Článek
Emir Kusturica je jeden z nejslavnějších absolventů pražské FAMU. Sarajevský rodák, srbský občan, 24. listopadu oslavil své sedmdesáté narozeniny. Blahopřání k narozeninám dostal i od Vladimíra Putina, dárky mu byly předány na velvyslanectví Ruské federace v Bělehradě. Emir Kusturica nyní připravuje svůj první film v ruštině, bude to adaptace na motivy románu F.M. Dostojevského Zločin a trest. Děj má být přenesen do dnešní doby, protože Dostojevský podle režiséra už před sto padesáti lety předvídal, co se dnes skutečně děje ve světě a v Evropě. K narozeninám dostal Kusturica také řád Serafima Sarovského I. stupně za udržování tradičních hodnot, který mu udělil patriarcha Kirill.
Kusturica pochází z Bosny a je velký srbský vlastenec. V Srbsku, kousek od bosenských hranic, má svou vlastní vesničku. Jmenuje se Drvengrad, nebo taky Kustendorf či Mečavnik. Je to zároveň zábavní park a rekreační středisko s hotelem a bazénem, kinem, kongresovým centrem a dokonce sjezdovkou. Ulice dostaly jména po slavných osobnostech, jako je Novak Djokovič nebo Nikita Michalkov, tedy hlavně po Srbech a filmových režisérech. Je tu i amfiteátr Gavrilo Principa a kino, pojmenované po Stanley Kubrickovi.
Kousek od vesničky je železniční stanice Mokra Gora s vyhlídkovou železnicí. Tuhle železnici začali stavět už rakousko-uherští železniční stavitelé v době první světové války, aby propojili Bosnu a Hercegovinu, kterou Rakousko-Uhersko ovládalo od roku 1876, se Srbskem, které za války okupovalo. Tehdy ji stavěli váleční zajatci. Železnice v horách, která byla dostavěna až po 1. světové válce za nově vzniklé Jugoslávie, překonává výškový rozdíl 300 metrů v několika serpentinách, které uprostřed tvoří osmičku. Proto se jí říká Šarganská osmica.
Dnes železnice jako turistická atrakce propojuje Bosnu a Srbsko, tedy dvě Kusturicovy turistické vesnice – Drvengrad na území Srbska a Andričgrad ve městečku Višegrad na řece Drině na území Bosny. Ivo Andrič byl jugoslávský spisovatel, rodilý Chorvat narozený v Bosně, volbou Srb, absolvent rakousko-uherských univerzit, spolubojovník Gavrila Principa a diplomat, držitel Nobelovy ceny za literaturu. Po Titovi a Kusturicovi asi nejslavnější Jugoslávec.
Před lety jsem tuto část Srbska navštívila. Ve vesničce, které se nyní asi nejvíce říká Mečavnik, tehdy zrovna plno nebylo, i když bylo léto. O tomto víkendu, kdy Kusturica slavil narozeniny, se tu konal festival dokumentárních filmů „Doba našich hrdinů“ za účasti vojenských dopisovatelů ruské televize RT a srbských představitelů. O čem dokumentární filmy byly, o tom se můžeme jen dohadovat. Snad o hrdinství ruských bojovníků ve Speciální vojenské operaci?
Podklady:
mapy.cz