Článek
Poprvé začal sloužit před dvaačtyřiceti lety. Ovšem, kdy bude celý k dispozici, je zatím ve hvězdách.
První úsek se otevřel 20. září 1983. Tehdy byl ministrem dopravy v tehdejším Československu Vladimír Blažek. Nyní probíhá výstavba úseku 511, která byla zahájena 16. prosince 2024, kdy byl ministrem dopravy Martin Kupka. Pražský okruh jako celek by měl být dokončen v roce 2031, a kdo bude v tom roce „velet dopravě“, je zatím velká neznámá.
Výstavba Pražského okruhu je rozdělena na jedenáct úseků. Do provozu bylo uvedeno již sedm z nich. Naposledy to byly v roce 2010 úseky 512, 513, a 514, propojující dálnice D1 a D5. Zbývá tedy ještě dostavba úseků čtyř. Vlastně celá východní a severní část. Na úseku 511 spojující dálnici D1 a Běchovice již výstavba probíhá. Na úseku 518 a 519, mezi Ruzyní a Březiněvsí, chce podle slov ministra dopravy Martina Kupky na podzim letošního roku, tj. roku 2025, stát zahájit výkupy pozemků. Poslední úsek 520 mezi Březiněvsí a Satalicemi, který celý okruh uzavře, by měl, podle rozhodnutí vlády, vést v tunelech, protože všechny samosprávy dotčené budoucí stavbou, daly jasně najevo, že pro tento úsek neexistuje jiná varianta, a je to jediné možné řešení.
Myšlenky na výstavbu silniční komunikace procházející kolem hlavního města sahají až do samých počátků automobilismu. Jedním z těch, kdo výstavbu „obchvatu“ navrhoval, byl Ing. arch. Jaromír Krejcar, který v roce 1930 představil výstavbu tří tangent. Na konci 30. let 20. století se pak objevuje návrh na výstavbu okruhu, který bude Prahu obepínat. Během 2. světové války, v roce 1943, padá návrh na řešení výstavby pomocí čtyř tangent. Od toho je ale po válce upuštěno a do hry se opět vrací kruhová varianta, která je ve své západní části prakticky trasována stejně tak, jako dnes. Když v roce 1947 vydává ministerstvo techniky mapu silniční sítě Československa, je plánovaný silniční okruh kolem Prahy označen číslem 1. V koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací vydané vládním usnesením č. 286 z 10. dubna 1963 dostává pak okruh označení H1. Jako vnější pražský automobilový okruh H1 jej uvádí i Územní plán rajónu Pražské středočeské aglomerace a směrný územní plán Prahy z roku 1976. Nutno poznamenat, že písmeno H se v plánech v té době používalo k označení dálkových hlavních komunikací nižší kategorie, než jakými byly dálnice. Pro okruh se později začaly objevovat další názvy, například Silniční okruh kolem Prahy, ze kterého se pravděpodobně vyvinul název užívaný dnes, Pražský okruh. Po uvedení prvních úseků do provozu se začal značit R1, tedy jako rychlostní silnice. Dne 1. 1. 2016 byl pak podle zákona č. 268/2015 Sb., (zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) spolu s dalšími rychlostními silnicemi převeden do dálniční sítě v rámci projektu Nové pojetí dálniční sítě a přečíslován na dálnici D0.
Pražský okruh má mít po svém dokončení délku téměř 83 kilometrů a propojí celkem osm dálnic. V budoucnu se na něj napojí po své dostavbě v blízkosti Jesenice i dálnice D3. Výstavba okruhu představovala, a představuje i nadále, jistou náročnost v podobě složitých křížení, tunelů, dlouhých a vysokých mostů, protihlukových opatření a celé řady dalších inženýrských objektů. Podle předpokladů se po jeho dokončení bude na některých jeho úsecích pohybovat intenzita dopravy v hodnotách 120 tisíc vozidel za 24 hodin, což jej zařadí mezi nejvytíženější komunikaci dálničního typu v České republice.
Celková doba přípravy a realizace jednotlivých staveb Pražského okruhu je ovlivněna celou řadou faktorů. Jedním z nich je například posouzení vlivu a dopadu na životní prostředí. Do přípravy stavby je v různých fázích zapojena i veřejnost. Nezřídka dochází ke zpochybňování dopravního řešení u již dříve prověřených variant. Opakovaně jsou vznášeny požadavky na posouzení variant nových, které by se vyhnuly problematickým místům. S ohledem na trasování okruhu v milionové aglomeraci s členitým reliéfem, je velmi náročné nacházet jiná řešení. Každá námitka má vliv na finanční a časovou náročnost, a to jak přípravy, tak i samotné výstavby okruhu. Je třeba počítat i s celou řadou inženýrských sítí, které je nutno přeložit. V potaz je nutné brát i to, že stavba křižuje i hodnotná území, která jsou chráněna právními předpisy na ochranu životního prostředí a obyvatelstva.
