Článek
Já sama jsem tento jedinečný hrad poprvé navštívila, když mi bylo dvanáct let. Dodnes si vybavuji ten dechberoucí pohled do krajiny Českého středohoří, která se mi už navždycky dostala do podvědomí jako něco fascinujícího a neodolatelného. A pokud to jen trochu jde, zase se do ní vracím a prozkoumávám další místa. I na Házmburk jsem se před pár lety zase vrátila, a stejně tak, jako při první návštěvě, zažila fascinaci a neuvěřitelnou energii vyzařující z tohoto hradu.
Je vidět už z dálky, z obou dálnic, D7 i D8, které přes České středohoří procházejí. Jeho silueta je s ničím nezaměnitelná.
První zmínky o obci Klapý, ležící pod nepřehlédnutelným hradem, sahají do roku 1197. Tehdy její část daroval šlechtic Hroznata klášteru v Teplé. Hrad samotný byl pravděpodobně postaven v 1. polovině 14. století rodem Lichtenburků. Tyčí se na čedičovém kopci ve výšce 429 metrů nad mořem, a ve své době byl považován za jeden z nejpevnějších hradů.
A proč se mu někdy také říká Zaječí hrad? Protože jej od roku 1336 do roku 1558 vlastnili Zajícové, kteří si přidali přídomek z Hazmburka. Během husitských válek hrad oblehl Jan Žižka, ale Hazmburk odolal, čímž se potvrdilo tvrzení o jeho nedobytnosti. Po roce 1558 se hrad dostal do vlastnictví Lobkoviců. Pak už střídá majitele. Během 19. století dochází k několikerým sesuvům půdy čedičového vrchu, na kterém hrad stojí. Na začátku 20. století je z něj zřícenina. Posledními majiteli byli Herbersteinové, kterým byl v roce 1945 zestátněn.
A co by to bylo za hrad, kdyby s ním nebyla spojena nějaká pověst nebo báje. A nejinak je tomu i se Zaječím hradem. Jedna z pověstí je zmíněná už v Dalimilově kronice a říká, že vrchol byl opevněný již v době lucké války, kdy jej vlastnili Lučané, proti kterým bojoval kníže Hostivít. Pod hradem jsou údajně i tajné chodby, a v tajných sklepích se nacházejí poklady a sudy vína.
Jiná pověst vypráví o dceři pána ze Zajíců, Lucii, která se měla provdat za pána z Košťálova. Podmínkou sňatku ale bylo, aby přivedl na Hazmburk živou saň. Snoubenec se tedy vypravil do světa, aby ji našel. Čas plynul, a když uběhlo sedm let, a Lucie se milého nedočkala, puklo jí žalem srdce. Pán z Košťálova se po letech na Hazmburk nakonec vrátil, dokonce i s živou saní, jenže hrad byl zpustlý a uvnitř v jedné z komnat našel rakev se svou snoubenkou Lucií. A nad tím zjištěním i on umírá žalem. Saň prý žila nějaký čas v rokli pod hradem, ale i ona nakonec pošla steskem. Tolik jiný, velice smutný příběh, vážící se k hradu.
Výchozím místem, jak se k hradu dostat, jsou nedaleké Libochovice, odkud je to na Hazmburk nějakých pět kilometrů po červené turistické značce. Po žluté značce se pak dá k hradu dojít z obce Slatina. Možná ale nejznámější a nejnavštěvovanější, je cesta z parkoviště pod hradem na okraji obce Klapý. Ta vede rovněž po žluté turistické značce. Již během stoupání na 418 metrů vysoký kopec, se vám budou nabízet úchvatné výhledy na České středohoří. A což teprve pak z radu samotného. Jeho součástí jsou dvě věže, Černá a Bílá, která slouží jako rozhledna. A pokud vystoupáte na její vrchol a rozhlédnete se do krajiny pod sebou, budete mít možná na chvilku pocit, že nejste na věži, ale v letadle či na rogalu, a pohledy, které se vám naskytnou, se vám nesmazatelně vryjí pod kůži. Nelze se proto ani divit tomu, že Hazmburk je jedním z nejnavštěvovanějších míst Českého středohoří, potažmo i Čech, a každoročně sem zamíří desítky turistů a cestovatelů. Navíc, i okolí nabízí spoustu dalších jedinečných míst, která rozhodně stojí za návštěvu.
Inspirováno návštěvou hradu Hazmburk.
