Co přesně se má změnit v penzijním spoření? A fakt vám tím vláda přihraje milion navíc?

Nejdřív důležité upozornění: všechny změny, co tu popíšu, jsou zatím jen návrh. V procesu jeho přeměny v závazný zákon se může na aktuálním návrhu změnit kde co. Nikdo dnes nezaručí, že projde přesně takhle, nebo že vůbec projde.

Pokud ale projde, vyplatí se vědět, co vlastně přinese. Změny to totiž nemají být vůbec malé. Ministerstvo slibuje, že si díky nim klient naspoří „nejméně o milion korun víc“. Pojďme si projít všech šest navrhovaných změn jednu po druhé a na konci si ověřit, jestli ten milion navíc není jen planým slibem.

Jak je to dnes. Stát dnes přispívá 20 % z měsíčního vkladu klienta, ale jen z částky mezi 500 a 1700 korunami. Maximální státní příspěvek je tak 340 Kč měsíčně, ten minimální dělá 100 Kč. Pro rodiče, kteří chtějí začít spořit malému dítěti, může být 500 Kč měsíčně příliš vysoká částka (připomeňme, že jsou to peníze, ke kterým se dítě z valné většiny nedostane až do svých 60 let).

Co se navrhuje a proč. Dětem do 18 let má klesnout spodní hranice pro nárok na příspěvek z 500 na 100 korun. Poslat stokorunu měsíčně totiž zvládne téměř každý. A jak víme ze zákonitostí investování: největší roli hraje čas. Začít od batolete, nebo až po střední škole, v tom je po stránce zhodnocování enormní rozdíl. Čím dřív peníze začnou pracovat, tím víc se uplatní složené úročení.

Podpora symbolických vkladů? Na první pohled to může vypadat, že stát podporuje jen symbolické vklady, které žádný velký peněžní majetek vybudovat nemohou. Ve snížení minimální částky, k níž stát připíše příspěvek, se ale odráží jiný cíl: vybudovat zvyk. Naučit národ, že penzijní spoření je nepostradatelnou součástí přípravy na důchodový věk.

Jak je to dnes. V současnosti se všem přispívá 20 % z vložené částky, a to v hranici mezi 500 a 1 700 Kč. Jak už jsme uvedli, měsíční příspěvky se tak pohybují mezi 100 a 340 Kč.

Co se navrhuje a proč. Všem mladým do 30. narozenin se má státní příspěvek zdvojnásobit z 20 na 40 % vkladu. Měsíční příspěvek se jim proto posune od 200 do 680 Kč (když započteme možnost snížení měsíčního vkladu na 100 Kč měsíčně, tak se příspěvek bude pohybovat od 40 do 680 Kč). Důvod? Pomoci růstu hodnoty vkladů právě v prvních letech spoření, kdy má klient před sebou ještě desítky let dalšího zhodnocování. A víc motivovat k zakládání penzijka v co nejmladším věku.

Až o 122 400 Kč víc. Za prvních 30 let života, když dítěti založíte penzijko hned od kolébky, může dostat od státu až o 122 400 Kč navíc. Tahle částka platí pro měsíční úložku 1 700 Kč. Ale i kdyby se spořilo třeba jen 600 Kč každý měsíc, za prvních 30 let dostane dítě o 43 200 Kč navíc (a tyhle peníze navíc se budou zhodnocovat ještě další minimálně tři desítky let).

Jak je to dnes. Část úspor se dá bez sankce vybrat jen ve velmi úzkém okně mezi 18. a 20. rokem. Jinak platí, že na peníze se dá bez ztráty státních příspěvků a daňových výhod sáhnout až v šedesáti (až na výjimky). Pro mladého člověka nebo i pro jeho rodiče je to obrovská psychologická bariéra — uložit peníze na 60 let dopředu.

Co se navrhuje a proč. Nově by se dal jednorázový výběr třetiny penzijka realizovat až do 36. narozenin. Podmínkou by, vedle věku, byla ještě i alespoň desetiletá dobá spoření, stejně jako je tomu nyní. Ministerstvo tím reaguje na to, že mladé od penzijka odrazuje právě nedostupnost peněz: bojí se, že je budou potřebovat dřív, hlavně na studium, bydlení nebo založení rodiny.

