Článek
Běžný účet má být jako nádraží, a ne jako sklad
Běžný účet je jako peněženka – okamžitá zásoba peněz k zaplacení nákupů a složenek. Nikoliv k dlouhodobějšímu skladování úspor. Má být jako nádraží: vlaky přijedou, chvíli se zdrží a zase odjedou, každý do své určené destinace.
Běžný účet není skladem pro peníze. Na to jsou jiné finanční nástroje: spořicí účet, a pro dlouhodobější úspory slouží investice v různých strategiích. Kdo tohle neví, zbytečně své bance ročně daruje tisíce korun. A o další přichází skrze inflaci a proto, že se mu peníze nezhodnocují v investicích.
Jak z vás banka těží? Pomocí repo sazby
Vaše peníze na běžném účtu jsou pro banku skvělý byznys. Na běžném účtu vám banka dává úrok 0 %. Vaše peníze ale nenechá jen tak ležet u sebe, pracuje s nimi. Značnou část ukládá u České národní banky (ČNB) za takzvanou repo sazbu, která například dnes dělá 3,75 %.
Výsledek: Banka z vašich peněz získá úrokovou marži 3,75 % ročně, a vám z toho nedá ani korunu. Úrok, který byste mohli mít vy, místo toho inkasuje banka. Je to dodnes jeden z největších zdrojů bankovních zisků.
My sami zajišťujeme bankám dost peněz od ČNB. Jen proto, že necháváme své úspory ležet na účtech. Že jsme nepochopili pravidla hry a nedokážeme své dlouhodobé rezervy rozumně investovat.
Proč ještě přesunout PŘEBYTEČNÉ peníze z běžného účtu?
Důvodů je víc, tady si ukážeme 7 nejcitelnějších.
1. Nulový úrok vás okrádá
Běžný účet peníze nezhodnocuje. Když vám na něm trvale leží přebytečných 300 000 Kč, které v nejbližších dnech nebudete potřebovat, za rok je z nich zase jen těch 300 000 Kč. Kdybyste je ale převedli na spořicí účet (např. s úrokem 3,5 %), vydělali byste za rok necelých 9 000 Kč (již po odečtení srážkové daně).
Takhle jen necháváte peníze z úroku bance, zvyšujete její každoroční zisky.
Proto: krátkodobou rezervu (zásobu peněz na nejbližších 4–6 měsíců) přesuňte na spořicí účet. Má tu výhodu, že jednak vám úspory zúročí, jednak jsou tu okamžitě dostupné. Když budete potřebovat e spořicího účtu vybrat, netřeba na nic čekat, za pár vteřin je máte na účtu běžném a připravené k použití.
2. Inflace vám z úspor tiše ujídá
Inflace sice nesnižuje částku na vašem účtu, ale snižuje hodnotu peněz (kolik si toho za stejnou částku koupíte za rok, za dva, za pět let). Netřeba připomínat, že kvůli inflaci si za stejnou částku koupíte v budoucnosti mnohem méně věcí.
Pokud necháte 100 000 Kč na běžném účtu 5 let, kvůli inflaci klesne jejich reálná hodnota (kupní síla) klidně na 85 000 Kč. Svou apatií tak kvůli inflaci přicházíte o další peníze.
3. Přicházíte o zisky z investic
Peníze, které nebudete potřebovat ani za pár let, patří do investic. Proč: Spořicí účet totiž inflaci většinou neporazí, jen ji tlumí. Správně zvolené investování dlouhodobě zvyšuje hodnotu vašich úspor, poráží inflaci a buduje majetek.
Na běžném účtu peníze prodělávají, na spořicím tlumí inflaci, ale jedině v investicích vám mohou vydělávat.
4. Plný účet svádí k utrácení
Když vidíte na účtu velkou sumu, menší nákupy vás tolik „nebolí“. Drobné výdaje se ve vysokém zůstatku ztratí, takže je tolik „neřešíte“. Výsledkem jsou výdaje na zbytečnosti, které byste si při nízkém zůstatku na běžném účtu jistojistě rozmysleli.
Proto: když budete mít na běžném účtu jen peníze na daný měsíc plus pár drobných, a zbytek pošlete stranou, budete mít přirozeně větší disciplínu. To vám bez většího úsilí ušetří ročně vyšší jednotky tisíc nebo desetitisíce.
