Článek
Jarní Brno každoročně, letos již po dvaatřicáté, hostí mezinárodní symposium s názvem Dialog uprostřed Evropy, letos na téma Kam kráčí středovýchodní Evropa?
Zahájení vždy v pátek večer probíhá ve Sněmovním sále Nové brněnské radnice. Tradičně se účastní primátorka Brna, velvyslanci Rakouska a Německa v České republice a velvyslanci České republiky v těchto zemích.
Konferenci pořádají Společnost Bernarda Bolzana a Ackermann Gemeinde, organizace sdružující sudetské Němce, jejich potomky a přátele v Německu a České republice.
Při procházce centrm města potkáte nádhernou architekturu, vesměs citlivě zrekonstruovanou, ale hlavně zajímavé lidi, tento busker v pátek po práci lidem zpříjemňuje předvíkendový shon.
Brněnská žirafa nebo koňafa, tak lidé přezdívají osmimetrové jezdecké soše markraběte Jošta Lucemburského (byl synovcem našeho nejslavnějšího krále a německého císaře Karla IV.) na Moravském náměstí v Brně, v říjnu 2015 byla ve městě slavnostně odhalena. Bronzové dílo s tmavou patinou se za tu dobu stalo novým symbolem Brna. Je ozdobou suvenýrů, hvězdou specifických fotografií i oficiálním dárkem magistrátu pro vzácné návštěvy.
Z počátku Brňané reagovali na sochu různě. Někomu se líbilo, že nemá podstavec a stojí přímo na zemi, jiné pobuřovaly dlouhé nohy koně, na kterém panovník sedí.
„Jak jinak pojmout sochu Odvahy, než odvážně. A byl jsem překvapený, že mě tu neuvítala vajíčka,“ komentoval slavnostní odhalení sochy její autor Jaroslav Róna.
Budova fary a děkanství u sv. Jakuba Většího (v současnosti probíhá oprava fasády kostela) byla dokončena v roce 1901, jedná se o mimořádně hodnotnou architekturu, dům je cenným příkladem romantismu německé neogotiky, je vystavěný v monumentální nárožní poloze v historickém centru Brna.
Činžovní dům na adrese Rašínova 2 (u náměstí Svobody v centru města Brna) je monumentální nárožní budova ve stylu brněnského historismu. Je památkově chráněno od roku 1988.
Monumentální a originální vstup do domu je tvořen kovovými štíhlými postavami zakončenými skloněnou hlavou.
Zajímavě řešený vnitřní trakt domu sahá snad až do nebe.
Velikonoční trhy v centru města nabízí lidem zábavu, stylové zboží, samé dobroty, nejen v pevném stavu, a příležitost se zastavit a zamyslet se v příjemném prostředí.
Dům pánů z Lipé (původně Schwanzův palác) na náměstí Svobody je dílem architekta Antonia Gabrho v renesančním slohu z roku 1590. Současným majitelem je Radim Jančura.
Dnešní čtyřpatrový palác stojí na místě gotického domu, ten získal od moravského zemského hejtmana Čeňka z Lipé v roce 1587 brněnský měšťan Kryštof Schwanz z Retzu, ten nechal zbořit a nechal zde postavit nový palác. Obchodník a svého času jeden z nejbohatších brněnských měšťanů Kryštof Schwanz zde provozoval velkoobchod vínem, viz nohaté ornamenty vinné révy na fasádě.
Po roce 1918 se dům začal označovat jako „dům pánů z Lipé“, i když jejich rod nemá se současnou stavbou nic společného. Při osvobozování Brna v dubnu 1945 byl dům značně poškozen.
V roce 2000 zahájil nový majitel jeho kompletní obnovu, od roku 2005 je majitelem paláce Radim Jančura, majitel Student Agency, a slouží komerčním a kulturním potřebám. V přízemí se nachází kulturní a informační centrum. V nejvyšším poschodí je zpřístupněna vyhlídka na město.
Večerní projížďka na historickém kolotoči děti viditelně i slyšitelně nadchla.
Rodiče dohlíží na své ratolesti z povzdálí a jistě zavzpomínají na podobnou atmosféru Velikonoc z dětství.
Malá jezdkyně se plně soustředí na jízdu a svého koně.
Nová brněnská radnice v renesančním a barokním slohu stojí na Dominikánském náměstí, komplex barokních budov na náměstí původně sloužil moravské zemské správě. Jako radnice budovy slouží od roku 1935, předtím tomu účelu sloužila tzv. Stará radnici, dnes slouží kulturním účelům.
V letech 1934–1935 byl objekt upraven jako definitivní sídlo městských úřadů, od té doby je areál označován jako Nová radnice. Vrcholem její renovace po roce 1989 je obnova nástropních fresek ve Sněmovním (nyní Zastupitelský sál) sále roku 2004. Areál Nové radnice je od roku 1964 kulturní památkou.
Cestou večerním Brnem jsme potkali tuto útulnou kavárnu u kostela.
Nová pánská móda již dorazila také do brněnských ulic.
V rámci sympozia Dialog uprostřed Evropy proběhla diskuze nad novou výstavou v Drážďanech. V hlavním městě Saska, právě probíhá výstava pražského katedrálního Svatovítského pokladu, tuto výstavu slavnostně zahájil při své návštěvě Drážďan symbolicky dne 15. března letošního roku prezident České republiky Petr Pavel.
O výstavě a své další činnosti ve městě nás informoval její kurátor Jiří Fajt, vpravo, v letech 2014 až 2019 byl ředitelem Národní galerie v Praze, diskuzi moderoval Jiří Šícha, zakládající ředitel Českého centra v Mnichově.
Statečný kněz Martin Středa má v Brně sochu před kostelem Nanebevzetí panny Marie, leží mu nohou dělová koule. Tento muž svými modlitbami i vlastní fyzickou silou chránil milované Brno během třicetileté války před nájezdem Švédů.
Čtyřmetrová socha statečného jezuity, symbolizující tuto neopominutelnou etapu brněnské historie, byla odhalena v roce 2020 v rámci oslav Dne Brna.
Během konference proběhla v kostele česko-německá mše.
Původní ženský klášter zde zanikl roku 1578, objekty byly předány jezuitům, ti komplex přestavěli. V roce 1599 zahájili stavbu nového kostela Nanebevzetí Panny Marie v manýristickém slohu. Jezuité kostel i kolej opustili po zrušení řádu v roce 1773. Klášter poté sloužil jako kasárna a kostel jako římskokatolický kostel vojenský.
Po zboření kláštera v roce 1904 byl ušetřen pouze vstupní portál a celý chrám.
Právě v tomto nádherně zrekonstruovaném jezuitském kostele Středa působil a je zde pohřben.