Dvousečná zbraň. Tahle změna je hlavně o psychologii a likviditě. Vědomí, že část peněz půjde v nouzi vybrat až do 36 let věku, může pomoci přesvědčit rodiče, aby dětem penzijko zakládali co nejdřív. Nebo čerstvé absolventy, aby si hned s první prací začali odkládat na důchod. Čím dřív se začne, tím déle se vklady zhodnocují.

Ale pozor na druhou stranu mince: každá koruna vybraná ve 30 letech je koruna, která nedostane možnost se zhodnocovat dalších 30 let. Kvůli ztrátě složeného úročení tak stojí výběr třetiny ve třiceti letech mnohem víc než třetinu výsledného kapitálu v 60 letech! Proto by výběr třetiny úspor měl sloužit jen na extrémně důležité věci, jako je studium, bydlení či rodina. Nikdy na spotřebu (nové auto apod.).

Jak je to dnes. Před uzavřením smlouvy musíte vyplnit investiční dotazník. Ten podle vašich odpovědí doporučí, jak opatrně nebo odvážně investovat. Problém je, že dotazník často nasměruje i mladé lidi s desítkami do „opatrných“ fondů. A ti pak zbytečně přicházejí o výnosy. Za desítky let jsou to nemalé ztráty, vyvolané jen nepochopením pojmu „investiční riziko“ a „volatilita“.

Co se navrhuje a proč. Povinný dotazník má zmizet. Místo něj budou penzijní společnosti nabízet jako výchozí volbu takzvanou strategii životního cyklu: do 50–55 let věku má mít klient minimálně 80 % v akciovém (dynamickém) fondu, později se peníze postupně překlápějí do konzervativnějšího nastavení.

Akcie totiž v dlouhém horizontu vydělávají nejvíc. Sice kolísají, ale to v dlouhodobém investičním horizontu ničemu nevadí. Na obtíž začne být kolísání (volatilita) až před koncem trvání penzijka, řekněme po 50. roce věku. A tehdy se dynamika změní ve vyváženou a následně v konzervativní strategii.

Bude ústup od akcií povinný pro všechny nad 50? S výhledem postupného výběru z penzijka (nejméně do 70 let) je před klientem v 50 letech věku stále ještě 20 let v investici. Nechme se proto překvapit, jak velkou vůli nechá zákon penzijním společnostem pro individuální klienty, kteří se budou chtít držet v akciích třeba až do šedesátky s tím, že čerpat budou penzijko třeba až do 80 let.

Jak je to dnes. Ve starých transformovaných fondech (tedy ve „starém penzijním připojištění“, do kterého nejde vstoupit od roku 2013) pořád spoří 1,7 milionu lidí a drží v nich 340 miliard korun. Jejich lákadlem je garance, že hodnota na konci roku neklesne pod částku, kterou klient do penzijka vložil.

Jenže právě za tuhle garanci se draze platí: peníze se investují tak opatrně, že výnos je mizivý. Inflaci většinou nepřekoná, takže byť se garantuje kladná nula, naspořené částky tady v reálu svou hodnotu ztrácejí.

Co se navrhuje. K 31. 12. 2036 mají tyto fondy skončit a jejich klienti budou automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření. Desetiletý odklad je tu schválně — lidé tyto smlouvy uzavírali za příslibem tzv. výsluhové penze (možnost po 15 letech vybrat polovinu peněz bez sankce) a garance kladné nuly, takže mají právo za původních podmínek dospořit.

Šance pro lepší výnosy. Klienti sice tímto krokem ztratí garanci nezáporného zhodnocení, ale výměnou dostanou šanci na vyšší reálný výnos. Hodnota úložek v penzijním připojištění ve skutečnosti klesá. A to i po započtení příspěvků státu a zaměstnavatele. Není nejmenší důvod tenhle stav pořád podporovat a nechat (evidentně nepochopené) nastavení, aby své klienty stále ochuzovalo.

Jak je to dnes. Poplatky mají dvě složky a čtyři různé stropy (podle typu fondu). Klient platí poplatek za obhospodařování (správu) — u dynamických a akciových fondů je zákonné maximum 1,0 % ročně z objemu majetku, u povinného konzervativního fondu 0,4 % ročně.

K tomu se přičítá tzv. výkonnostní poplatek ze zisku, konkrétně až 15 % z ročního zhodnocení u dynamických a smíšených fondů a až 10 % u konzervativních. A (asi vás nepřekvapí, že) drtivá většina fondů tato zákonná maxima skutečně účtuje v plné výši. Podle ministerstva patří české poplatky k nejvyšším v Evropě.