5. Ztrácíte přehled, když máte vše na jedné hromadě
Když máte všechny peníze na jednom účtu, splývá vám, co jsou peníze na jídlo, co je rezerva na horší časy a co dlouhodobé úspory. Naše babičky používaly osvědčený systém obálek. Dnes jsou moderními obálkami právě kombinace běžného účtu (na provoz), spořicího účtu nebo účtů (na rezervu) a investic v různých strategiích podle délky trvání (na budoucnost).
6. Vysoký zůstatek je výhodou pro zloděje
K běžnému účtu máte platební kartu. Pokud se někdo vaší karty zmocní nebo vás nachytá internetový podvodník, dostane se ke všemu, co na účtu máte. A ano, když se vám nabourá do bankovnictví, vybílí i váš spořicí účet. Proto: alespoň jeden spořicí účet si držte v jiné bance, než máte účet běžný.
Když přebytečné peníze přesunete na spořicí účet do jiné banky nebo do investic, podvodníci se k nim přes kartu nedostanou.
7. Limit pro pojištění vkladů
Peníze v bance jsou pojištěné jen do výše 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun) na jednoho člověka. Pokud máte v jedné bance více, cokoli nad tento limit není v případě krachu banky pojištěno. Řešením je rozložit peníze mezi více bank, anebo lépe: dlouhodobě nepotřebné úspory investovat.
Jak na to, abyste s běžným účtem zacházeli správně? Je to snadné!
Nepotřebujete žádné složité ekonomické znalosti. Stačí jen rozdělit své peníze do tří jednoduchých „přihrádek“ podle účelu:
- Běžný účet na provoz: nechte si zde jen peníze na běžný provoz v daném měsíci (nájem, jídlo, složenky, kultura) plus malou rezervu na neplánované drobnosti.
- Spořicí účet na rezervu: sem patří peníze „pro strýčka Příhodu“ ve výši 3 až 6 měsíčních výdajů. Tyto peníze jsou kdykoli po ruce a alespoň trochu se úročí.
- Investice na budoucnost: všechny ostatní peníze, u nichž víte, že je delší dobu (roky) nebudete potřebovat, pošlete do investic, aby vám vydělávaly. Jen je potřeba se v investování nejprve trochu zorientovat, nebo se poradit se zkušeným investičním poradcem (za bankovní přepážkou ho ale nehledejte).
Jakmile si tento systém jednou nastavíte, máte hotovo. Přestanete bance přihrávat tisíce korun ročně ze své peněženky a vaše peníze začnou konečně pracovat pro vás.
Kreditní karta povýší strategii k dokonalosti. ALE NENÍ PRO KAŽDÉHO
Pokud už máte základy zvládnuté a peníze úspěšně dělíte mezi běžný účet, spořicí účet a investice, můžete přejít na další, pokročilejší úroveň nakládání se svými penězi. A tou je kreditní karta. Kreditku používáme proto, aby naše vlastní peníze mohly déle ležet na spořicím účtu a déle se úročit.
Kreditka totiž nabízí takzvané bezúročné období (nejlépe na 55 dní), kdy nakupujete za peníze banky, tyhle peníze os banky vás nic nestojí (když je včas srovnáte) a vaše úspory leží na spořicím účtu o měsíc déle. Uživatelům kreditních karet banky dávají ještě tzv. cashback: většinou 1 % z plateb kreditní kartou.
Když tedy měsíčně utratíte z karty 35 000 Kč, na spořicím účtu se vám tahle ponechaná částka zhodnotí (při úroku 3,5 %) minimálně o 100 Kč a banka vám pošle cashback 350 Kč. Dohromady jsme v plusu o 450 Kč každý měsíc, za rok je to skoro 5,5 tisíce.
Kreditní karta je ale dluh, proto není vhodná pro každého.
Kreditka je určena jen lidem s dobrou finanční disciplínou. Když totiž svou útratu z kreditky nesplatíte včas a do posledního haléře, banka vám napočítá obrovský úrok (klidně 20 až 25 %p. a.), a to zpětně od prvního dne útraty. Takte byste brzy prodělali i kalhoty. Kreditka se musí splácet včas a celá.
Jestliže máte sebemenší pochybnosti o své finanční disciplíně, raději se kreditní kartě vyhněte. Zacházet s penězi dobře se dá i bez ní.
Zdroje:
