Článek
Nad krajinou se vznáší ticho. Noc je mrazivá a teploty spadly téměř k deseti stupňům pod nulou. Z tmavého oblačného nebe tu a tam zasněží.
Kroky vrávorajícího muže napovídají, že se možná vrací z předchozího pátečního nočního tahu, nebo se alkoholem posilnil proto, aby si dodal odvahu, nebo někde sehnal levné „čúčo“, aby se v chladné noci zahřál. Sobotní ráno je ještě daleko, a tak se nabízí otázka „co s načatým večerem“. V čerstvě napadlém poprašku sněhu se rýsují obrysy jeho stop, které míří k základně…
21. základna taktického letectva, která patří k hlavním bojovým složkám vzdušných sil české armády, nebo též letiště Čáslav, se nachází nedaleko obce Chotusice v okrese Kutná Hora. Letiště bylo vybudováno v letech 1952–1958 a od 1. prosince 2003 je sídlem základny, která má čestný název Zvolenská. Prestižní letecká základna má za stěžejní úkol zabezpečit a chránit vzdušný prostor České republiky. Rovněž zabezpečuje pohotovostní systém NATO, chrání citlivé objekty v rámci protivzdušné obrany, pomáhá vojenským, ale i civilním letadlům v nouzi, a v ne poslední řadě zabezpečuje i výcvik pilotů, se kterými se počítá i při zahraničních operacích. Působí zde 211. taktická letka, kam se řadí i stíhací letouny JAS-39 Gripen, 212. taktická letka s bitevníky L-159A ALCA a 213. výcviková letka, která disponuje dvoumístnými letouny „Alka“ (L-159T1) a Albatros (L-39ZA). Ostatně bojové vybavení není žádným tajemstvím, protože každé dva roky se na zdejším vojenském letišti koná Den otevřených dveří letiště Čáslav.
U takto špičkové základny by se dal v souvislosti s jejími úkoly i zaměřením očekávat i vysoký bezpečnostní perimetr, který odhalí jakéhokoliv narušitele dříve, než se dostane k budovám, ne-li ke strojům, jejichž cena dosahuje milionových hodnot, a napáchá škody, které mohou mít nedozírné následky.
A proto „příhoda“, která se na 21. základně taktického letectva stala v noci 11. ledna 2025 a která by se dala nazvat veřejným tajemstvím, nutí k zamyšlení, a sice, že za vším je třeba vždy hledat člověka, protože ve většině případů je to právě lidský faktor, který je spouštěčem nejrůznějších událostí. Po události, která se oné noci stala zde, jistě mnohým mrazilo v zádech, ale zároveň v nich vyvolalo úsměv a řadu otázek. Bohužel, ne na všechny z nich se našla odpověď.
Kroky vrávorajícího muže směřují k přistávací dráze letiště, která se nachází nedaleko čáslavského silničního obchvatu. Od dráhy ho dělí pletivový plot z umělé hmoty, který má poškozená oka, a tak není vůbec žádný problém jej strhnout. Chabá ochrana přímo nabádá k tomu, proč se nezkusit podívat dovnitř. A tak se neznámý rázem stává narušitelem, o jehož počínání ale nemá nikdo ani potuchy. Není tak pro něho žádný problém přejít popraškem zasněženou plochu a dostat se k automobilu s klíčky v zapalování. A to přímo vybízí k tomu, svézt se. Muž tedy nasedá, vyjíždí na letištní plochu, driftuje po ní, a nakonec svou bláznivou jízdu ukončuje nárazem do plastového plotu, který ještě více poškodí. Náraz mu možná pomůže vystřízlivět, ale kdo ví. V každém případě vysedá z automobilu, a utíká do tmavé lednové noci, ve které mizí. A to doslova, a beze stopy.
Ilustrační obrázek
Že to zní jako scénář filmové tragikomedie? Bohužel, je to událost, která se doopravdy té noci stala.
Vlastně na to, co se doopravdy stalo, se přišlo až ráno. Zaměstnanec letiště, který měl té noci službu, do které přijel automobilem a nechal v něm klíčky v zapalování bez dozoru, se po svém plechovém miláčkovi začal shánět. Chtěl odjet domů, ale jeho auto na místě, kde jej zaparkoval, nebylo. Začal tedy zkoumat kamerové záznamy a z nich bylo patrné, že jeho automobil skončil havarovaný v plotě.
