Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Na okraji málo frekventované silnice leží mrtvá liška, fotoreportáž

Foto: Lenka Hoffmannová

Mrtvá liška na okraji cesty mi připomene mého taktéž zrzavého kocourka sraženého autem v Šumperku, později takto našli sousedé svou tříbarevnou kočku, jejich syn mi ukázal její hrobeček za plotem hned vedle mého kocourka.

Článek

Lišky zjistily, že podél některých silnic nabízí přejetá zvířata dobrý zdroj potravy, zejména v období krmení mláďat, přitom se někdy samy stanou obětí automobilismu.

Foto: Lenka Hoffmannová

Předtím přejelo auto kočku v naší ulici před mnoha lety, dokonce to bylo v době, kdy zde probíhaly dlouhodobé opravy a ulice byla rozkopaná a uzavřená. Poslední dobou se okolo nás množí kočky přejeté autem. Lidé asi více spěchají, chtějí si více a rychleji užit života, na to potřebují také rychleji vydělat více peněz, je to boj.

Foto: Lenka Hoffmannová

Mého dvouletého kocourka jsem našla ležet před bránou do domu, asi jej tam někdo položil, s jazykem visícím z tlamičky ležel stočený do klubíčka jako by spal.

Liška obecná (Vulpes vulpes) je nejrozšířenější divoce žijící středně velká šelma nejen u nás. Jako nežádoucí invazní druh žije v Austrálii, tam byla zavlečená v 19. století.

Foto: Lenka Hoffmannová

Liška se dokáže pohybovat rychlostí až 40 km/h, tedy asi jako pes. Svůj revír v okruhu 6–8 km si vyznačuje vizitkami, trusem, pachem žláz, loví ve skoku.

Nora slouží lišce jako úkryt a prostor pro vyvádění mláďat. Mimo období rozmnožování dává většina lišek přednost životu venku v oblastech s hustou vegetací, jen občas se ukryjí v noře před špatným počasím.

Foto: Lenka Hoffmannová

Málo frekventovanou silnici ze Šumperka na Třemešek okolo stejnojmenných rybníků, kde jednou týdně kontroluji a dokumentuji stav hnízdících labutí, lemují až omamně vonící keře bezu černého, v jednom úseku silnice vytvářejí obloukovitý tunel.

Foto: Lenka Hoffmannová

Liška je relativně nenáročný všežravec, je schopná se v případě výpadku oblíbené kořisti rychle přeorientovat a velmi ráda dává přednost tomu, co je snadno dostupné a má vysokou energetickou hodnotu. Složení její potravy je tak silně závislé na místních podmínkách. Například myší spotřebuje 15 až 20 denně. Hlodavci jsou jednou z nejdůležitějších liščích kořistí k dispozici ve dne i v noci téměř celoročně.

Foto: Lenka Hoffmannová

Okolní porost zrcadlí hladina postupně napouštěného rybníka, postupně se zde vracejí nejen vodní ptáci, ti jsou spíše sekundárním okruhem liščí potravy, také žížaly loví liška zvláště na vlhkých loukách, s ohledem na vysoký obsah tuku a proteinů tvoří její energeticky velmi hodnotnou potravu. Kromě toho pozře i brouky, housenky a plže, ještěrky, ryby.

Foto: Lenka Hoffmannová

Lišce chutná taktéž ovoce, např. třešně, švestky, mirabelky, maliny, borůvky, pokud nejsou příliš kyselé, v zimě si pochutná na šípcích.

Ve městě se lišky živí také zbytky potravy v popelnicích a koších na odpadky, před dům nachystaným krmivem pro kočky domácí apod. Na rozdíl od koček liškám chutná i sladké, zbytky například čokoládových keksů a jiné na cukr bohaté zbytky jídla jsou velmi oblíbené.

Foto: Lenka Hoffmannová

Na labutě si liška netroufne, těm tady nehrozí nebezpečí z říše zvířat, svědčí o tom jejich již několik let trvající přítomnost na tomto místě.

Foto: Lenka Hoffmannová

Za zvuků hlasitě kvákajícícch pářících se žab a hlasitého ptačího zpěvu a kejhání se loučím s mým oblíbeným párem labutí: „Za týden se zase uvidíme, dávejte na sebe pozor“. Možná příště už se mi poštěstí zjistit, kolik vyseděli labuťátek.

Foto: Lenka Hoffmannová

Lišky dávají přednost lovu brzy ráno před východem slunce a za soumraku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Liška je oblíbenou postavou například pohádky O ptáku Ohniváku a lišce Ryšce, zároveň ji najdeme ve znacích a logu některých firem, její zobrazení a slovo liška se stalo součástí operací a přezdívek lstivých vojenských velitelů a panovníků, například Zikmund Lucemburský, Liška ryšavá či Hitlerův maršál Rommel, Pouštní liška.

Foto: Lenka Hoffmannová

Kavárna v bývalém zámku Třemešek vznikla v roce 2021 po nákladné rekonstrukci objektu po požáru v roce 2018. Tehdy odkoupila zámek za symbolickou 1 korunu obec Dolní Studénky. Sociálně zaměřený podnik Dobroty z venkova a sociální centrum Pomněnka zde provozují oblíbenou kavárnu. Pravidelný program organizuje rodinné centrum Vikýrek.

V horních patrech budovy působí šumperská firma Pontis, ta zaměstnává různě hendikepované osoby, také jsou zde k dispozici sociální byty.

Foto: Lenka Hoffmannová

Dobroty z Venkova jsou mj. zásobeny výpěstky zahrady Bohumila v nedalekém Bohdíkově, tu obhospodařují právě klienti centra Pomněnka, někteří z nich v kavárně také obsluhují. Nejlepší kapučíno mi naservíroval jeden z nich, nazývám jej baristou, ale on to odmítá, že měli jen kurz, ale lektor byl tak důležitý, no prý hrůza, asi si myslel, že postižení lidé nemohou zazářit. Punčový řez ke kávě byl také vynikající.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz