Hlavní obsah
Cestování

Praha mezi podzimem a zimou, fotoreportáž

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Lenka Hoffmannová

Slunečný den s teplotou nad 10 stupňů jsme si v Praze opravdu užili. Podzimní barvy prozářené podzimním světlem vytváří kulisy pro neobvyklý pohled na naši metropoli.

Článek

Z Hlavního nádraží míříme pěšky do Josefova a přes Karlův most se mezi turisty proplétáme až na Malou Stranu. Pohled odtud na panorama s Pražským Hradem zaznamenáváme ve fotografiích. Stoupáme přes Malostranské náměstí okolo amerického velvyslanectví na kouzelný a klidný Jánský vršek.

Foto: Lenka Hoffmannová

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, do roku 1850 se nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto, dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského významu.

Původní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci“, z ghetta se zachovalo jen málo původních staveb, mezi nimi židovská radnice, Starý židovský hřbitov a synagogy Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.

Foto: Lenka Hoffmannová

Za 2. světové války se z Josefova stalo skladiště konfiskovaného majetku Židů z celého Protektorátu, ti byli nejen odsud deportovaní do koncentračních táborů. Po válce zůstala většina pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protože původní majitelé byli většinou v koncentračních táborech zavraždění, Židovské muzeum se tak velikostí svého sbírkového fondu zařadilo na druhou příčku mezi židovská muzea ve světě. Muzeum vlastní nejzachovalejší celek židovských památek v Evropě.

Foto: Lenka Hoffmannová

Mosteckou ulicí míříme ke Karlovu mostu. V obchůdku se šicím strojem se tentokrát šije a prošívá zástěrka pro hadrovou panenku.

Foto: Lenka Hoffmannová

Karlův most, původně Kamenný most, je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v Česku, stavba začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se i díky kamennému mostu stala významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Foto: Lenka Hoffmannová

Hospoda v podloubí na Malostranském náměstí je připravená uvítat další hosty.

Foto: Lenka Hoffmannová

Národní banka vín vedle amerického velvyslanectví je rovněž pečlivě střežená.

Foto: Lenka Hoffmannová

Velvyslanectví Spojených států amerických v Česku sídlí v Schönbornském paláci v ulici Tržiště na Malé Straně.

Foto: Lenka Hoffmannová

Nejen Malá Strana je plná stylových hospůdek a kavárniček s množstvím dobrot pro všechny mlsné jazýčky.

Foto: Lenka Hoffmannová

Uprostřed ulice Jánský vršek stojí dům Santini Garden pojmenovaný podle geniálního stavitele Santiniho-Eichla, ten byl pohřben na již během Josefínských reforem koncem 18. století zrušeném hřbitově v zadním traktu domu.

Foto: Lenka Hoffmannová

Klikatost uliček ne náhodou připomíná Itálii, navrhl je Ital pro své krajany, ti v době přítomností císařského dvora Rudolfa II. v Praze vynikali jako architekti, stavitelé, zedníci, italskou historii dodnes připomíná Italský institut v místě někdejšího Vlašského špitálu. Italy později vystřídali pražští Češi a Němci.

Jánský vršek je ulice na Malé Straně, spojuje ulice Vlašskou, Jánskou, Nerudovu a Šporkovu. Ulice má stoupání 12 až 14 procent, horní část je určená jen pro pěší, i dnes tam lze vidět zídku uprostřed, západní úsek pro ruční povozy vydlážděný kočičími hlavami, východní zaujímá schodiště. V renesančním domě U Osla v kolébce s renesanční věží bydlel magistr Edward Kelley, alchymista císaře Rudolfa II. Ve dvorku se na stromě nad posezením hospůdky vznášejí sochy ženy a muže od Kurta Gebauera.

Foto: Lenka Hoffmannová

Také Praha se připravuje na Vánoční šílenství. Tato fotka je z ulice Tržiště, kde sídlí americké velvyslanectví.

Foto: Lenka Hoffmannová

Ve stejné ulici kolem nás dvakrát projel do kopce a z kopce mladý mladý rozesmátý pár n elektrokoloběžce. Pán neměl baterii, a tak musel svůj vozík tlačit.

Foto: Lenka Hoffmannová

Most spojuje Staré Město s Malou Stranou, je přes půl kilometru dlouhý a téměř 10 metrů široký. Most má šestnáct oblouků, je třikrát zalomený a proti proudu Vltavy nepatrně vypouklý. Na mostě jsou tři věže, větší a menší Malostranské mostecké věže a Staroměstská mostecká věž. Sochy byly na most umisťovány až od konce 17. století, v rozmezí let 1707 až 1714 byla na mostní pilíře osazena většina soch a sousoší, jedná se o díla českých vrcholně barokních sochařů včetně Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.

Foto: Lenka Hoffmannová

Od počátku 20. století se na mostě postupně objevují kopie soch, originály jsou uloženy hlavně v Lapidáriu na pražském Výstavišti a v sálu Gorlice na Vyšehradě. Od konce 60. let 20. století proběhla desetiletá generální oprava Karlova mostu, asfaltový povrch z 20. let tehdy nahradily pásy žuly, poté byl most vyhrazen pouze pro pěší. Většina pískovcových kvádrů již v dnešní době není původních, ty vyměněné jsou šedé nebo jasně žluté, stoletou povodeň v roce 2002 most přestál bez viditelného poškození. Další postupné opravy mostu by měly trvat téměř 20 let.

Foto: Lenka Hoffmannová

V hustém provozu naší metropole se elektrická jednokolka skvěle prokličkuje.

Foto: Lenka Hoffmannová

Další žebrák se psem, napadne nás v prvním okamžiku, tato písková iluze je dokonalá.

Foto: Lenka Hoffmannová

Již z dálky slyšíme příjemnou hudbu, oba hudebníky zpříjemňujícím průchozím odpoledne jsem si musela vyfotit.

Foto: Lenka Hoffmannová

Další neobvyklý pohled do jedné z mnoha hojně navštěvovaných pražských hospůdek.

Foto: Lenka Hoffmannová

Budova na křižovatce ulic Spálená a Národní postavená jako obchodní dům je jedním z nejvýznamnějších zástupců české architektury 70. let 20. století. Z architektonického hlediska jde o stavbu pozdně funkcionalistickou s prvky brutalismu a high-tech architektury architektů z ateliéru SIAL.

Budova sloužila jako obchodní dům Máj od roku 1972, dnes ji vlastní společnost skupiny AMADEUS Real Estate. Letos byla dokončená zásadní rekonstrukce, budova je využívána pod názvem Máj Národní jako obchodní centrum, zábavní a výstavní prostor.

Původní obchodní dům Máj navrhli architekti z libereckého ateliéru, který roku 1968 založil autor Ještědu Karel Hubáček, stavbu realizovaly švédské stavební firmy, což bylo v 70. letech neobvyklé. Ve své době obchodní dům vyvolal velkou pozornost západních architektonických časopisů, psalo se o něm v celém světě, ne tak u nás, protože ateliér SIAL se dostal do nepřízně režimu, jeho členové nesměli publikovat v oficiálních architektonických časopisech.

Po rekonstrukci se dominantou budovy stali dva motýli Davida Černého na fasádě. Dvě osmimetrové plastiky motýlů s tělem v podobě letounu Spitfire vzdávají hold českým letcům za druhé světové války, díla jsou na budovu umístěná dočasně, povolení mají na rok, přesto vzbudila kontroverze.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Obchodn%C3%AD_d%C5%AFm_M%C3%A1j

https://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%AFv_most

https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1nsk%C3%BD_vr%C5%A1ek_(Praha)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz