Článek
Najdeme jej ve vesnici Ujazd, která je součástí obce Iwaniska v okrese Opatów ve Svatokřížském vojvodství v jihovýchodní části Polska. Jeho zakladatelem byl hrabě Krzysztof Ossolinski. Pocházel z bohatého polského šlechtického rodu, který byl zakladatelem Sandoměřského vojvodství.
Dá se říct, že výstavbou Krzyztoporu chtěl možná zastínit všechny dosud stojící polské hrady, protože v době svého vzniku patřil hrad Krzystopor k největším šlechtickým sídlům v Evropě.
Podle některých zdrojů se měla cena stavby vyšplhat na tehdejších 30 miliónů zlotých, což byla obrovská suma peněz. Hrabě Ossolinski ji částečně získal dědictvím, pak postupně prostřednictvím věna svých tří manželek, a následně i díky smlouvě na dodávku potravin pro polskou armádu v době švédských válek.
Stavba započala v roce 1620 v Ujazdu, po důkladném geologickém průzkumu, na skalnatém kopci, který se tyčí nad bažinatým údolím řeky Koprzywianka. Pracovaly na ní údajně stovky místních obyvatel, a Sandoměřské vojvodství díky tomu začalo značně prosperovat. Ale, už tehdy se začínají dít podivné věci. Mizet lidé. Dělníci pracující na stavbě vypověděli, že viděli zmizet dvanáct svých kolegů, a to doslova tak, že se rozplynuli ve vzduchu. Hrad začala provázet pověst děsivého místa, kde existuje brána, kterou se lze dostat do jiné časové dimenze.
Tomu napomáhala i skutečnost, že Krzysztof Ossolinski trávil během výstavby hradu, hodně času v podzemních chodbách – katakombách, kde měl údajně studovat magické knihy a provádět prapodivné pokusy. Provázela jej pověst mága a astrologa. Po pravdě, na svou dobu byl hodně vzdělaný. Studoval v Lublinu, Krakově, Würzburgu, Grazu, Florencii, Bologni, Padově, Paříži. Zajímal se o umění, literaturu, symbolismus, a právě i o astrologii. Rovněž hodně cestoval po Evropě, a to nejen v rámci svých cest za studii.
Hrad je koncipován jednak jako pevnost a jednak jako palác. Má složitý systém silných kamenných zdí a díky tomuto opevnění je v podstatě nedobytný. Další zvláštností je to, že byl vystavěn v duchu mystické symboliky. Má půdorys pětiúhelníku, i když je docela dobře možné, že původním půdorysem byl pentagram, symbolizující dokonalost, a spojení se životem a zdravím. Pět ramen, pět lidských smyslů (chuť, čich, sluch, hmat, zrak), pět prvků (země, voda, oheň, vítr, světlo), pět světů (éterický, fyzický, astrální, mentální, duchovní). Při bližším ohledání je více než zřejmé, že v podstatě tvoří kalendář. Má čtyři rohové věže, které jako by představovaly čtyři roční období, dvanáct velkých tanečních sálů, jako měsíců v roce, dvaapadesát pokojů, jako týdnů, a 366 oken, tedy tolik, kolik je dní v roce, včetně roku přestupného. Okno symbolizující právě tento rok bylo zazděné a pouze v onom přestupném roce se otevíralo. Hradby mají tvar pěticípé hvězdy, na každém rohu s velkým bastionem. Ke vstupní bráně zdobené obrovským basreliéfem kříže a sekery vede padací most. Podle těchto atributů dostal hrad i jméno krzys – kříž, topor – sekera. Původně byl nad bránou vyrytý i nápis, který již bohužel dnes není znatelný, a letopočet 1631, přičemž nelze přesně určit, proč právě tento rok. Nad vchodem do věže se vstupní bránou je vyryto písmeno W, které má souviset s kabalou (tajnou židovskou naukou) a znamená věčné trvání tohoto místa. Na Krzyztoporu byl instalován i důmyslný systém ventilace, kanalizace, topení a vodovodního potrubí. V jídelně, situované do jedné z věží, bývalo velké stropní akvárium s exotickými rybami. Údajně do něj byla čerpána voda z pramene, který má léčivé účinky a který je v místě dodnes. Na nádvoří se nachází zvláštní eliptický venkovní prostor, který kopíruje koloseum. Dalo se jím sestoupit do hradních stájí, kde byla podle legendy mramorová koryta a křišťálová zrcadla. V době svého vzniku se toto architektonické pojetí vymykalo všemu, na co byli lidé zvyklí. O hrad se začala zajímat církev, a nadále o něm kolovaly nejrůznější zkazky a legendy.