Hned se nabízí otázka, jak je vůbec možné, že si zběsilé jízdy po letištní ploše nikdo z osazenstva základny nevšiml?
Vyšetřování téměř švejkovské patálie se ujala Vojenská policie. Zjišťovalo se, vyšetřovalo, zkoumalo, ale narušitelovu totožnost se zjistit nepodařilo. Osnovatel armádního průšvihu, jako by se doslova propadl do země. I když, zase ne tak docela. Údajně se podle svědectví místních občanů mělo jednat o jedince středního věku, který vypadal zmateně, dezorientovaně, jednoduše řečeno, pod vlivem alkoholu, a s tím, co provedl, se nijak netajil, stejně jako s tím, že není držitelem občanského průkazu. Štamgastům chotusické hospody tento „pan neznámý“ posloužil ještě dlouhou dobu jako zdroj legrace z ochrany letiště. Nad tím, kým ale narušitel byl, a kam zmizel, zůstal viset velký otazník. Po dvou měsících neúspěšného pátrání Vojenská policie prověřování uzavřela a v souladu s trestním řádem byla věc usnesením policejního orgánu odložena z důvodu neznámé identity pachatele.
Nad celým případem se rozprostřelo mlčení, které se brzy změnilo ve veřejné tajemství. Stalo se totiž něco, co se v žádném případě stát vůbec nemělo, a co navíc provedl, možná díky souhře náhod, jakýsi „bezprizorní“ člověk. Odhalil tím možná viditelnou slabinu, které ale zřejmě nikdo nepřikládal žádný opravdový význam, a nijak ji neřešil.
Ač je prostor vojenského letiště z velké části oplocen bytelným drátěným plotem doplněným ostnatým drátem, a jeho překonání je tudíž téměř nemožné, přece jen se v oplocení vyskytla „trhlina“ v podobě umělohmotného plotu s poškozenými oky, který šel snadno strhnout. A přitom stačilo málo, při obchůzkové kontrole a zjištění poškození, nahradit tuto část pevnější drátěnou variantou a ostnatým drátem.
Tisíckrát omílaná fráze, „auto není trezor“, je bohužel pravdivá. Nechat klíčky v zapalování, v domnění, že se ve vysoce střeženém prostoru základny nemůže nic stát, bohužel, tuto frázi jenom stoprocentně potvrdilo.
Proč nebyla služba na věži, odkud by bylo vidět na plochu a tím pádem zjistit, že se po ní pohybuje narušitel, těžko říct. Možná, že té noci nebyl žádný provoz, nebo muži, kteří měli mít hlídku, ve službě spali.
Ostraha kamerovým systémem sice bezpečnost zaručuje, ale pokud se na kamery nikdo nedívá a nevyhodnocuje situaci, pak je to, jako kdyby tam žádné kamery nebyly. Signalizační zařízení, které by se kupříkladu při překonání překážky, v tomto případě plotu, sepnulo a spustilo alarm, zřejmě buď nebylo aktivováno, nebo nebylo nainstalováno.
Ač narušitele údajně viděli místní a některým se měl dokonce se svým činem svěřit, což by vedlo k sestavení jeho identikitu, dopaden přesto nebyl, a tím pádem nad jeho totožností zůstal viset velký otazník. Z toho se dá usoudit, že nebyl místní. Ale jak se do Chotusic nebo jejich okolí dostal a jakým způsobem pak zmizel, to opět vyvolává řadu otazníků. Bezprizorní člověk, navíc opojený alkoholem, má ale údajně štěstí, a tak možná oné noci a následného dne stálo i při tomto „panu neznámém“.
Incident, který se na 21. základně taktického letectva té lednové noci stal, měl jistě za následek řadu postihů pro ty, kteří měli mít tak zvaně pohotovost. Pro zvýšení bezpečnostního perimetru prestižního letiště byla následně učiněna taková opatření, která měla a mají za úkol zvýšit bezpečnost. Z důvodu utajení před případnými dalšími narušiteli je ale nelze blíže specifikovat.
Nad krajinou se vznáší ticho. Kroky vrávorajícího muže, kterému se díky neuvěřitelné náhodě, povedl doslova husarský kousek, dávno utichly ve tmě a obrysy jeho stop dávno odvál loňský sníh. Zmizel neodhalen, navždy a daleko… A nechal po sobě nejen řadu otazníků, ale i otázek k zamyšlení.
