Článek
Kdo jsou umělci malující ústy a nohama? Umělci malující ústy a nohama jsou lidé, kteří úrazem, nemocí či vrozenou vadou ztratili tvořivou schopnost rukou. Mnozí z nich jsou upoutaní na lůžko či invalidní vozík a ve svém každodenním životě jsou závislí na pomoci druhých. Tito lidé se však nevzdávají a navzdory svému postižení nám dělají svět krásnějším.
Obnova rozhledny na vrchu Háj (633 m) u Šumperka je složitý příběh se šťastným koncem, nejprve tu stála rozhledna již v roce 1934, tu nechal vystavět šumperský odbor Klubu českých turistů. Omezené finanční prostředky stačily jen na prostou stavbu trámové konstrukce se zastřešenou vyhlídkovou plošinou, rozhledna byla nazvána Štefánkova. Později byla stavba opatřená bedněním, bylo tedy možné ji navštěvovat celoročně.
Před vernisáží proběhla slavnost ocenění aktivních turistů a značkařů přímo v objektu rozhledny. Na závěr si všichni zúčastnění připili rumem na zdraví a další úspěchy místní organizace Klubu českých turistů.
Díla právě čtyřicetiletého Jakuba zobrazují mimo jiné místa, která navštívil a oslovila jej. Ze stipendia organizace Umělci malující ústy a nohama (ÚMUN) si Kuba může dovolit jezdit na různá místa vhodně upraveným autem pro jeho větší pohodlí.
Kuba maluje obrázky se štětcem v ústech v poloze na břiše, jeho oblíbeným tématem jsou také kočky, v současnosti bohužel v Domově Paprsek v Olšanech u Šumperka již není ani jedna, snad se to brzy změní a Kuba je opět bude moci malovat.
Chcete-li to, není to jen sen
Celosvětové sdružení malířů malujících ústy a nohama, jeho zakladatelem a prvním prezidentem byl pan Arnulf Erich Stegmann, narodil se v roce 1912 a ve dvou letech onemocněl dětskou obrnou a ochrnuly mu horní končetiny. Jeho učitelé v něm brzy objevili a rozvíjeli malířský talent, nehybné ruce mu nahradila ústa, těmi držel štětce a další nástroje. Studoval na grafické škole i v soukromých ateliérech. Velmi dobře pracoval s olejem, akvarelem, dřevem a kamenem.
Hodně cestoval a pobýval na studijních cestách, hlavně v Itálii. Již v roce 1932 založil vlastní nakladatelství, vydával umělecké pohlednice a grafiky, využil svého organizačního talentu a kontaktoval další tělesně postižené malující ústy a nohama. Výsledkem jeho činnosti bylo v roce 1956 založení Celosvětového sdružení malířů malujících ústy a nohama. Až do roku 1984 byl prezidentem této organizace.
Postupně od založení Sdružení v roce 1956 vznikala v různých zemích světa jednotlivá nakladatelství, ta dnes působí ve více jak 30 zemích světa. Nakladatelství vydávají tvorbu malířů v podobě reprodukcí v kalendářích, na přáních, jmenovkách k dárkům, dopisních papírech, knížkách, omalovánkách a drobných dárcích. Z těch sestavují kolekce, které rozesílají poštou jako jarní a vánoční nabídky. Touto činností získávají prostředky, díky nim Sdružení plní následující cíle:
Sdružují tělesně postižené malíře, kteří malují ústy nebo nohama, organizuje hodnocení jejich tvorby, poskytují stipendium talentovaným malířům i těm, kteří ještě umělecké zralosti nedosáhli, členům Sdružení zajišťují doživotní vyplácení honorářů, i když ze zdravotních důvodů nemohou dále malovat, pomáhají zajišťovat postiženým malířům normální život ve společnosti, aby nemuseli žít izolovaně a organizuje pro malíře výstavy jejich tvorby.
Na konci války byla rozhledna Němci používaná jako protiletecká pozorovatelna. V roce 1953 již neudržovaná rozhledna po zásahu bleskem vyhořela, o její obnovení se později zasloužil čelný představitel turistů v regionu Josef Janků. V roce 1983 s kolegy vytvořili pětimetrovou maketu budoucí čtyřiadvacetimetrové věže, na nový rok 1984 ji vynesli na vrchol kopce a nechali se s ní vyfotit. Stavba byla dokončená až v roce 1996 za společného úsilí okolních obcí a tehdejší společnosti Eurotel. Vznikla tak obdoba původní věže s trámovou nosnou konstrukcí a kamennou vstupní částí. Prosklená a krytá vyhlídková plošina ve výšce 24 metrů poskytuje za dobré viditelnosti téměř kruhový výhled na Šumpersko a Jeseníky až k Olomouci.
Přichází paní Morávková, vlevo, již na odpočinku žije v nedalekém Hrabenově. Byla vychovatelkou Kuby od dětství. Právě díky těmto lidem, kteří objevili jeho talent a rozvíjeli jej, si Kuba dnes plní sny a přináší radost všem okolo.
Kuba na mýtince obklopený přáteli a svými opatrovateli, také návštěvníky vernisáže zejména z místního Klubu českých turistů. Kuba je velmi těžce tělesně postižený, ovšem mentálně plně funguje. Svěřil se mi, že maluje pod vedením své umělecké asistentky dvakrát týdně. Možná by některý z mladých umělců pomohl Kubovi se věnovat své vášni mnohem častěji.
Zahájili jsme vernisáž zpěvem hymny turistů, aby nedocházelo k jejímu uměleckému zkreslení, připravili pro nás turisté cedule s jejím textem.
L rozhledně nelze dojet automobilem, proto byli šumperští profesionální hasiči požádáni o pomoc, ti velmi ochotně přivezli Kubu hasičským autem až k rozhledně a na vozíku jej dopravili mezi nás. Poté se tito mladí a vysportovaní muži s námi vyfotili.
Přivítali jsme také Kubovu učitelku kreslení paní Sobkovou, vpravo, ta už 20 let pomáhá Kubovi k uměleckému růstu, právě shání někoho, kdo by jim vytiskl na 3D tiskárně speciální rukojeti na štětce.
Pro Kubu bylo jistě vyvrcholením večera vystoupání do 24 metrů na nejvyšší patro rozhledny za pomocí mladých vysportovaných, a hlavně velmi ochotných šumperských hasičů, moc jim děkujeme také za Kubu.
Kubu přijel pozdravit také obyvatel nedaleké hájenky, tam také pomáhá turistům s dopravou potřebného materiálu k rozhledně za pomoci své čtyřkolky.
Rozhledna je přístupná cca 130 dní v roce, za toto období ji navštíví zhruba 5 tisíc turistů. Místní členové Klubu českých turistů jsou vždy přítomní a nápomocní radou i informacemi pro všechny.
