Článek
Brzy spojí pravý a levý břeh Vltavy. Z Podolí se díky tomu bude možné rychle dostat na Zlíchov. Automobilisté mají ale smůlu, na nový most mají jejich plechoví miláčci, zákaz vjezdu.
Postavit most přes Vltavu v místech, kde dnes Dvorecký most vzniká, není nápad posledních několika let. Vybudovat novou spojnici mezi vltavskými břehy, bylo plánováno již na začátku 2. světové války, v letech 1939-1942. Tehdy jeden z návrhů koketoval s tím, že se bude jednat o vskutku monumentální stavbu, kdy most bude patrový, po horní mostovce povede dálniční okruh, místní komunikace, komunikace pro cyklisty, a na dolní mostovku pak bude umístěna železnice, městská rychlodráha a chodníky pro chodce. Z nadnesených plánů ale nakonec sešlo a most zůstal pouze naprojektovaný na papíře. V pozdějších dekádách zamýšlenou dopravní spojnici začaly suplovat Branický železniční most a Barrandovský most pro silniční dopravu.
Stavba Dvoreckého mostu
Možná muselo přejít mnoho let, během nichž byl několikrát změněn i územní plán hlavního města Prahy, než padlo další rozhodnutí, most poblíž zlíchovského lihovaru na levém břehu a podolského plaveckého bazénu na břehu pravém, postavit. Stalo se tak v roce 2003, a jak Praha 4, tak i Praha 5, kterých se to dotýkalo, návrh uvítaly. Stavba byla sice podmíněna dokončením výstavby Městského okruhu mezi ulicemi Radlická a Strakonická, ale jelikož byl tento v roce 2002 zprovozněn, nestálo novému mostu nic v cestě.
Proč vlastně ale nový most stavět?
Nejbližším mostem pro tramvajovou a silniční dopravu po proudu řeky Vltavy, je Palackého most. Potřeba rozšiřování tramvajových tratí vedla k tomu, že současně s novým mostem bude zřízena i tramvajová trať v Jeremenkově ulici, čímž by došlo k rozšíření tramvajové sítě v oblasti Pankráce a Krče. Nezapomnělo se ani na automobilovou dopravu, jež začala každoročně narůstat. V sousedství stávajícího Železničního mostu na Výtoni, byl v roce 2003 navržený tzv. výtoňský silniční most, který by spojoval Výtoň se Smíchovem. Výstavbu tohoto mostu ale Praha 5 odmítla.
Úsilí všech se poté napnulo pouze již jen k výstavbě Dvoreckého mostu, který je někdy také označován jako Městský most Zlíchov–Dvorce. Dopravní podnik hlavního města Prahy naplánoval jeho otevření na rok 2012 a navazující tramvajové tratě o rok později, tedy rok 2013. V návrhu byla u mostu zakreslena i lanovka na Kavčí hory, která měla mít pravděpodobně pozemní podobu.
Stavba Dvoreckého mostu
Dvorecký most byl v původním návrhu koncipován jako silniční i tramvajový. V roce 2008 se ale do celé záležitosti vložila místní organizace Strany zelených v Praze 4, která navrhovala, že stavbu mostu je třeba vyjmout z územního plánu, neboť jeho stavbou by byl nejen zničen přirozený vltavský břeh, ale navíc by do klidných čtvrtí Podolí a Braníka pronikla ve zvýšené míře automobilová doprava, což by byl nežádoucí jev. Následují roky dohadování a změn, až v říjnu 2018 padá rozhodnutí, že most postaven bude, ale automobilová doprava na něj bude mít zákaz vjezdu. Dvorecký most bude sloužit pouze dopravě tramvajové, cyklistům, chodcům a bude zde možnost pro průjezd vozů integrovaného záchranného systému.
Dle původního návrhu bylo ústí Dvoreckého mostu situováno na pravém břehu, na Dvorecké náměstí a Jeremenkovu ulici, ale posléze se posunulo severním směrem k plaveckému bazénu v Podolí.
Hned od samotného začátku, byl Dvorecký most díky navrhované podobě několikrát označen za „umělecké sochařské dílo přes řeku“. Jeho podoba vzešla z architektonické soutěže vyhlášené v roce 2018. Bylo přihlášeno 38 návrhů, z nichž 7 se dostalo do užšího výběru. Vítězem se nakonec stal ateliér Tubes a Atelier6. Jejich návrh je inspirován kubismem a respektuje tradiční pražské obloukové mosty. Cena za celý projekt byla podle prvotních předpokladů vyčíslena na jednu miliardu korun a doba výstavby stanovena na šest let. Délka mostu bude činit 388 metrů a šířka 16 metrů.
Kromě kritiky na „uměleckou podobu“, se snesla kritika i na stavbu samotnou, a to ze strany stavebních inženýrů a odborníků na betonové mosty, kteří poukazovali na komplikovanou geometrii, vysokou spotřebu materiálů, složitou trajektorii předpínací výztuže, tudíž vysokou spotřebu betonu. A jelikož je most navržen z bílého betonu, k jehož výrobě je nutný bílý cement, vše se tím prodražuje, nenaplňuje principy udržitelného rozvoje, a navíc je stavba hodnocena jako nepřiznivá k životnímu prostředí.
V červnu roku 2021 byl na základě souhlasu hlavního města Prahy vypsán tendr na stavbu mostu za 972 miliónů korun. Dne 6. května 2022 získala stavba pravomocné stavební povolení a hned poté byl vybrán zhotovitel stavby, sdružení firem Metrostav TBR, Firesta-Fišer, rekonstrukce, stavby a Strabag. Stavba byla zahájena 13. září 2022 a dokončena měla být na přelomu let 2024 a 2025. V dubnu roku 2023 se však ukázalo, že se stavba, vinou složitosti geologických podmínek, protáhne. Termín dokončení byl stanoven na leden 2026, i když snaha firem zajišťujících výstavbu je, dokončit jej dříve, v létě roku 2025. A dle posledních vyčíslení by celkové práce měly stát cca 1,075 miliard korun.
Most, o němž se od začátku mluví jako o Dvoreckém, se ale dostal i do centra zájmu právě kvůli svému budoucímu jménu. Mezi návrhy byla jména, Zlíchovský, nebo Havlův (doporučeno městskou částí Praha 5), Podolský, nebo Dvorecký (doporučeno městskou částí Praha 4). Dalším návrhem bylo pojmenovat most po Madeleine Albrightové, pražské rodačce a někdejší ministryni zahraničí Spojených států amerických, nebo i po dalších významných ženách, například Františce Plamínkové, Alici Masarykové nebo Anně Masarykové, případně i po Miladě Horákové, nebo Věře Čáslavské. V lednu 2025 doporučila místopisná komise Rady hlavního města Prahy pojmenovat most názvem Dvorecký.
A tak, ač je nyní Dvorecký most, staveništěm, již brzy se zařadí mezi ostatní pražské mosty, které snad bude důstojně reprezentovat, co by jejich benjamínek. A stejně jako oni, se stane nepostradatelnou spojnicí mezi pravým a levým břehem.
