Článek
České země se od států, ležících na severovýchod od nás, liší v mnohém. U nás jsme například obklopeni kopci a horami a už více než tisíc let máme prakticky stálé hranice. Víme, kde bydlíme.
Ve škole jsme se o přepadení Polska ze strany Sovětského svazu v září 1939 neučili. Učili jsme se, že druhá světová válka začala napadením Polska Německem prvního září roku 1939 útokem německé armády na polskou posádku na Westerplatte, malý poloostrov u pobřeží poblíž Gdaňsku, kteréžto město právně v té době nebylo součástí Německa ani Polska.
V září roku 1989 jsem byla v Rize. Riga byla tehdy hlavním městem Lotyšské sovětské socialistické republiky, naše země se jmenovala Československá socialistická republika a ještě pár měsíců to tak mělo být. V srpnu 1989 si pobaltské republiky, Estonsko, Lotyšsko a Litva, tehdy součást SSSR, připomínaly padesáté výročí podepsání paktu Molotov-Ribbentrop, v důsledku kterého přišly o svou po první světové válce nově nabytou samostatnost. Byla to událost, o které jsem v té době ještě nevěděla vůbec nic.
Pomník svobody v Rize, postavený v letech 1931 až 1935, fotka z roku 1989
V září roku 1939 byla poloha tehdejší Polské republiky jiná než dnes. 25. listopadu roku 1795 Polsko jako stát po řadě různých peripetií zcela zaniklo, jeho největší část tehdy připadla Rusku. Obnoveno bylo až po první světové válce, od dnešního území se však jeho poloha dost lišila. Po druhé světové válce se celé Polsko posunulo asi o 400 kilometrů na západ, před válkou ležela hranice mezi tehdejším Polskem a Sovětským svazem jen několik kilometrů západně od hlavního města Běloruska Minsku. Zhruba tam se nacházela takzvaná Stalinova linie.
Mapa z atlasu z roku 1930
Poloha hranic Polska v průběhu posledního tisíce let je vyznačena na další mapě
Změny hranic Polska v historii
V roce 2019 jsem byla v Bělorusku. Jela jsem tam hlavně proto, že jsem velkým fanouškem malíře Marka Chagalla, který pocházel z Vitebsku, což v jeho době bylo krásné město na západě Ruského impéria nad řekou Dvinou, která se vlévá do Baltu ve městě Riga. Vitebsk byl v Chagallově době rozdělen na část křesťanskou a část židovskou. Marc Chagall odešel z Vitebsku ještě před první světovou válkou do Paříže, v roce 1914 se vrátil do Ruska, ale v roce 1923 se definitivně vrátil do Francie. Nechtěl žít v sovětském Rusku.
Několik kilometrů západně od hlavního města Běloruska Minsku se nachází zbytky Stalinovy linie, kterou si Sovětský svaz zřídil ve 20. letech 20. století na ochranu před předpokládanými útoky podél celé západní hranice. Podobná opevnění vznikala i jinde.
Stalinova linie
17. září 1939 ale tato obranná opevnění ztratila svou funkci, protože sovětská vojska toho dne vtrhla do Polska a cestou na západ se zastavila až na nové východní hranici německé Třetí říše. Polsko bylo poraženo a znovu zmizelo z mapy Evropy. Dle sovětské propagandy se ovšem při vpádu do Polska jednalo o osvobození Ukrajinců a Bělorusů, kteří měli být utlačováni polským státem na pravoplatném území Ruského impéria. Odnesli to taky Litevci, Lotyši a Estonci, částečně později i Finové. Toto „právoplatné ruské území“ území bylo ve skutečnosti Ruskem získáno až při dělení Polska v 18. století, do té doby šlo o Polsko-Litevskou republiku.
Muzeum Stalinovy linie u Minsku
Dnes je v místě bodu obrany Minsku muzeum Stalinovy linie. Leží kousek od křížení vnějšího okruhu Minsku D14 , navazujícího na západovýchodní dálnici, spojující Minsk s městem Grodno na západní hranici Běloruska s Polskem a severojižní silnice P28. Až na hranici je to odtud asi 280 kilometrů.
Od Stalinovy linie na východní hranici Polska
Do Běloruska bych se určitě ještě někdy ráda podívala, pokud možno tedy jako turistka. Ale aktuálně to moc nadějně nevypadá.
Podklady:
Návštěvy autorky v Lotyšsku a Bělorusku, naposledy v roce 2019
Zeměpisný atlas pro školy střední, 5. vydání, Praha 1930