Co se navrhuje a proč. Výkonnostní poplatek se u transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů zcela ruší. Poplatek za správu dostane jednotný strop: 0,5 % ročně. Ministerstvo konečně přišlo s myšlenkou, že penzijko má zajistit lidi na stáří, nikoliv bezhlavě generovat zisky finančním domům. Stát, který systém ročně dotuje 18 miliardami, má právo žádat efektivní systém.

Výjimkou z poplatků budou jen tzv. alternativní fondy, které by se při tak nízkém stropu nedaly realizovat.

Největší celkový dopad. Poplatky vypadají nedůležitě, ale ve skutečnosti ukrajují ze zhodnocení nejvíc - až neuvěřitelně vysoké sumy. Při aktuálním nastavení je to víc než třetina celkového výsledku spoření. I proto se lidé penzijku často vyhýbají, protože státní příspěvek a daňové slevy ani zdaleka nedorovnají poplatky fondům. Jinde se dá investovat mnohem výhodněji.

Ale po zkrouhnutí poplatku na 0,5 % ročně se z penzijka najednou stane konkurenceschopný hráč na poli osobních investic na penzi. Když přičteme ještě i státní příspěvky a daňové úlevy, může penzijko začít porážet i ty (dnes) nejlepší DIPy.

Na druhou stranu: analytici varují, že tak prudké snížení poplatků může ohrozit menší penzijní společnosti a omezit na trhu poradenství. Stát sice argumentuje, že ve Švédsku nebo v Estonsku také mají velmi nízké poplatky, jenže tam je klientem penzijka povinně každý (proto zde fungují úspory z rozsahu). V dobrovolných systémech se poplatky běžně pohybují mezi 0,8 a 1,2 %.

Na druhou stranu: když se takto významně sníží poplatky a zvýší státní příspěvky, může se penzijko opravdu stát masově využívaným investičním produktem na zajištění se ve stáří a na předdůchod.

Slibovaný milion navíc (jen díky úpravě podmínek penzijka) je opravdu reálný, jak vidíte v níže přiložené tabulce.

A nejen to. Když se se spořením začne od narození, výsledná úspora bude násobně vyšší než milion (v porovnání se současným nastavením). Připomínám, že u klientů do 30 let se do výpočtu promítá nejen snížení poplatku, ale i navýšení státního příspěvku na 40 % úložky.

Tabulka: úspora, kterou mohou vygenerovat navrhované úpravy v penzijním spoření, pokud by se začalo spořit až v novém systému a v následujícím věku:

Model výpočtu: úložka 1 700 Kč měsíčně, spoření do 60 let, do 55 let výnos akcií 8,5 %, od 55 let konzervativní výnosy 2,5 %. Do 30. narozenin státní příspěvek 40 % (680 Kč), pak 20 % (340 Kč). Poplatky do 55 let 1 % z objemu a 15 % ze zhodnocení, posléze 0,4 % z objemu a 10 % ze zhodnocení (modelové jednorázové překlopení do konzervativního fondu, bez úvahy výkyvů trhu).

Milionová úspora bude reálná, v modelovém příkladu pro všechny, kdo si v novém systému založí penzijko ve věku do cca 22 let a spořit si bude jen 1 700 Kč měsíčně, nic míň a nic víc. Ale i kdyby si nově penzijko založil čtyřicátník a odkládal si 1 700 Kč měsíčně, stále mu nové podmínky ušetří (oproti dnešnímu nastavení) přes 80 tisíc.

Výsledky jsou jiné než v prezentaci ministerstva, nezapočítávám totiž příspěvek zaměstnavatele a nevalorizují se vklady (o růst mezd), nepočítáme ani zhodnocení po dobu čerpání renty z penzijka.

Samozřejmě: jde pouze o modelovou ilustraci na zjednodušených předpokladech a se zohledněním změn, které jsou teprve návrhem zákona- tedy ještě neplatí. Skutečné výnosy kolísají a minulá výkonnost trhů nezaručuje tu budoucí. Nejde o investiční doporučení; pro rozhodnutí o vlastním penzijku se vyplatí probrat konkrétní čísla s licencovaným poradcem.

Zdroje: