Článek
Při cestě z Ostravy železnicí na jih země jsme projížděli kouřícím Přerovem. Toto město pro mě bylo symbolem štiplavého ovzduší a nápisu KAZETO na tovární budově viditelné z vlaku. KAZETO pro mě v dětství znamenalo těžký kufr nabalený na cestu k pratetě a prastrýci do Maďarska na celé prázdniny. Dnes je Přerov čisté a upravené město se zajímavým historickým jádrem a opravenými i novými stavbami.
Zejména poblíž vlakového nádraží žije mnoho romských obyvatel Přerova.
Do mnoha českých průmyslových měst s dostatkem příležitostí manuální práce byli směrováni mnozí slovenští Romové, jako pobídku obdrželi tehdy fantastickou sumu tisíc korun. Čeští Romové byli během druhé světové války téměř vyhlazeni, navíc chyběly pracovníci náhradou za vyhlazené Židy a odsunuté Němce, zejména v Sudetech. Tradiční nevraživost vůči nejen Romům se projevuje snad více než dříve.
V roce 2012 se vystupňovalo napětí mezi majoritní společností a romskou menšinou v Přerově, během jednoho dne došlo k několika incidentům, Romové zde byli hrubě fyzicky a slovně napadeni. Místní se domnívali, že za těmito útoky stojí dnes již zakázaná Dělnická strana sociální spravedlnosti v čele s Tomášem Vandasem, který tedy měl do města přijet na mítink před krajskými volbami.
Přes momentálně poklidné soužití v Přerově se ve městě letos potýkali s důsledky sporů skupin mladistvých Romů, ty musel přijet dokonce urovnat olašský král.
Bečva je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Řeka Bečva protéká Přerovem, Valašským Meziříčím a Hranicemi. Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy a kratší Rožnovské Bečvy pod Valašským Meziříčím.
Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavení dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly mnohamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Další záplavy přišly roku 2010, 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hladina vody 435 cm.
O počátky veslařského sportu v Přerově se zasloužil Sokol, již v roce 1900 založil veslařský odbor. Po stavbě jezu na řece Bečvě se zvedla hladina tak, že bylo možné využívat řeku pro veslařské lodě, a tak v březnu 1932 byl konečně ustaven Veslařský odbor Sokola Přerov.
Přerovské veslování tedy v loňském roce oslavilo 90 let. Rozvoj tohoto sportu byl přerušen druhou světovou válkou. Před násilným uzavřením loděnice se podařilo uchovat nejcennější lodě u jednoho člena oddílu pod záminkou, že lodě jsou jeho soukromým majetkem.
V roce 1966 bylo rozhodnuto postavit novou loděnici v akci Z, tedy svépomocí, tehdy již pod hlavičkou TJ Spartak Přerovské strojírny, který výstavbu výrazně podpořil.
Od roku 1997 jsou veslaři organizovaní v samostatném klubu (spolku) pod historickým názvem Veslařský klub Přerov.
Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada, u Skaličky na Přerovsku tok řeky přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů, je to ojedinělá lokalita v celé České republice.
Do Bečvy unikla 20. září 2020 toxická látka (pravděpodobně kyanid), ta způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb. Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. V té době došlo k nejprve neohlášené havárii v chemičce DEZA pod Valašským Meziříčím, ta patří do Agrofertu. V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky. Případ není dodnes vyřešen a není označen viník celé události.
Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově, dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovar v Prosenicích, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.
Pomník Jana Blahoslava
V Přerově se narodili Jan Blahoslav (1523–1571), biskup Jednoty bratrské, autor české gramatiky, předchůdce díla Jana Amose Komenského, Rudolf Weigl (1883–1957), polský biolog a imunolog, objevitel očkovací látky proti skvrnitému tyfu, František Rasch (1889–1918), námořník, revolucionář a účastník vzpoury námořníků rakouského válečného loďstva v Boce Kotorské, Karel Janoušek (1893–1971), československý voják, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu, britský maršál, Bedřich Reicin (1911–1952), brigádní generál, přednosta Obranného zpravodajství, člen protistátního spikleneckého centra, Josef Kainar (1917–1971), básník, dramatik, překladatel a novinář, Lubomír Kostelka (1927–2018), herec a moderátor, Dana Hlobilová (1928–2022), výtvarnice, autorka skleněné fontány pro EXPO 58 v Bruselu, František Venclovský (1932–1996), otužilec a první československý přemožitel kanálu La Manche, Jaroslav Wykrent (1943–2022), hudební skladatel, textař a hudebník, Pavel Novák (1944–2009), zpěvák, skladatel, hudebník a spisovatel, Karel Plíhal (* 1958), kytarista, zpěvák, skladatel a textař, Kamil Kuča (* 1978), rektor Univerzity Hradec Králové, Kateřina Sokolová (* 1989), Miss České republiky 2007, modelka.
V historickém centru města okolo Horního náměstí se nachází domy z 15. století, poblíž stojí přerovský zámek, renesanční čtyřkřídlý objekt ze začátku 17. století na místě původního hradu, věž má románský původ, jsou zde i zbytky městských hradeb. V zámku sídlí Muzeum Komenského, vzniklo roku 1888.
Skrz městské hradby lze sejít dolů k mostu přes řeku Bečvu. Na nábřeží voní indická kuchyně, restauraci lze navštívit v malém domku pod hradbami naproti mostu.
Panorama Přerova s Tyršovým mostem na řece Bečvě.
Most Miroslava Tyrše byl po něm pojmenován v roce 1932 na paměť 100. výročí narození zakladatele tělocvičné organizace Sokol.
U Tyršova mostu ční nedávno opravená mohutná bílá budova přerovského Sokola.
Okolo řeky Bečvy je postaveno mnoho zajímavých nových obytných budov.
Také se zde nachází nový hotel vkusně zasazený do okolí.
Nábřeží řeky Bečvy jsou opravená, plánuje se taktéž vybudování náplavek, při opravě byly zachovány secesní prvky zábradlí určené k odpočinku.
Firemní štít firmy KAZETO.
Před přerovským nádražím stojí parní lokomotiva s historickým vagónem.
Prudký rozvoj města nastal po roce 1841 po přivedení železniční trati z Vídně do Olomouce, později do Prahy a Bohumína, zároveň bylo zprovozněna nádražní budova, ta byla nedávno velmi vkusně opravena.
Další z přerovských nových moderních kancelářských budov.
Po roce 1989 se znovu otevřel případ masakru na Švédských šancích nad Přerovem, ten proběhl v noci z 18. na 19. června 1945. Příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky (bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru) vedení poručíkem OBZ Karolem Pazúrem a osvětovým důstojníkem Bedřichem Smetanou zde zmasakrovali 265 zejména karpatských Němců a Maďarů z Dobšiné, Kežmarku, Gelnice, Mlynice a Janovy Lehoty u Žiaru nad Hronom, mezi nimi i několik Slováků, šlo převážně o ženy a děti.
Na tento největší masakr na Moravě se nevztahoval zákon č. 155, který předem amnestoval zločiny po válce. Mnohé zdroje a indicie naznačují, že už od začátku zde nešlo o vinu, ale o úmysl poručíka Pazúra pozabíjet nějaké německé zrádce za účelem vylepšení vlastní nepříliš dobré pověsti. Historik František Hýbl je přesvědčen, že Pazúr měl rozkaz zlikvidovat karpatské Němce ještě na Moravě a že za tímto rozkazem mohli stát Ludvík Svoboda a Bedřich Reicin.
Později se zjistilo, že Pazúrovi sourozenci spolupracovali během války s nacisty, on sám byl člnem Hlinkovy gardy, která realizovala během války arizaci židovského majetku, organizovala transporty Židů do koncentráků a další zrůdnosti. Pazúr později přeběhl do Sovětského Svazu. Po válce byl Pazúr veden jako agent StB.
Pazúr byl odsouzen k 20 letům vězení, díky intervenci komunistických papalášů byl po několika letech propuštěn, další vrazi z této události nestanuli ani před soudem.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99erov
https://cs.wikipedia.org/wiki/Be%C4%8Dva
https://cs.wikipedia.org/wiki/Masakr_na_%C5%A0v%C3%A9dsk%C3%BDch_%C5%A1anc%C3%ADch