To, že se cena této obří stavby pohybuje v miliardových položkách, o tom nemůže být pochyb. Stejně, jako řada velkých dopravních staveb, se i tato nevyhnula kontrole, jak byla dodržena výběrová řízení, a jak bylo naloženo s přidělenými finančními prostředky. Dne 14. května 2012 oznámil Nejvyšší kontrolní úřad, že při výstavbě Pražského okruhu byly zbytečně utraceny miliardy korun na tzv. vícepráce a při výkupu pozemků pro křížení s dálnicí D1. Ředitelství silnic a dálnic porušilo rozpočtovou kázeň u 9 veřejných zakázek a použilo v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách v letech 2005–2011 zhruba 5,7 miliard korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Nejvyšší kontrolní úřad nahlásil porušení rozpočtové kázně Finančnímu úřadu pro Prahu 1 a podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby.
Dostavba úseku 511 má být financována pomocí půjčky od Evropské investiční banky na rozvoj dopravní infrastruktury, kterou schválila vláda.
Závěrečné, tedy severní a severovýchodní části Pražského okruhu, dotčené městské části a mnohá občanská sdružení odmítají a požadují oddálení výstavby. Argumentují tím, že návrh vedení okruhu pochází z 30. let 20. století, kdy v oblasti Čimic, Bohnic a Ďáblic bylo minimální osídlení, což není srovnatelné s dnešním stavem. Dále poukazují na komplikovaný terén v místě přemostění údolí Vltavy, vysoké náklady na stavbu, provozní nebezpečnost soustavy tunelů a patrových mostů na trase. Ve hře byla i severnější varianta, která by okruh posunula severněji do prostoru mezi Libčicemi nad Vltavou a Řeží. S ní ale nesouhlasí občané obcí, okolo kterých by měl obchvat procházet. Z důvodu porovnání možných variant vzniklo několik studií. Městská část Suchdol protestuje proti úseku 518 se čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami od konce 90. let 20. století. Výstavbu považuje za extrémní zásah do života lidí, protože budoucí okruh by vedl v podstatě středem této městské části. Panuje zde strach z přílivu tisíců aut osobní i tranzitní dopravy v této rezidenční, rekreační a přírodní lokalitě na severu Prahy. Obava je i z hluku i značného zhoršení životního prostředí. Argumentace proti výstavbě poukazuje i na narušení evropsky chráněné lokality NATURA 2000 a PP Sedlecké skály a Zámky, kde rostou vzácné rostliny. Za své by vzal i přírodní park Drahaň – Troja v Praze 8. Hrozí i ztráta podzemních vod. Jak ukazují odborné studie, Pražský okruh v této části povede k dalšímu nárůstu dopravy a dalšímu rozrůstání satelitů za Prahou s negativními dopady nejen na městskou část Dolní Chabry, ale i na ostatní městské části v severní části hlavního města.
Zastánci Pražského okruhu jistě budou argumentovat tím, že ti, kdo si zde postavili dům, nebo se zde rozhodli žít, věděli, že tudy jednou Pražský okruh povede, ale… Nabízí se i proti argumentace, je Pražský okruh opravdu tak spásný? Již nyní se ukazuje, že jeho hotové části jsou kapacitně nedostačující. Pravý pruh je vesměs doslova zatarasen kamiony a osobní automobily jsou nuceny popojíždět pouze v pruhu levém, což nesplňuje smysl dálnice, po které se jede plynule. Není tedy řešením spíše omezení kamionové tranzitní dopravy, která neustále narůstá? Přesunout přepravované zboží na železnici, případně za tranzit vybírat taková cla a poplatky, které by významným způsobem přinášely zisk do státní pokladny? Budovat pracovní příležitosti i v okresních městech, aby se denně nemuseli do hlavního města přesouvat desetitisíce lidí? Praha není nafukovací a začíná se ukazovat, že její kapacita přestává pomalu stačit.
Za nejméně významný se při výstavbě Pražského okruhu považuje úsek 520 mezi Březiněvsí a Satalicemi (má vést, jak již bylo řečeno v tunelech). Ale, kdy k dostavbě tohoto úseku dojde? Lze jen odhadovat…
