Článek
Datum jejího narození se rozplývá v pomyslné mlze a není přesně známo. Většinou se uvádí pouze rok 860, ale i ten není úplně směrodatný. Jisté je ale už to, že jejím otcem byl vladyka Slavibor, který žil na knížecím hradě Pšov na soutoku Vltavy s Labem, tedy dnešním Mělníku. Stejně tak, jako není známé přesné datum jejího příchodu na svět, neví se toho mnoho ani o jejím dětství. Snad jen tolik, že některé historické prameny uvádějí její jméno také jako Lidmila, a pak to, že Pšované, tudíž i ona, patřili mezi pohany.
Když jí bylo čtrnáct nebo patnáct let, provdala se za Bořivoje I. z rodu Přemyslovců. Jelikož byl Bořivoj podporovatelem velkomoravského knížete Svatopluka během bojů s Franky, ten jej následně pozval na Velehrad. V té době tam pobýval rovněž věrozvěst arcibiskup Metoděj, od kterého posléze Bořivoj i členové jeho doprovodu přijali křest.
Traduje se, že Bořivojova žena Ludmila přijala křest buď přímo od arcibiskupa Metoděje nebo od některého z jeho žáků. A velmi záhy si osvojila křesťanské zásady, mezi, než se počítala laskavost, štědrost, spravedlivost a mírnost. Bořivoj vybudoval nejprve na Levém Hradci kostel, který nechal zasvětit sv. Klimentovi, a poté i kostel Panny Marie na Pražském hradě. Ludmila svého muže ve všem podporovala, žila podle evangelia, a záhy se stala patronkou slabých a chudých. Společně s Bořivojem měla šest dětí, tři syny a tři dcery. Známí jsou ale pouze dva synové, a sice Spytihněv a Vratislav.
Díky přijetí křtu získali Přemyslovci v Čechách převahu nad ostatními kmenovými knížaty.
Po smrti knížete Bořivoje, někdy kolem roku 889, převzal nad Čechami vládu velkomoravský kníže Svatopluk. Předpokládá se ale, že Ludmila neodešla po manželově smrti ze scény, jak to bývalo zvykem a údělem vdov, ale účastnila se veřejného života, čímž chtěla zajistit vládu svým dvěma dosud nezletilým synům.
Někdy kolem roku 894 umírá kníže Svatopluk a vlády se chopí starší z Ludmiliných synů, Spytihněv. Čechy se definitivně odtrhují od Velké Moravy a začínají se politicky orientovat na východofranckou říši. Po Spytihněvově smrti v roce 915 se ujímá vlády mladší ze synů, Vratislav. Jeho panování trvá však pouze 6 let. Vratislavovou manželkou byla Drahomíra z knížecího rodu Stodoranů, kteří žili v Polabí. I když se Drahomíra provdala za křesťana, sama se nikdy pokřtít nedala a s novou vírou nijak nekorespondovala. S Vratislavem měla sedm dětí, tři syny a čtyři dcery. Nejznámějšími ze synů byli Václav a Boleslav. Bylo více než jisté, že vláda přejde po dovršení plnoletosti na Václava. Regentkou se zatím stala jeho babička Ludmila, což Drahomíra nesla velice těžce.
Najednou proti sobě stály dvě vdovy. Intrikánka Drahomíra a křesťanka Ludmila. Drahomíra žárlila na Ludmiliny úspěchy u lidu, který ji měl díky její mírumilovnosti a dobrosrdečnosti ve značné oblibě. Ludmila se naopak snažila vštěpovat křesťanské návyky svému vnukovi Václavovi aspirujícímu na dalšího knížete.
Z veřejného života se nakonec stáhla na hradiště Tetín, nad řekou Berounkou. Ale ani to zrádné Drahomíře nestačilo. Traduje se, že najala vrahy Tunnu a Gamona, a ti na Tetíně kněžnu Ludmila v noci z 15. na 16. září 921 zardousili. Odmítli vyhovět jejímu přání, prolít její krev, protože se báli toho, že poté by byla prohlášena mučednicí, a uškrtili ji s pomocí její vlastní šály (uvádí se i závoje). Pohřbena byla na Tetíně a legenda vypráví, že u jejího hrobu docházelo k zázrakům. Její vnuk Václav nechal nakonec její ostatky přenést do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě. Někdy v roce 1143 byla Ludmila svatořečena kardinálem Guido de Castellem (pozdějším papežem Celestýnem II.).
Ludmila se stala chronologicky první svatou země české. Je zároveň patronkou vinařů a vychovatelů. Svátek Ludmily se slaví 16. září.
