jejich podílem 85% v roce 2007. Jednotlivé části města se nazývají podle chasidských dvorů v nich žijících - např. Vižničtí chasidé, Belzští chasidé atd. Je zde tedy velká koncentrace synagog, ješiv, kolelů a dalších náboženských škol a institucí. Město tak má osobitý charakter, nejsou zde kina, divadla, drahé módní restaurace, butiky s moderním oblečením atd. Během šabatu a židovských svátků jsou uzavřeny obchody a platí zákaz vjezdu motorových vozidel. V Bnej Braku existuje jediný obchodní dům na světě s přístupem jen pro ženy.
Bnej Brak s téměř 200 000 obyvateli má nejdelší průměrnou délku života - 81,1 let u mužů a 77,4 let u žen v Izraeli. Asi 152 400 zdejších obyvatel jsou Židé.
Město mělo v době vzniku Izraele v roce 1948 9 300 obyvatel, v roce 1960 již 45 200 obyvatel, v roce 2000 až 136 900. Dnes jich zde žije téměř 200 tisíc.
Na fotografii mi autor nové Tóry ukazuje svou dílnu v izraelském městě Bnej Brak, v této nádherné místnosti se nachází všechny komponenty nutné k vytvoření nové košer Tóry, anebo k její opravě.
Izraelský velvyslanec v České republice Amir Weissbrod si s radostí také mohl nést kus cesty novou olomouckou Tóru. Poprvé navštívil Olomouc již letos v únoru. V Česku působí Amir Weissbrod od loňského podzimu. Právě na olomoucké univerzitě studuje řada mladých Izraelců, zejména medicínu.
Amir Weissbrod se narodil v roce 1968, byl již velvyslancem v Jordánsku nebo Maroku. Pracoval taktéž na izraelském ministerstvu zahraničí nebo jako ministerský rada při OSN.
Po celou cestu nás židovskými skladbami doprovázelo Klezmer Trio Nišma z Brna.
Zde průvod prochází okolo další budovy olomoucké univerzity, bývalé vojenské zbrojnice, naproti máme Arcibiskupský palác.
Tři sestry radostně tančí v raostném průvodu.
Vnesení nové Tóry je pro každou židovskou komunitu velkou událostí. A nejen to, po celou cestu se zastavovali okolojdoucí a natáčeli si tuto neobvyklou slavnostní událost, která se v Olomouci nevidí každý den.
Vlevo stojí a tleská Mons. Ladislav Švirák, generální vikář olomoucké arcidiecéze. Nová Tóra je slavnostně vnesena do budovy Židovské obce v Olomouci, do ní ještě za dohledu sofera budou její členové dopisovat poslední písmena.
Všichni zúčastnění včetně přihlížejících si radostnou atmosféru této události velmi užili.
Pojďte všichni dále, ať vám nic neunikne a ať si tento krásný zážitek dlouho pamatujete.
Sofer chystá novou Tóru k dokončení. Ještě chybí brko a speciální inkoust.
Na fotografii právě jako první dopisuje Tóru největší dárce Julius Meinl.
Na počest 200. výročí narození svého světově známého rodáka Julia Meinla po něm přejmenovaly Kraslice na Sokolovsku náměstí u Městského úřadu. Potomci tohoto rodáka – Julius Meinl V. a jeho syn Julius Meinl VI., oba podnikají v Česku i zahraničí, přijeli do Kraslic. Oba žijí střídavě v Praze a dalších městech Evropy, kam je poutá jejich byznys, a hlásí se ke svým kořenům na Sokolovsku.
V Kraslicích se v roce 1824 v rodině pekařského mistra Meinla v tehdy ještě Rakouském císařství narodil syn Julius, ten později proslul moderním pojetím prodeje potravin a jako inovátor v pražení kávy, svůj první obchod s delikatesami otevřel v roce 1862. Jeho rodný dům už nestojí, ovšem dochoval se zde dům, kde měl jeho otec obchod.
Dnes Meinlové u nás podnikají v distribuci značkových gurmánských potravin nebo ve výrobě světoznámých Mozartových koulí (Koogles) v rodinném cukrářském podniku v Plané. Julius Meinl V. je spjatý s Vídní a Rakouskem, ale od roku 2013 žije s manželkou v Praze.
Na fotografii právě dopisuje Tóru vrchní zemský rabín Karol Sidon. Narodil se v roce 1942 v Praze, je také dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu. Některé literární texty napsal pod pseudonymem Chaim Cigan.
Slavnosti se zúčastnil také Ing. Otakar Štěpán Bačák, náměstek olomoucké primátorky za hnutí spOLečně. Za ním na stěně v jídelně Židovské obce Olomouc vidíme zachráněné barevné vitrážové okno z vypálené olomoucké synagogy.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C5%BEidovsk%C3%BDch_pam%C3%A1tek_v_Olomouck%C3%A9m_kraji
https://kehila-olomouc.cz/rs/historie/historicky-vyvoj/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bnej_Brak
https://kehila-olomouc.cz/rs/historie/stredoveke-pamatky/
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomouc-synagoga-pozar-ohen-terezska-brana-naciste-okupace-16-brezna-1939.A171027_360998_olomouc-zpravy_mip
https://nl.wikipedia.org/wiki/Jodenpoort_(Olomouc)
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/jezuitsky-konvikt-sidlo-umeleckeho-centra-univer
