Článek
…leckomu se okamžitě vybaví starobylá cihlová budova z 19. století v Apolinářské ulici, leckomu porodnice, a leckomu záchytka…
Inu, s „Apolinářem“, je toho spojeno hodně. A tak se pojďme podívat na to, jak se věci skutečně mají.
Předně je třeba zmínit světce sv. Apolináře, někdy též uváděného jako Apolinář z Ravenny, podle kterého se jmenuje kostel v Apolinářské ulici, který dává jméno celé okolní oblasti. Svatý Apolinář žil v raně křesťanské době a působil jako misionář. Poté, co odmítl obětovat pohanským bohům, byl zavražděn a stal se mučedníkem. Tak zvaná „Zlatá legenda“ ze 13. století uvádí, že Apolinář konal zázraky, a to především ty, které se týkaly zázračného uzdravení, a proto se na něj s modlitbou obraceli nemocní.
Zemská porodnice u svatého Apolináře, která je s „Apolinářem“ v dnešní době asi spojována nejvíce, je místem, kde sídlí Gynekologicko-porodnická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Její mnohem skromnější předchůdkyní byla veřejná porodnice, která se nacházela ve starém barokním kanovnickém domě, příslušejícímu ke kostelu sv. Apolináře, jež zde fungovala od roku 1789. Zdejší hygienické podmínky byly ale velice špatné, a během let přestávaly odpovídat stále se zvyšujícím nárokům.
Podnět k vybudování nové moderní porodnice dal v roce 1862 místodržící Království českého, Leopold Lev hrabě Thun-Hohenštejn. O rok později, pak pověřil Zemský výbor Království českého architekta a stavitele Josefa Hlávku vypracováním projektu na stavbu, která by se nacházela v blízkosti té stávající.
Výstavba samotná probíhala v letech 1865–1875. Josef Hlávka operoval ve svém plánu s poznatky z tehdejšího moderního lékařství, a to jak u nás, tak i v Evropě. Prostudoval mnoho materiálů týkajících se porodnictví a inspiroval se zejména nemocnicemi ve Vídni, v Paříži nebo v Bruselu. Během stavby Josef Hlávka částečně ochrnul a ze zdravotních důvodů se přesunul na svůj zámek v Lužanech. Výstavbu ale řídil alespoň konzultačně na dálku prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora.
Zemská porodnice je jedinečná stavba s fasádou z červených režných cihel. Sokl a kružby kolem oken jsou pak kamenné. Jde o ojedinělé a konstrukčně dokonalé dílo, které je mnohými odborníky považováno za jednu z nejpovedenějších staveb v novogotickém stylu v České republice. Obdivováno je i architekty a lékaři, protože stavba dodnes splňuje parametry současného porodnictví.
Zemská porodnice u Apolináře
Po svém otevření, v roce 1875, se Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře, jak zněl její oficiální název, stala nejmodernější a největší porodnicí v Evropě.
Stavba má čtvercový půdorys. Uprostřed se nachází obdélníkové nádvoří. Uplatněn zde byl tzv. pavilonový systém, což v případě nutnosti znamenalo, že se jednotlivá oddělení dala uzavřít a izolovat od sebe navzájem. Na porodní trakty navazovala lůžková oddělení s kapacitou tři sta sedmdesát šest lůžek. Součástí byly i posluchárny, prádelna, kuchyň a strojovna. Ve své době zde sídlily celkem tři kliniky.
Součástí byla, a stále je, i kaple svatého Kříže, která vznikla na samém konci výstavby, v roce 1875. Nachází se v prvním patře nad vstupním vestibulem. Jediným neblahým obdobím pro tento svatostánek byla doba komunismu. V padesátých letech 20. století byla kaple uzavřena a její prostory se změnily ve skladiště. Ke svému původnímu účelu se vrátila až v devadesátých letech 20. století, kdy zde v roce 1997 byla slavnostně odhalena socha Josefa Hlávky od akademického sochaře Josefa Mařatky.
Kaple sv. Kříže v Zemské porodnici u Apolináře
Porodnice, jejíž provoz byl zahájen v roce 1875, byla ale tak trochu i místem paradoxů. Na jedné straně měla dvě luxusní oddělení určená pro movité klientky. A na straně druhé byl její součástí nalezinec, kam mohli chudí lidé odkládat svoje děti, nebo tajné oddělení se zvláštním vchodem, kde mohly diskrétně porodit bohaté dámy a dítě zde poté zanechat. V tomto případě se jedná o jakési průkopnictví dnešních babyboxů.
Vůbec prvním narozeným dítětem zde, byla holčička, která se narodila večer, 26. dubna 1875, Barboře Koutné z Rožmitálu. Od té doby zde bylo na svět přivedeno nespočet dětí. Současné statistiky uvádějí, že je to až 4 600 dětí ročně.
Na konci 2. světové války, při bombardování Prahy, dne 14. února 1945, byla zasažena i budova porodnice u Apolináře. Následně byla opravena, a dnes je, pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu i přínos v oblasti lékařství, chráněnou kulturní památkou, a zároveň patří mezi nejdéle nepřetržitě fungující porodnice na světě.
Působila zde i řada významných českých i německých lékařů, mezi něž se například řadí, Jan Streng, Antonín Jan Jungmann, Gottfried Ritter von Rittershain, Karel Pawlík, Václav Rubeška nebo Josef Jerie.
Jak je ale s „Apolinářem“, který je nejvíce zmiňován v souvislosti s porodnicí, spojena záchytka? Tou byla až do roku 1993 budova pod kostelem sv. Apolináře. Protialkoholní záchytka byla ve světě českým fenoménem, a jelikož dosahovala dobrých výsledků, a tak zvaně se „osvědčila“, byly po jejím vzoru zakládány podobná zařízení i jinde ve světě. Údajně prvním „zachyceným“ zde, byl ruský námořní inženýr, čemuž se ani nelze divit. V již zmiňovaném roce 1993 však záchytka zdejší prostory opustila a přestěhovala se do Fakultní nemocnice Bulovka, kde sídlí do dnes, dokonce v rozšířeném provedení o detoxikační jednotku a sexuologický ústav.
A ještě jedna „pozoruhodnost“ je s Apolinářem spojena. V místech křížení ulic Apolinářská a Viničná stávala proslulá hospoda Jedová chýše, kterou všichni jistě ráčili zaznamenat i díky televiznímu seriálu „Hříšní lidé města pražského“. Páni „ze čtyřky“ tento podnik, údajně s nejdelší historií na území Prahy, dobře znali, stejně tak jako zástupce pražské galerky, která se tady scházela. Jedová chýše byl „podnik“ nevalné pověsti, který navštěvovali lidé na okraji společnosti, tak říkajíc bez krejcaru v kapse. V roce 1933 byl na místě zbourané hospody se špatnou pověstí postaven funkcionalistický činžák.
Celá oblast kolem Apolináře má v sobě nepopsatelný genius loci, který se musí zažít na vlastní kůži. Díky budově zemské porodnice z červených režných cihel budete mít okamžitě pocit, že jste se ocitli ve staré Anglii. A pokud to bude na podzim a ulicí bude prostupovat mlha, pak bude iluze více než dokonalá.
Zemská porodnice u Apolináře