Jedinečný hrad, jehož úkolem bylo oslnit, svým majitelům ale nikdy štěstí nepřinesl. Naopak. Jako by byl prokletý. Téměř každého z jeho vlastníků dostihla v krátké době smrt. Rok po jeho výstavbě, tedy v roce 1645, dostal Krzysztof Ossolinski vysoké horečky a zemřel. Hrad po něm zdědil jeho syn Krzysztof Baldwin, který ale čtyři roky na to, roku 1649 padl v bitvě s Tatary u Zborowa, poté, co byl zasažen šípem. Následoval Krzysztofův bratr Jerzy Ossolinski, který získal hrad jako dědictví. Zemřel po dvou letech. Po něm hrad zdědila jeho dcera Urszula spolu s manželem Samuelem Jerzym Kalinowskim, ale ten, opět po dvou letech umírá, v bitvě u Batohu.
O tři roky později, v roce 1655, obsadili hrad Švédové, kteří se zde zdrželi dva roky. Opět začalo docházet k mizení osob a traduje se, že se zde Švédové začali tak bát, že hrad ze strachu vyplenili, vyrabovali, a odvezli s sebou téměř veškeré vybavení. Po jejich odchodu začíná Krzysztopor chátrat.
Mezi jeho další majitele patří Morsztynové, pak Michal Jan Pac, který byl účastníkem Barské konfederace namířené proti Ruské říši. V roce 1768 vpadli do hradu Rusové, a Krzyztopor částečně vyhořel. Pak už následuje úpadek, kdy hrad pustne a mění se v ruinu, kterou obestírají pověsti o mizení lidí v bráně času.
Hrad přečkal i obě světové války. Během té druhé, se stal útočištěm partyzánů a místních obyvatel, kteří se měli údajně i s hospodářskými zvířaty ukrývat v obrovském hradním podzemí. V bývalých zahradách hradu byl vztyčen kříž na památku popravených partyzánů, kteří napadli vůz německého starosty, a přitom zahynula jeho těhotná manželka. Na konci války, přitáhla k hradu Rudá armáda, jejíž vojáci chtěli údajně jednak odhalit úkryt nacistů, a jednak se dostat k ukrytému pokladu Ossolinských. V podzemní chodbě ale čtyřicet z nich zmizelo beze stopy. Začala po nic pátrat tajná služba NKVD, ale její členové dopadli stejně. Propadli se někam? Zmizeli v jiném časoprostoru? Jediný, kdo se z podzemí vrátil, byl voják Vasil Papuchin. Popsal, že dole se nachází vstup do jiné časové dimenze, že se ze dveří vyvalila mlha a ta vojáky pohltila. Po této děsivé události, která Rusům nahnala nebývalý strach, vyhodili podzemí do povětří.
Od roku 1972 je Krzyztopor vyhledávaným místem pro archeology a nejrůznější vědce. Cestu sem samozřejmě našli i vyznavači záhad, mystiky a tajemna, kterým to, co se na Krzyztoporu děje, nedává spát.
Nic to ale nemění na tom, že poklad i tajemství hradu zůstávají neodhaleny. Nadále se tak proto stále do popředí dostávají legendy hlásající, že místo, kde hrad stojí je spojené s negativní energií, a přitahuje nevysvětlitelné jevy. Co se v podzemí hradu dělo, a děje, nikdo neví. Údajně ten, kdo vešel do podzemí, se už nikdy nevrátil. Čas od času se má hrad zahalovat do tajemné modré záře. Ale kdy a proč k tomu dochází, zůstává opět záhadou.
Hrad prošel před pár lety částečnou rekonstrukcí. Lze jej navštívit s průvodcem během hlavní sezóny (duben – říjen) nebo samostatně (po celý rok).
Pokud se chcete bát, případně se pokusit tajemství Krzyztoporu odhalit, vydejte se na cestu…
Zdroj:
