Článek
Lashon hara, přeloženo doslovně jako „zlá řeč“, odkazuje na různé druhy řečí zakázaných židovským zákonem. Hovorově se tento termín používá k označení všech druhů zakázaných řečí, ať už pravdivých nebo ne, a někdy se překládá jako „zlomyslné drby“. Technicky však lashon hara odkazuje pouze na skutečnou řeč/pomluvu, která někoho poškozuje.
Jsou všechny podoby druhy zakázané pomluvy lashon hara?
V judaismu existují tři primární kategorie pomluvy: nejobecnější je rechilut neboli drby. Rechilut nemusí být nutně negativní. Maimonides popisuje drby jednoduše jako to, že někdo chodí a říká lidem to, co řekli nebo udělali ostatní.
Negativní řeč, která je nepravdivá, se hebrejsky nazývá motzi šem ra – doslova „dělá špatné jméno“.
Nakonec je tu lashon hara, což technicky odkazuje na řeč, která způsobuje škodu, jako když někdo řekne, že je špatný řidič nebo porušil zákon. Výrok může být pravdivý, ale jeho vyslovení ublíží osobě, o které se říká. Maimonides to popisuje jako jakýkoli výrok, který, pokud by se šířil z jedné osoby na druhou, by poškodil něčí tělo nebo jeho majetek, nebo by je dokonce obtěžoval či vyděsil.
Ačkoli lashon hara technicky odkazuje pouze na pravdivou řeč, která je škodlivá, a nikoli na zlomyslné lži nebo neškodné pomluvy, v praxi to zahrnuje všechny tři typy špatných řečí.
Co je zdrojem přikázání nezapojovat se do lashon hara?
Termín lashon hara se v Tóře nikde nevyskytuje, nejblíže tomuto pojmu je tento verš: „Kdo je ten muž, který touží po životě, který touží po letech štěstí? Chraň svůj jazyk před zlem [ lashon'cha me'rah ], své rty před podvodnými řečmi.“ Hebrejská fráze přeložená jako „chtivý po životě“, by se stala názvem nejdůležitějšího svazku podrobně popisujícího zákony lashon hara.
O zákonech lashon hara se často říká, že pocházejí ze dvou hlavních zdrojů v Tóře. Jeden je v knize Leviticus, který zakazuje mluvení, a druhý v knize Exodus, ten zakazuje vynášet falešné fámy. Odkaz z Leviticus se vztahuje k prostým klepům – pouhému opakování informací o jiných lidech, i když jsou pravdivé, a i když nejsou negativní. Stejný odkaz také zakazuje nečinnost, pokud je můj bližní v nebezpečí– v podstatě jde o neschopnost zachránit někoho před smrtí. To, že tyto dva zákazy jsou obsaženy ve stejném odkazu, znamená vážnost, s jakou židovská tradice pohlíží na lashon hara, ten je v židovství považován za druhý nejtěžší hřích.
Jak špatná je lashon hara?
Židovské právo považuje širokou kategorii lashon hara za významný hřích, protože poškozuje soudržnost mezi lidmi a je těžké jej odčinit. Jakmile se taková řeč dostane do světa, je prakticky nemožné napravit škodu, kterou vyvolá. Židovské právo také považuje za odpovědného jak mluvčího, tak posluchače lashon hara.
Existují různá další přikázání, která by člověk mohl porušit během rozhovoru lashon hara. Patří mezi ně zákaz známý jako — doslova, kladení kamene úrazu před slepého, běžněji chápaný jako způsobování hříchu druhým. Někdo, kdo mluví lashon hara a způsobí, že posluchač uvěří a řídí se tím, může být také vinen lifnei iver. Někteří rabíni také považují lashon hara za porušení přikázání Tóry „vzpomeňte si, co Bůh udělal Miriam“ (Deuteronomium). Toto se vztahuje k tomu, že Bůh seslal na Miriam malomocenství za to, že mluvila špatně o svém bratru Mojžíšovi. Mluvit špatně o druhých může být také porušením tohoto přikázání.
Staří rabíni měli hodně co říci o nebezpečích lashon hara, z nichž některá jsou dosti extrémní, možná kvůli odkazu z Exodu spojenému s lashon hara, který varuje před nečinností, pokud je náš bližní v nebezpečí života, a možná proto, že rabíni byli skvěle citliví na destruktivní sílu škodlivých interakcí mezi lidmi. Talmud říká, že každý, kdo mluví lashon hara, a každý, kdo ji přijímá jako pravdivou, by měl být předhozen psům, Talmud také uvádí řadu výroků o závažnosti lashon hara, který přirovnává k popírání existence Boha a ke třem hlavním hříchům vraždy, modlářství a sexuální nemravnosti.
Rabíni také zakazují něco, čemu říkají – doslova „prach lashon hara“. Rozumí se tomu tak, že se odkazuje na jazyk, který pouze implikuje lashon hara nebo může způsobit, že ho ostatní budou mluvit, jako je například pozitivní mluvení o někom v přítomnosti jejich nepřátel.
Je pravdou, že o druhých se většinou baví ti, kteří se nudí či jim závidí, dívejme si také pozor na naše zaujetí tím, co o dalších lidech vypráví jiní. Zapojme rozum a naše zkušenosti a nevěřme všemu, co kolem nás, kdo vypráví.
Zdroj: My Jewish Learning
https://www.myjewishlearning.com/article/gossip-rumors-and-lashon-hara-evil-speech/
